Nejste přihlášen/a.
Ahoj-
přiznám se, že mne k dotazu vyprovokoval "pokleslý" seriál Ordinacë v Růžové zahradě - omlouvám se, že čumím na takový "brak" - ale prostě čumím .
Zaujal mne ale příběh ženy, která čeká mongoloidní dítě, ví to, ale přesto jí lékař doporučuje toto dítě porodit. ! - Vůbec tomu nerozumím - zdá se mi to strašně bezohledné , hlavně vůči tomu dítěti - ! - !.
Kdybych já byla v pozici toho dítěte - a mohla o tom rozhodovat - tak bych takovou matku snad ZABILA za její sobeckost- !
Co si o tom myslíte vy - názor věřících mne celkem nezajímá - dovedu si představit, co si asi myslí - ale proč tedy "Bůh" dopouští takové trápení nevinných dětí, které jsou "trestány" aniž se stačily narodit. Marcela.
Downův syndrom, to je to, o čem je řeč. Znám několik dauníků a musím vám říci, že jsou to nesmírně milí, usměvaví a spokojení lidé. Děti jsou úžasné. Marcelko, teď jste mě naštvala! Nikdy jste neměla odvahu mít normální dítě a teď odsuzujete a to velmi ostře něco, co nikdy nemůžete pochopit. Nemůžete pochopit, jak strašné je zabít život, který ve vás roste. Fakt jste mě vytočila!
Ahoj babkazov-
- v 35 letech jsem byla na potratu, protože jsem fakt neměla odvahu přivést dítě na svět - a nedokázala bych mu připravit takové podmínky, aby bylo dítě štastné.
Nejsem rodinný typ, nemám děti moc ráda, a svého rozhodnutí doteď nelituju - podle svého přesvědčení a filosofie jsem pro své dítě udělala to nejlepší, co jsem mohla - nepřivedla ho na svět. ! Čeká mne trest, že budu na stáří sama - no uvidím, jak se s tím vyrovnám.
"babkazov", nechtěla jsem otázku ani otevřít, a dávám Vám ve všem za pravdu. Někdo nedozraje ani do smrti a je jedno, jaké má akademické vzdělání. - pt
"babkazov" téměř vždy souhlasím s vašim názorem a jen velmi málo kdy s Marcelou, bohužel tato otázka patří k těm kdy se přikloním na stranu Marcelky. Chápu, že v době kdy nebyl ultrazvuk se rodily postižené děti, chápu, že věřící člověk nebo matka co se dozví, že dítě má postižení si řekne, snad to nebude tak hrozné a pan Bůh to tak chtěl ale věřte mi, že "dauníci" nejsou milé a usměvavé děti to jen tak na první pohled vypadají. Za sebe řeknu jen, že nikdy at bych toužila po dítěti sebevíc bych nepřivedla na svět dítě o kterém bych věděla, že bude mentálně nebo fyzicky postižené.
Ahoj. Já v tom sobeckost matek nevidím. I takovéto děti mají právo na život. Ony samy to takto nevnímají. Mají svůj svět, nevnímají své postižení...Potřebují lásku, péči a spoustu času...Klobouk dolů před každou matkou, která dala život dítěti, které je "jiné" než ostatní a dokáže ho milovat úplně stejně, jako kterékoliv jiné. A možná, že i více.. Každá žena má právo se rozhodnout, zda porodí, nebo ne a nikdo nemá právo jí odsuzovat.
Při Vašem dotazu mne Marcelo napadá, že jste veliká milovnice kočiček např...Kdybyste našla u popelnic postiženou číču...co byste udělala? Jak Vás znám, zamilovala byste si ji stejně a vzala ji pod svá ochranná křídla...Myslíte, že s dětmi je to jinak? Pravda, pokud se nestarají rodiče, jsou tady ústavy, baby boxy, dětské domovy..To mne osobně mrzí třeba více, než fakt, že se dítě narodí prostě "jiné"...Ale jsou i děti které matky nosily 9 měsíců pod srdcem a šanci na život od nich nedostaly. A byly by se narodily naprosto zdravé...To jediné opravdu odsuzuji já...
To ale vůbec není jednoduchá otázka, a já bych si ji netroufl řešit. Vaše řešení je prosté: stát se vrahem, buď dítěte, nebo matky. Jste si například jista, že kvalita života toho dítěte bude nesnesitelná? Jste si třeba jista, že poškození dítěte bude závažné? Takovéhle prenatální diagnozy jsou vždy zatíženy jistou chybou a vyjadřují spíše pravděpodobnost.
A víru sem už vůbec nemontujte. Mimochodem přednostou Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.¨je katolický kněz, mikrobiolog a farář Marek Orko Vácha a doporučuji vám se s jeho pohledy se blíže seznámit. Podívejte se třeba na jeho pořad "náš dům v kosmu", najděte si Hide park civilisace s tímto hostem, a zbavte se apriorních soudů
doplněno 25.11.13 18:23:Říkám-li "netroufl bych si ji řešit", tak především mám na mysli apriorní globální řešení typu: "Downův syndrom? Potrat!" (Nebi i "Potrat? Nikdy!"), ale skutečné rozhodování se vžty týká skutečného konkrétního případu, a podle mne ve své konlrétnosti je to možná ještě těžší.
doplněno 25.11.13 19:00:A ještě b y mne zajímalo, kde berete tu odvahu mluvit za to dítě?¨Jak můžete vědět, co by prožívalo a co by si myslelo. Mluvte za sebe.Ale on je to asi váš zvyk, hned na začátku mluvíta za věřící, a ne za jednoho,ale za všechny. To si fakt myslíte, že existuje nějaký jednotný vzorek, podle kteréo jsou všichni věřící odliti?
Ale vůbec ne. Tu odpověď jsem napsal nemístně rozčileně, tímto se i omlouvám Marcele, pokud jsem se jí snad dotkl. Ne že bych si o otázce nemyslol to, co jsem napsal, (snad jen znovu zdůrazňuji, že to nebyla filipika proti potratům, skutečně si myslím, že je to velmi obtížná otázka,k kterou si každý musí vyřešit vždy sám a nikomu to rozhodování nezávidím, protože podle mne ta otázka nemá jednoznačně dobré řešení a tak či tak s ním ten dotyčný pak musí žít), ale mohl a měl jsem se trochu krotit.
Ahoj. Když se to nastávající matka dozví včas z odběru plodové vody a přesto si to postižené dítě nechá, moc to nejde pochopit. Mám poblíž takové lidi a zatím fungují už asi 38 let. Ale co s holčinou, až tu nebude mamka? Stačí, že jí škodí úřady. Chtěla pro klid a ulehčení práce s dcerou ji nechat ( jak se to přijatelně dá nazvat) dole vybrat, aby se předešlo případnému početí při zneužití a odstranění potíží s menstruacemi. A mongoloidní děti ještě takový problém nejsou. Potíž je hlavně s dětmi se zdravotními problémy. Když lékaři něco zvorají a potom úspěšně to přidušené ditě zachrání a třeba na 20 let to dítě pověsí na několik hřbetů celé rodiny. Tyhle rodiny svá děcka do ústavů nedávají a stát jim aspoň půlku nákladu, co by ta děcka stála v ústavu, nedá. I takový případ byl v mé blízkosti. A co jich ve státě je. Nebo by si snad někdo myslel, že by se ty děcka daly odstraňovat z našeho života?
To už je na přístupu lékaře.
Nevím, Ordinaci nesleduji, ale potrat neprovede každý lékař, někomu k tomu brání jeho víra (a tu je nutno respektovat). Ovšem nastávající maminka má možnost zajít k jinému lékaři. Potrat je možný jen do určitého týdne těhotenství/stádia vývoje plodu. Dále už pouze z genetických důvodů, ale opět ne až do porodu. Nevím, jaký je tento případ. Chápu, že to je strašné, stejně jako někdo žije ve strašlivé bolesti připoutaný na lůžko a závislý na přístrojích - asistovaná smrt je také často diskutované téma.
Jinak sobeckost matky? Nevím, myslíte si, že vychovávat a starat se o takové dítě je radost? Možná nejsem v takové situaci, abych to pochopila, ale myslím si, že ne.
Pozoruji vás už déle, máte samé takové "dobré" otázky. Takže Vy tvrdíte, že diagnostika lékaře je vždy 100% a že i když je postižené a narodí se postižené tak nemá právo na život. Ovšem stalo se, že už několik krát i v moderní době lékař konstatoval postižení a dítě pak bylo zdravé, ano je toho málo těchto případů.
Ale, nemá snad každý tvor právo na život.? Tímto pádem i člověk, který je na vrcholu pyramidy? Chcete snad tvrdit, že jste proto aby se postiženi zabíjeli, jako tomu bylo už v historii nesčetně krát.? Tím že matka řekne že chce aby se postižený narodil, je sobecká? Jak tedy nazvete ženu která se rozhodne o to, zabít dítě?
Vy tedy tvrdíte, že postižený nemá právo na život, a že je to chudák. Ve vašich očích možná chudák je, ale postižení lidé nevnímají svět jako vy nebo my. Vnímají ho světem dítěte, nebo světem svým který Vy nepochopíte!
Jste jedna z těch která podporuje zabíjení postižených! Dále tento zákon o eutanazii pro dítě bude uveden v platnost Belgii, jste tedy jedna z těch, která toto podporuje. Jen Vás vyzývám aby jste si toto dobře zapamatovala. To až jednou přijde doba, kdy budou lidé kteří toto maji na svědomi souzeni soudy podobným těm co byli po roce 45 v Evropě.
Nezapomínejte, že u antikoncepce to začínalo, schválením eutanazie pro staré to pokračuje a vygraduje to tím, že se bude určovat, zda dotyčný má tu dobrou barvu, národnost, zda nemá křivý vlas, zda ma ruku.
Děkuju za odpovědi
- přiznám se bez mučení, že já bych se o takové dítě starat nedokázala - a kdybych to věděla předem - ani za nic bych se neodvážila přivést ho na svět - a po celý život bych si to vyčítala.! - myslím, že v tomto případě nemohu rozhodovat jenom za sebe - ale největší ohled musím brát právě na to dítě .!- Jak můžete tak s jistotou vědět, jak se takové dítě cítí - a co bude dělat, až mu rodiče zemřou-?
Podle mne život jako takový nemá zase až takovou cenu, aby se za každou cenu (i za cenu utrpení) musel udržovat. ! Pokud se už takové dítě narodí - tak bych mu samozřejmě ublížit nedokázala - ale otázka zněla - zda je až tak moc zodpovědné přivést ho vědomě na svět.
Pokud jsem necita - je to můj problém (taky mne spousta věcí trápí) - a všem zodpovědným duším se omlouvám - Jenom jsem chtěla znát váš názor (i když vás moje otázky štvou - ale narodila jsem se jako realista a taky za to nemůžu) Zdravím. Marcela.
To by mne zajímalo, co máte za spoustu trápení. Jinak Vám přeji příště zdravé dítě, aby vás Vaše rozhodnutí již netrápilo !
Možná jste realista. Ale já myslím, že jen tímto tématem, chcete utišit své svědomí. Chcete, aby Vás tady podpořili v názoru, že takové děti se nemají přivézt na svět. Škoda, že si to Vaše matka také nerozmyslela. Také jste svým způsobem neštastná. Nepřiznáte to, ale jste.
Přeji Vám fajn svátky s kočičím harémem.
Teda lidi, vy jste se ale do té Marcely pustili. Vždyt to byl jen dotaz. Jinak, ta má kamarádka se se svým Daunem dokázala sama naučit německy. A jen se tak bavíme, že kdyby ty moc nemocné děti nebyly(uměle), tak by ty mámy mohly mít třeba další 2-3 děti zdravé. V žívotě některých lidí se dějí ale, různě hrůzné věci. Další kamarádka zas už k jednomu problému konečně čekala další děcko a lékaři v Praze ji při odběru plodové vody protrhli a když ji po cestě ne obvodová nemocnice odmítla příjmout, tak málem umřela. A asi 15 letá postižená dcera, dnes už není, by zůstala v péči dost letitých rodičů. Dnes by tomu děcku bylo asi 8 let. Tohle jsou v některých rodinách průsery.
Prostředí, výstižně popisuje anekdota, která se vykládá při přednáškách na medicíně při probírání problematiky potratů.
Učitel: Kdybyste znali ženu, která je těhotná, která má už 8 dětí, ze kterých 3 jsou hluché, 2 slepé, jedno mentálně retardované a ona sama má syfilis, doporučili byste jí potrat?
Student: Rozhodně ano.
Učitel: Gratuluji, právě jste zabili Beethovena.
doplněno 25.11.13 22:21:Dříve retardované dítě, nyní s diplomem, vypráví svůj příběh. Je to přinejmenším zajímavé. -
pro "pt"
- Pavlínko - dobré a poučné - ale dovoluju si připodotknout - víme my, kolik zařvalo Einsteinů, Beethovenů a jiných géniů v průběhu obou světových válek, za stalinské a hitlerovské genocidy jenom ve 20-tém století? A koukni do století předchozích - !
- po celou dobu své existence se člověk jenom rve, válčí a zabíjí - jakou cenu má tedy život, jako takový -? No, jenom úvaha - a doufám, že k věci. Zdravím. Marcela.
Culdo, ten Beethoven byla nadsázka, příběh je vymyšlený a nejméně 80 let starý, putuje světem hned v několika mírně odlišných verzích. Protože Ludwig van Beethoven byl druhorozený ze sedmi dětí, ale prakticky nejstarší, protože jeho starší bratr (který nebyl ani hluchý, ani slepý, ani mentálně retardovaný) podle všeho zemřel dřív, než se Ludwig narodil. Dospělosti ze dožil pouze on a jeho dva mladší bratři. Žádný z obou rodičů neměl syfilis. Jeho matka zemřela na tuberkulózu. Všechny ty údaje o nemocích matky a sourozenců, o budoucích úspěších (jak byste je mohli znát, pokud byste nebyli Bůh?) jsou vlastně z morálního hlediska nadbytečné. Příběh navíc pro někoho vyznívá tak, že zabít potratem hudebního génia je "horší"než zabít dítě vážně mentálně a fyzicky postižené. Kritériem rozhodování je tu "kvalita života". A to je přeci způsob uvažování typický pro ty, kdo potrat obhajují! Ale život Hitlera, Beethovena, Matky Terezy i mentálně postiženého člověka má před Bohem stejnou hodnotu. Skutečná otázka příběhu zní: Myslíte si, že úmyslné zabití nevinného nenarozeného člověka je v tomto případě morálně správné? Pokud ano, pak souhlasíte s tím, čemu se říká vražda. tob.signaly.cz/...
Píšeš, že jsi v 35 letech měla přerušené těhotenství, to přece bylo v minulém režimu a takový zákrok musela povolit lékařská komise. To bys musela být nemocná, nebo co já vím? Ale je to tvoje věc. Jen se tomu snažím uvěřit.
Já kdysi četla povídku - byla to kniha humorných povídek, ale vůbec si nevzpomenu, jak se jmenovala.
Šlo tam zhruba o to, že byli manželé a moc si přáli miminko, bohužel se jim dlouho nedařilo počít, a když se podařilo, žena pokaždé potratila, po x-tém potratu se konečně zadařilo a miminko pěkně rostlo, rodiče se celí třásli aby se zase něco nepokazilo, a když už přišel den D, a žena porodila, porodní bába zvedla miminko nad maminku a zvolala. "Výborně paní Hitlerová, je to chlapec"... ten konec tam je samozřejmě gró
Je to určitě přitažené za vlasy - ale asi to tak někdy bývá... Co by jste udělali s takovým miminem, vědět, že je ve Vás a vyroste z něho tohle? Nebo myslíte, že to pak bylo výchovou?
Omlouvám se za odskok od tématu
A mimochodem, neznáte tu knihu?
Smyslem člověka je mít dítě a tohoto dítěte smysl je mít také dítě atdatd, takže z úplně jednoduchého, logikého hlediska by se dítě narodit raději nemělo, protože už víte, že u něj linie končí, někdy - to za nás rozhodne matka příroda a ukončí těhotenství sama.
Z etického hlediska, musí to být tak příšerná situace, já bych na to přerušit těhotěnství asi neměla, ale ta pachut, že čekám miminko, které bude celý život postižené, asi bych to brala, jako svoje osobní zklamání. Co by bylo dál, by záleželo opět na matce přírodě - jestli zafunguje mateřský pud, nebo ho raději odložit.
To je tak těžko představitelné. Nevím.
Podle mne ano, pokud už bylo dítě počato.
Myslím že by bylo nerozumné počít dítě, u kterého by byla velká pravděpodobnost nějaké vážné vady, ale to už není odppověď na dotaz...
Mimochodem, zdravotně postižené dítě si mnohdy neuvědomuje, že je "jiné", žije si svůj vlastní, mnohdy spokojený život. Matka není vůbec sobecká - naopak, pro své dítě se obětuje a miluje ho i přesto, že s ním má daleko větší starosti než kdyby bylo dítě zdravé...
Čuldo, věnujte se raději těm svým zvířátkům, fakt bych nechtěl být Váš potomek...
Je to takové nepochopitelné. Pozorovala jsem matku, která měla obrovskou vadu zraku a s ní nastupoval do autobusu houf jejích poloslepých dětí, nejmenší v kočárku. Většinu cestujících napadlo něco něco ve smyslu dotazu. Co ty její děti budou ze života mít s takovýmhle dědictvím?
U nás ve městě je rodina, kde rodiče jsou oba opravdu slepí. Mají dvě naprosto zdravé děti, které jsou dnes již odrostlé a mamince, či tatínkovi vyprávějí, vodí je, společně nakupují. Myslím, že z takových dětí vyrostou lidé, kteří nebudou lhostejní k zdravotnímu postižení druhých lidí. - pt
Upřímně si nedovedu představit, že bych v těhotenství pokračovala, kdyby mi po testu řekli, že dítě nemá mozek, má fatální vadu obličeje - prostě ho nemá, rožštěp páteře, nemoc motýlých křídel.. atdatd - to by jste to dítě i přesto donosily a porodily s nadějí, že to může být lepší, že má dítě vlastní svět, mnohdy přes ukrutné bolesti? to mi příjde naopak sobecké od rodičů, že za každou cenu chtějí dítě zachránit a trápit. - i když holčička bez obličeje poměrně plnohodnotně žije, ale až se dostane do puberty, ani přes desítky a desítky operací nebude štastná.
Co nějaký downův syndrom - jsou daleko horší postižení plodu.
Co to je zase za otázku? Ultrazvuky sice jsou, ale postižené dítě můžete porodit, i když budete jakože na 100% vědět, že má být dítě zdravé. Copak nevíte, že veškeré genetické testy jsou jen nějaké matematické výpočty? Navíc, čekáte stoprocentně zdravé dítě a během porodu dojde ke komplikacím, stačí 10 minut, aby byl mozek bez kyslíku a dítě je postižené... To ho jako odložíte jako nepotřebnou věc v porodnici? Je to každého věc, jestli se rozhodne mít doma mongoloidní dítě a obětovat mu svůj čas a starat se o něho, jelikož je to dítě toho rodiče. Tak proč toto soudíte? A mongoloidní děti většino v domácí láskyplné péči nestrádají, ale žijí normální život...
Víte když on nikdo u téhle vady neví, do jaké míry dítě bude postižené. Existují tzv. mozaiky, které jsou postiženy méně. Jeden člověk s touhle vadou dokonce napsal knihu. Pravidelně vídám dvě takto postižené osoby. Až na typické znaky v obličeji na nich není nic poznat. Není pravda, že všechny takto postižené osoby jsou závislé na péči jiných.
V předporodním kurzu jsem byla s matkou, které se druhé dítě narodilo s Downovým syndromem. Že dítě bude mít tuhle vadu se dozvěděla až v 31.tt těhotenství.
Je spousta vad a mnohem mnohem horších, která se ale nedají zjistit z prenatálního screeningu, takže plod nejde včas zabít a tím tuhle vadu vyloučit. On prenatální screening není totiž o ničem jiném, než že poškozené plody se včas odhalí a matce se dá šance se takového plodu zbavit.
Sama bych takové dítě nechtěla a nejspíš bych šla na potrat, ale díkybohu jsem tuhle situaci řešit nemusela a mám zdravé a hezké dítě, i když vzteklé a zlobivé . A jak se říká, nesuď někoho, v jehož situaci nejsi.
Co je Etika? - Etika (z řeckého ethos - mrav), nebo též teorie morálky je filozofickou disciplínou, která zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy. Etika je disciplínou praktické filozofie. Etika se zabývá teoretickým zkoumáním hodnot a principů, které usměrňují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné vůle. Hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidlům, se etika snaží najít společné a obecné základy, na nichž morálka stojí, popř. usiluje morálku zdůvodnit. - V etice hraje významnou roli svědomí. - Sókratés klade důraz na svědomí, Platón klade důraz na vůli a rozum, Aristoteles je zastáncem teorie středu ("zlatá střední cesta"). Špatné jsou pouze extrémy. Například hněv je dobrý, pokud člověka podněcuje, ale hněv ve svém extrému (zášt, nenávist) je špatný, stejně jako v druhém extrému (netečnost, apatie). Mezi extrémy se nalézá harmonie. Etika znamenala nejen vědět, co je dobré a co špatné, ale také podle toho žít. Stoicismus uznává realitu takovou, jaká je...atd. wikipedia.cz
Já bych jen dodala, že dítě (i nenarozené) má sice právo na život, ale i MATKA MÁ PRÁVO NA ŽIVOT. Má právo na studium, cestování, další děti, další studium, stěhování, má právo na práci a na přátele, má právo na svobodu a volnost, má právo na rozhodování o svém těle. A o tahle všechna práva přijde, protože jí někdo řekne, že ten shluk buněk, který má v břiše, který MŮŽE BÝT DÍTĚTEM, ALE TAKY NEMUSÍ - JEŠTĚ TO NENÍ ČLOVĚK, JEN Z NĚJ MŮŽE BÝT ČLOVĚK, je živá bytost a matka bude "mrcha", když si ho nechá vzít. Je to jako když malíř vezme pokřivené plátno - ještě to není obraz, jen by z něj obraz mohl být. A jen malíř má právo rozhodnout, jestli z toho plátna obraz udělá nebo ne. Nikdo jiný - at už modelka, jiný malíř nebo správce muzea, nikdo jiný mu do toho kecat nemůže.
Přesně, souhlas: Dokud je dítě součástí matčina těla, neschopné samostatného života, je na ní, jak se zachová. Dokonce ani neodsuzuji matky, které odnesou čerstvého novorozence do babyboxu, protože se prostě nepostarají at už z jakéhokoli důvodu. Mnohem horší hyena mi přijde tatka, který odmítá po rozvodu na dítě alespoň platit - matko starej se, je to tvoje dítě.
Ahoj-
- znovu moc děkuji za všechny odpovědi. Dovolila bych si ještě poněkud upřesnit své názory - myslím, že není tak docela pravda, že nemám právo rozhodovat o životě svého nenarozeného dítěte - kdo jiný by to právo měl mít?
- pokud dáš někomu život - jsi až do konce svého života za něj ZODPOVĚDNÝ, jak za jeho štěstí, tak za jeho kvalitu - a pokud na to nemáš, nemáš právo ho do života přivést. Nějak tak to říká Malý princ - pokud si ochočíš lišku, jsi za ni celý život zodpovědný - na přesné znění si teď zrovna nevzpomínám.
- mimochodem - pro "hop" - docela ráda bych měla takového syna jako jste Vy - asi bychom se spolu nenudili.
Tak hezký den všem - a ráda zůstanu u svých zvířat - ostatně teď už mi nic jiného bohužel nezbývá. Marcela.
- pokud dovolíte - ještě doplním -
život dítěti DÁVÁ jeho matka a jeho otec - proto mají jen oni dva, anebo hlavně matka. ! - PRÁVO rozhodnout o jeho životě i před narozením, tak jako o životě svého dítěte rozhodují po narození. !
- A všichni víme, o kolika případech týrání dětí se dnes a denně dozvídáme na TV. atp. Myslíte, že je menší hřích zabít dítě už narozené, zdravé a živé, nežli embryo, které zatím nic necítí.?
Já si to nemyslím a nemá to ani žádnou logiku. ! - a dovolila bych si ještě podotknout - já jsem taky neměla žádné právo rozhodnout, jestli se chci narodit - anebo ne . !
Proč "Bůh" dopustil, abych se narodila já, která jsem o život nestála, ale "zabil" mého brášku, který umřel vinou německé porodní báby hned po narození, a dopustil, aby můj mladší brácha, který má život rád a umí si ho užívat - už ve 30-letech ochrnul (odumřelá krční mícha) - je věřící - a přes své postižení prohlašuje, že je rád, že se narodil.!
- mně to připadá jako špatnej vtip - jak už to jen ten božskej sadista dokáže - proto, když slyším o Bohu - "otvírá se mi kudla v kapse" - a boží kecy nedovedu ani poslouchat.! No, vykecala jsem se a zdravím. Marcela.
Culdo, asi bychom se nenudili ve společné lásce ke zvířatům, i když i tady by vznikaly určité názorové rozdíly.
Ovšem společné soužití s Vámi by pravděpodobně jeden z nás nepřežil...
Ahoj "hope"
- vážím si Vaší odpovědi -možná se to podle mých otázek nezdá - ale jsem dost (a možná až moc) tolerantní. Na svých názorech naprosto netrvám, pokud mi diskutující dokáže rozumně a bez emocí vysvětlit svůj postoj. proto si myslím, že bychom se spolu nakonec shodli - mám invalidního bráchu, se kterým se o jeho problémech bavím naprosto normálně - není psychicky postižený, ale má odumřelou krční míchu, takže to vypadá jako obrna.
- v naší rodině se z otcovy strany vyskytly psychické problémy, čtyři sebevraždy, schizofrenie, nervová labilita atp. Proto jsem nechtěla mít dítě, i když hlavní roli hrála z mé strany nechut a zbabělost dítě mít . V době, kdy jsem rozhodla o potratu, jsem z důvodu partnerské krize byla závislá na prášcích a alkoholu a naprosto neschopna se o jakékoliv dítě postarat - myslíte, že by bylo zodpovědné v této situaci dítě porodit.? Když se situace nakonec zdárně vyřešila (našla jsem ideálního partnera) - byla jsem na dítě už moc stará.
Vzhledem k tomu, že že své otázky považuji za dost realistické, které by mohly zajímat většinu společnosti - a myslím, že jsou kladeny slušně a spisovně, dost se divím, že většina "rádců" mi mírně řečeno "nadává", včetně admina a syslíků.
Ještě bych chtěla vysvětlit, že moje příspěvky do příslušných rubrik vyprovokovaly příspěvky typu "jak najít chlapa", "co mám dělat, když mne přítel nemiluje" - atp... které admin i rádci tolerují. Tak ahoj. Marcela.
A co antikoncepce? Vy jste šla raději na potrat, místo abyste početí dítěte zabránila. Pak tady vykřikujete, že máte právo rozhodovat o životě nenarozeného dítě, třeba postiženého. Proč jste nebyla zodpovědná předem?
Nechápu, že i v dnešní době jsou ženy, které nezodpovědně si užívají a pak jdou na potrat. Stává se, že i při antikoncepci, žena otěhotní, ale to je ojedinělé. Ale i v takovém případě si většina žen, dítě ponechá.
Omlouváte své rozhodnutí tím, že ve Vaší rodině jsou nějaké zdravotní problémy. Ale na druhou stranu je dobře, že dítě nemáte !
Ahoj Culdo. Pořád se sem vracím a pročítám ty reakce na tvůj jednoduchý dotaz, co nemá jednoduché a jednoznačné odpovědi. Bohužel, nebo bohudík se k těmhle věcem vyjadřují i lidé, kteří to asi i myslí dobře, ale mnohdy vůbec neví o co vlastně ve skutečnosti jde. Nemají ve své blízkosti, ve své hodně těsné blízkosti nějaký takovýhle problém. Píšu problém, ne případ. Dokud někdo nezažije takovouhle ,,radost,, na svých bedrech, v nedobré finanční situaci a bez potřebné fyzické pomoci, neví o co vlastně jde. Jsou i případy, kdy lidé nejsou schopni ta svá, lékaři zachráněná postižená děcka opečovat a ta pak končí v ústavech až do své smrti.
Tak že, děkuji za velmi zajímavý dotaz a za většinou taky zajímavé názory a odpovědi zúčastněných.
nečetl jsem to až do konce, ale mám takový pocit, že 90% tady z vás má hodně zjednodušenou představu o postiženém dítěti... vůbec nevíte o čem mluvíte... není daun jako daun a není mentálně postižený jako mentálně postižený... v některých případech to je peklo .. ale kdo nezažije tak nepochopí.. a myslím že je to na uvážení každé matky... ona se o něj bude muset celý život starat, ne vy, kteří je soudíte...
Taky se o něj můžeme jednou starat všichni pomocí daní, nestarají se všichni za své. Ostatně je toho v médiích málo, jak se stát nestará?
"buss", píšete, že se jednou o postižené dítě /později dospělé a staré dítě/ můžeme starat všichni pomoci daní. Ještě jsem neviděla takto postiženého bažit po moci, po zlatě a po majetku, ale vždy potřebovalo laskavost. Kolik stojí takto postižení? Jen střechu nad hlavou, svoji postel, něco na sebe a plný žaludek. Žádné moderní trendy ani drahé autáky, vily a podobné věci, ani je takové vymoženosti nezajímají a ani nikoho takto majetného neupřednostňují, ale jsou vděčni za laskavost. Myslím si, že jiní nás daňové poplatníky stojí daleko více. Draho vyjdou kriminálníci, tuneláři, podvodníci, zloději, takoví touží po zlatě a laskavost je jim cizí. Je to neúcta k životu. Jestliže budeme benevolentní k zabíjení života, pak se nenarodí lidé, jako Stephen William Havking, ale bude po zemi běhat plno lidí, kteří budou mít místo srdce kus kamene, budou mít peníze, zlato, moc, ale v hlavě průvan. Budu jedině štastna, že už se takového života nedočkám. - pt
doplněno 26.12.13 12:37:foto z internetu
Pokud lze považovat za etické jít na potrat kdy nehrozí žádná rizika, jen matka dítě nechce, myslí si že na to nemá...atd. Tak donosit a porodit dítě o kterém ví že bude postižené je neetické. Diagnostika dawnova syndromu je dost spolehlivá a právě z těchto důvodů se dělá, ne?
Myslím že to rozhodně není etické, správná člověk má umět chodit, má mít něco jako rozum, a měl by mí plnohodnotný život. Pamatujete si něco ze svýho porodu? tak si ani to potracený děcko nebude pamatovat to, že je někdo potratil a zabil. Určitě jste někdy zkoušeli sportovat, číst, poslouchat hudbu atd, a jak někdo může byt tak sobeckej a okráct svoje děti o o co je hezký?
Nejdříve jsem si myslela že se nezůčastním této debaty , ale jelikož mám tři děti díky zdravé , nevím jestli bohu , přírodě nebo genům naší rodiny a během života jsem se setkala s mnoha postiženými dětmi dovolím si napsat svůj názor.Hlavně nikdy unáhleně nikoho neodsuzuji za jeho postoj k různým událostem.Byla jsem v lázních v Klimkovicích u Ostravy a tam je zároveń i dětská léčebna.V té době jsem tam denně potkávala mladé rodiče s dítětem asi tak 4-5 letým. Bylo na kočárku a těžce postižené jak fyzicky, tak duševně. Podotýkám je to asi 7 let, v době vyspělého lékařství, ultrazvuku. Přemýšlela jsem často o té dvojici jaký mají před sebou život a život toho děcka je naprosto neměný do budoucnosti. Nemohou se radovat z pokroků svého dítěte, žádný neexistuje.Bydlím ve městě kde je Jedličkův ústav a tam když někdy jedu , vidím těch dětí s kombinovanými vadami , jejich osud je zpečetěn , bez pomoci druhých se neobejdou. Mám za sebou nelehký život , ale v porovnání matky která se o takové dítě stará , to byla procházka růžovou alejí. Každý člověk má právo se sám o sobě rozhodnout co udělat, budoucnost ukáže jak až to rozhodnutí bylo správné... Korina
Korino, ale v ústavech jsou i lidé po úrazech, třeba ležící a odkázái na pomoc druhého. Pak jsou také plné domovy důchodců nebo LDN plné lidí dkázaných na pomoc druhého. Co s nimi? Copak nemají nárok a život? Ach jo. - pt
doplněno 25.12.13 23:46:.
Budoucnost to neukáže. Čas totiž vrátit nelze. Je to tak závažné téma, že lze jen těžko najít cestu ven.
Rozdíl mezi potratem a zabitím někoho, kdo už žije dýl- ten kdo žije dýl, má nějaký plány do budoucna, má známý, kámoše, rodinu. Má nějakou představu o životě-třeba člověk co nemůže chodit, tak si řekne, že bude psat knížky. Přitom malý děcko nemá ještě nic a třeba ani nic mít nebude.
Jo, jo, začíná to zabitím postižených nenarozených /nevím kde se bere 100% jistota, ž bude dítě posžené/, za čas to bude zabití všech starých a nemohoucích a pak to bude zabití všech tělesně postižených. Nakonec to bude zabití všech modrookých a dál už ani nepomyslet. Myslím, že takovou myšlenku již někdo v minulém století propagoval. - pt
Vy by jste chtěla byt postižená, že by jste měla třeba nemoc motýlích křídel, nebo byt slepá? nebo ještě něco horšího, tyhle nemoci mi přijdou nejděsivější. Myslím že by bylo sobecký takový děcko porodit.
Říká se že příroda ví nejlíp, co je nejleší, takže třeba když má pes štěnata, tak nechají přežít jen ty nej, a co jsou vadný štěnata tak ty nechají umřít. Zní to sice hnusně ale nadruhou stranu, přežijí ti nejlepší nejsilnější, kteří budou posilovat genofond psů.
Zeptej se sama takových dětí nebo lidí, polož jim otázku, zda by chtěli zemřít? Co myslíš, že ti odpoví, co? Věř, že si váží života a radují se z maličkostí a jsou rádi na světě, zrovna tak, jako já. - pt
Všude se říká, že zdraví je to nejdůležitější co máme. Věřím tomu, že se radují z maličkostí, ale ta první věta co jsem napsala je přednější aspon podle mě. Já mám štěstí že jsem celkově zdravá a nedokázala bych si představit byt nějak vážně nemocná Na adaptáku na střední jsme hráli takovou hru, která mě v tomto názoru přesvědčila. Měli jsme si zavázat oči a poslouchat příběh, který byl o tom, že hodně lidí osleplo a že jen pár lidí co jsou ok a ti že nás odvedou pryč, úplně jsem myslela na to, že jsem fakt slepá ale pak jsem si řekla-je to jen hra, ale i tak to bylo strašlivý.
Existuje listina práv a svobod člověka - základním právem, je právo na život. Tak ho respektujme. - pt
A život člověka je to kdy? V prezervativu? V embryu o čtyřech buňkách? Nebo o čtyřiadvacet? Nebo když už má žábry? Nebo když už si cucá palec?
Nejsem lékařa a nestudoval jsem, v kterém stádiu již je názvem člověk, ale rozhodně ten kdo bude rozhodovat o jeho životě již člověkem je.
doplněno 26.12.13 21:28:A tím pádem jsem u moji první odpovědi.
Již oplodněním vzniká jedinečná a neopakovatelná genetická informace, začal život v těle těhotné ženy. - pt
doplněno 26.12.13 21:45:Mimoto existují babyboxy, jako záchrana pro děti. Malý František přežil, přestože byl vyhozený do kontejneru a to díky jednomu bezdomovci, který ho našel a zavolal pomoc.
Ano, bude to člověk, se svými radostmi i strastmi. Měl štěstí v neštěstí. Kdyby nebyl od začátku nechtěné dítě, možná by začali zkoumat jeho "budoucí zdravotní stav" a skončil by v pipetě...
Vážím si všech lidiček, kteří zde obhajují právo člověka na život. Ale i právo rodiče do jisté míry rozhodnout o životě svého potomka. Protože pokud ten nový človíček bude jakýmkoli způsoben "neplnohodnotný", bývají veškeré další oběti na rodičích.
A nechci zde rozpoutávat debatu, kde je ta hranice postižení, možná by někteří zdejší přispěvatelé nařídili potrat dítěte i v případě, že by miminku v budoucnosti hrozila třeba dyslexie, mírná slabozrakost, nebo třeba zánět slepého střeva...
Vzpomněla jsem si na jednu starou paní, která zachraňovala opuštěné kočičky. Zachránit musela prostě každou, kterou našla, nebo jí někdo přinesl. Koček přibývalo, a časem na to nestačila ani fyzicky, ani finančně. Když jí přišla exekuce, tak už byl barák zdevastovaný, plný výkalu, a zvířata v tak špatném stavu, že část musela být hned utracena.
Jak už tady někdo řekl, tak domovy důchodců a LDN jsou plné, v ČR máme 3 miliony starobních a invalidních důchodců, počet lidí, kteří jsou závislí na péči ostatních rychle roste. Z toho důvodu, kdybych věděla, že čekám postižené dítě, tak bych na interupci určitě šla. Protože bych se bála, že jednou, až už tady nebudu, tak o něj nebude dobře postaráno, že dojdou peníze, nebo že si ti zdraví řeknou, že mají taky právo na život, na svůj vlastní život, ne jen někomu dělat pečovatele.
A neříkejte mi, že kdyby se nekradlo, tak peněz bude dost... korupce vždycky byla a bude, pokud má někdo možnost ukrást si miliardu sobě do kapsy, nebo jí rozdat stařečkům, vždycky zvolí tu první možnost. A taky čím víc těch postižených a bezmocných bude, tím menší budou vzbuzovat soucit ostatních.
Dost dobře nechápu, proč se většina z vás pohoršuje nad "zabitím" nenarozeného embrya, když denně umírají tisíce již žijících lidí a dětí hladem, nemocemi, vražděním, týráním, válkami a nevímčím ještě.
A to se ani nezmiňuji o zvířatech, kterým Bůh také dal život, a proto jim ho nemá právo také nikdo brát !
- Pokud pozoruji reakce nakupujících, oslovených před prodejnami TESCO různými dobrodinci, vybírajícími na postižené děti, většina lidí se odvrací - a pokud někdo přispěje, jsou to většinou lidé starší. Přiznám se, že ani já nepřispívám - jsem důchodce a ráda bych si ujasnila, co v této záležitosti podniká vláda a především církevní instituce, disponující milionovými majetky a "nekonečným" milosrdenstvím. Marcela.
Čuldo, nezlobte se, ale do svého vlastního tématu stále (ne)motáte ta svá zvířátka.
Nebudu přemýšlet nad tím, co udělal Bůh, nejsem zas tak ortodoxně věřící, abych věřil přímo v "BOHA".
Když se vrátím k finančním příspěvkům, tak mám doma pár různých kytiček, špendlíků či magnetů na lednici, podle toho jak sbírce důvěřuji i podle toho, jak mě "výběrčí" přesvědčí.
Chápu, že nebudou přispívat děti a pubertáci, zatím si ještě asi neumí nikdo z nich představit a domyslet různé zákeřnosti života, nebudou přemýšlet nad tím, že i je může podobný problém potkat - nechme jim jejich mládí i ideály !
A jestli se chcete zamýšlet nad tím, co by měla dělat vláda a církev, tak založte novou diskusi, která nebude lidská, ale čistě už jen politická, potom ji ani nebudu číst...
Protože, toto embryo je podle lékařského kodexu nový život, lidský život. Jistě, že stojí za zamyšlení i smrt dětí hadem, nemocemi, či ve válkách, ale toto může člověk ovlivnit menší mírou, než rozhodnout o životě, který nosím v sobě. Copak to vlády světa nevidí? Vidí, a proto je to na jejich zodpovědnosti. Tím, nelze omlouvat zabití života u těhotné ženy.
Co se týká přispěvků u marketů, tak tam si nejsem jista, kam peníze jdou. Proto je vhodné přispívat přímo nadacím, které se tímto problémem zabývají, nebo charitou.
A co se týká zvířat, je uzákoněno v zákonech a týrání je kam nahlásit. Co se týká zvířat na jídlo, musí být utracena humáním způsobem, je otázka, zda se to daří. Domácí zvířata jsu k tomu určena, aby nasytila lidi. Je na lidech, zda se budou přejídat, nebo jídlo vyhazovat. Vše si zaslouž své téma a nelze vše hodit do jednoho hrnce, to je pak akorát guláš a ztrácí smysl. - pt
Je to tak. Už to nemá smysl dále rozebírat. Začínají se do toho motat války, přírodní katastrofy atd...
Pavlo, sice to není humorné téma, ale Tvoje "smrt dětí HADEM" mne fakt trošku rozesmála, myslím že je na čase toto téma opustit, stejně mi k vánočním svátkům moc nesedí...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.