Necítím ruku, co to znamená?

Nech si ruku pod polštářkem a běž ven na cígo bez ní...

Pokud má někdo slabší infarkt, může mít i toto jako doprovodné potíže. Mrtvicí by znecitlivěla část těla - levá či pravá polovina. Jen ruka to nebude.

Kdybych chtěl uklidňovat, napsal bych, že to je jen přeležené a tedy odkrvené a že se za pár hodin při cvičení vše napraví. S ohledem na popis svých "cností" bych doporučil nejprve návštěvu lékaře obvodního, pak psychiatra a další léčbu.

Vzpamatovat se dokud je čas. Navštívit lékaře a vše, pokud jste tam ještě nebyla, vypovědět. Ten doporučí další léčení. Jinak to nevidím.

Spíš to vypadá na přeležení.

Nebo od páteře, skříplý nerv. Zkusit ruku namazat mastičkou na uvolnění svalů, nebo proti bolesti. Nebo jestli nenajdeš tygří mast, francovku apod. Trochu namasírovat krční obratle a páteř. Nemusí se moc tlačit, jenom mírně hladit a mnout.

Byl by děvče dobrý restart do života.

Vše zahodit. Plné flašky, cigaretky, žiletky, antidepresiva, špatné kamarády - ky,

A začít se sebou něco dělat. Nejlépe sport. Již zítra je září - zapsat se do tělocvičny, sokola, plavání, atletiku, nevím co máte nablízko. Koupit si permici na plavání, jít na kuželky, bowling s partou atd.

Se způsobem uváděného žití to možná skončí na těžkých depresích a invalidním důchodu.

Vezmi svůj život do vlastních rukou a běž dělat to, co tě baví. Doufám, že jdeš na školu, nebo učení, které jsi si vybrala sama a bude Tě bavit. Přeji Ti, at jsi veselá holka, je s Tebou legrace a zábava a máš okolo sebe prima lidi.

Jak přesně ji "necítíš"? Je to jen, že nepocituješ žádné vjemy z ní nebo je jen jako by sis ji zalehla a je v ni nějaké mravenčení nebo takový tupý pocit? Jestli jsi se pořezala, může to být následek nějaké infekce-zánětu, nemáš z rány nehezký výron hnisu nebo zdánlivě čisté mazlavé vody? Nemyslím si, že by to bylo tak hrozné, nechci tě strašit, ale může to být špatné tak, že mozek už bolest ignoruje a tedy ani nic necítíš, možná už to máš psychicky tak, že jsi zvyklá na sebepožkozování a mozek tuto dlouhodobou bolest už nevnímá.. Když si něco uděláš, bolí to následně dlouhodobě do zahojení? V 15 letech je mrtvice vzácná, nečti články na internetu, akorát se vystrašíš a zjistíš, že máš všechny smrtelné choroby. Každopádně nepodceňuj sebepoškozování, aková krevní sraženina v žilách.. jednoduše se ti z místa poranění do oběhu uvolní nepatrný kousek zpevněných krevních destiček a ten pak může ucpat nějakou cévku, nejhůře v mozku, to už pak mrtvice být může, ale, že by to náhodou postihlo právě jen zraněnou ruku by byla asi velká náhoda, takže to nejspíše nebude tím, neboj. Ze sebepoškozování můžeš mít všelijak podrásaný celý metabolismus a také poblblou psychiku, nejspíše i posunutý práh bolesti. Zkus ještě toto, vezmi čistou jehličku (nejlépe když si skočís do lékárny za 5-10kč, řekni, že mamka chce na beďara, jestli se stydíš) nebo obyč na šití, jen at je nová, ne rezavá nebo špinavá, nejlépe ji nad plamenem provizorně vydesinfikuj a nechej vychladnout! - tu z lékárny samozřejmě nemusíš a píchni se zlehka do prstu, vůbec ne hluboko ani ne pod kůži až, jen je to ostřejší vjem než pouhý dotyk (neradím at se sebepožkozuješ, to je bláznovství, promin) Další věc je, že jestli s rukou můžeš hýbat, nebude vůbec ochrnutá nebo cokoliv takového jestli tě to napadlo. Pokud se cit nevrátí nebo aspoň znatelně nezačne vracet do 2 dnů, neváhej a zajdi sama ke své lékařce, svěř se ji, rozhodně tě nebude soudit a mamince taky hned nebude volat, když jsi nezletilá a maminka se to nakonec stejně dozví, ale není to žádná ostuda, maminka bude ráda, že jsi sama vyhledala pomoc. Měla bys sama přestat se sebepožkozováním nebo navštěvovat psychologa, tady v ČR to není zvykem, ale v USA má jednoho každý a pomáhá to, určitě máš v sobě nějaký důvod, proč to děláš, ale nestojí to za to, budeš mít škaredé jizvy a pošramocené zdraví a další nehezké následky. Není to ostuda! ne každý je tak silný aby se se vším smířil a někdo hold začne uvolňovat vnitřní napětí nevhodně. Že kouříš a piješ doktorka nezjistí, možná nikotin v krvi, ale to by na to musela dělat přímo test, což nebude, i kdyby ti odebírala krev. Hlavně lékaři řekni vše popravdě! a Jdi tam tak i tak, pokud nedokážeš sama přestat! Nebudu lhát, že rodiče nebudou zezačátku naštvaní, ale oni ti budou chtít i nejvíce pomoct a budou s tebou, věř mi, i kdyby sis myslela opak a máma na tebe byla poslední dobou kdoví jak zlá. Hlavně nedělej hlouposti a dál si neubližuj, nestojí to za to. Kdybys potřebovala pomoc nebo si chtěla o tom ještě více promluvit, odepíšu ti tu.

Pokud budu mít pocit,že mám náběh na mrtvici,či infarkt,nebudu sedět doma u compu a čekat,až mě to trefí

Jinak potřebuješ evidentně ústavní léčbu.Sebepoškozování je věc psychiatrů...

V každém případě bych se sám nad sebou velmi vážně zamyslel (už nejste ve věku, kdy by sebepoškozování bylo jen jakýmsi pubertálním rozmarem) a nebo vyhledal odbornou pomoc psychologa.