Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, mám takový dotaz.
Jednou večer, když jsme ležea v posteli, jsem slyšela divné zvuky. Nejdříve jsem si myslela, že jsou to rodiče, ale ti už spali. Ráno mi ale tatka ríkal, že usl v obýváku a přecházel v noci z místnosti do místnosti. Další dny jsem slyšela v noci občasné zvuky, ale vše se vysvětlilo.
Jenomže mám stále pocit, že je tady někdo s námi, nevím proč, možná je to jen sugesce z toho, že jsem slyšela zvuky, ale prostě mám takový pocit, nebo spíše jsem měla do včerejška, ted o tom stále přemýšlím .
Jaký na to máte názor? Stalo se vám něco podobného? Jak zjistím zda to je nějaká duše?
Jednou se mi již stalo něco podobného, takže na duchy opravdu věřím, nedělejte si ze mně srandu prosím, chtěla bych to rozluštit. Máme dům po Němcích a již jednou tady duch byl kyž mě maminka čekala, dupal někdo po schodech, i když byla doma uplně sama, máme dům vysvědcený, tak tedy nevím...
Dobré odpoledne
Nejsem odborníkem na "paranormální jevy" ,ale něco málo vím, u zejména nevysvětlitelných zvukových projevů může jít o cca tři věci, jednak špatně identifikované zvuky "přirozeného původu" (zařízení proudy, špatná akustika atd.) jednak "duchové" jak pravíte ale také například jedna dvojice "badatelů" tuším to byli profesí "elektrotechnici" razili teorii, že jsou-li předměty stěny nebo zařízení domu tvořeny zvláštní "souhrou náhod" "chemickými látkami" jež mají jisté "fyzikální vlastnosti" pak tyto mají schopnost "nahrávat a následně i reprodukovat" za jistých "podmínek" (vlhko teplota elektrické náboje apod.) velice dobře zvuky a to podobně a na podobném principu jako např. "magnetofonové pásky". Tito dva badatelé (jména si už bohužel nepamatuji četl jsem to snad před patnácti lety) vyřešili několik příkladů "fantomatických zvuků" v domech kdy původcem zvuku byla například "zeď" nebo dokonce "stůl" (za jistých okolností "hrál hudbu" kdysi totiž stál v místě kde hudba "hrála" a on ji pak byl schopen "reprodukovat" což vyvolávalo strach i údiv) "Vzorky" věcí jež v určitých dobách časech vydávaly zvuky podrobili analýze a dospěli ke své hypotéze viz. výše.
Je ale docela dobře možné že za "fantomatickými zvuky" stojí ještě řada jiných "faktorů" jež mohou být sice přirozené ovšem které fyzika zatím "nezná", typoval bych, že zvláště u zvuků jež se objevují "pravidelně" mívají "pravidelně obdobný průběh" probíhající většinou "přesně" v určitém čase (dupot po schodech, kroky na chodbě, vrznutí staré skříně) by se mohlo jednat právě o "samovolně nahrané a samov. reprodukované zvuky".
Já bych postupoval asi takto:
-Bedlivě si všímat kdy kde a za jakých okolností se zvuky objevují a zaznamenat si to, vedle času, je dobré poznamenat i teplotu a vlhkost vzduchu, případně počasí (je-li vazba na tlak atakpodobně) čím pravidelnější a "shodujícnější" budou "podmínky jevu" tím pravděpodobněji bych typoval nějaký přirozený nebo "fantomatický" jev.
- Je dobré mít doma "v té době" kočku nebo psa, zvláště kočky bývají citlivé, pokud by šlo o zvuk "fantomatický" (nahrávka) nebo špatně identifikovaný zvuk "přirozený" pak si myslím že zvíře by moc "nereagovalo", protože většinou zvířata z ničeho nic reagují právě "na něco" co nevidíme nebo neslyšíme (prskají syčí staví se na zadní atd., jakoby tam byla "cizí osoba" )
Nehledejte v tom nic nadpřirozeného. Starší konstrukce, zvlášt dřevěné (podlahy, nábytek), prostě "pracují". Při změnách teploty a vlhkosti vzduchu se různě kroutí a hýbou a při tom vydávají rozmanité zvuky. Děje se tak kdykoliv, ale přes den si toho nikdo nevšímá. Když je pak v noci ticho, jsou tyhle zvuky nepřeslechnutelné. Že by nějaké předměty dokázaly něco nahrávat nevěřím. Znám různé principy záznamu zvuku (mechanické, magnetické, optické...) a tohle je mi prostě proti srsti. Ovšem určitá možnost "záznamu" existuje. Když například přejdete po prkené podlaze (schodech), může se za určitých okolností stát, že prkna lehce změní polohu a zůstanou tak. Když se pak v noci (při ochlazení, nebo změně vlhkosti) vracejí do původní polhy, praskají přesně podle toho, jak se po nich přešlo. Tím vzniká dojem, že po podlaze opět někdo přechází, což je v nočním tichu deprimující. No a sugesce hraje taky velkou roli. Tím, že napjatě posloucháte a čekáte kde co vrzne, vnímáte i zvuky, kterých byste si jinak nevšimla a přisuzujete jim nadpřirozený původ.
Čím víc na to budete myslet, tím víc budete nervózní. Za většinu takových příhod opravdu mohou jen naše ošálené smysly nebo třeba "pracující" materiál stěn apod. Tzv. otisky věcí minulých mohou existovat, ale kdo to rozpozná? Nejsme všichni senzitivní. Přidám svou nedávnou příhodu: Bylo kolem 22.30 a já házela pejsanovi jeho hračku, asi napotřetí se mi ji podařilo hodit pod postel. Pejsan utíkal a najednou se zarazil. Jen stál na rozhraní světla a stínu u té postele a odmítal si pro hračku dojít. Jindy tam vletí a vymete co se dá a teď najednou nic, úplně rozhozenej. Jdu se mrknout, co vyvádí a koukám, hračka leží 20 cm od něj a on se tvářil hrozně zmateně a nedůvěřivě. Když jsem mu ji podala, tak si ji vzal, ještě jednou kouknul pod postel a pak ji šel "zpracovávat" k pelíšku. Do půl hodiny jsem zalehla (mrňous už chrněl) a jak zhasnu, najednou cítím závan na obličeji. Asi jako když na vás někdo mluví a stojí moc blízko. Můžu vám říct, že jsem se pěkně orosila. Ve výklenku, kde mám postel, nedochází k žádnému průvanu ani když mám otevřená okna. Hned se mi vybavilo předchozí divné chování psa. Co asi tak můžete dělat? Otočila jsem se ke stěně (aby na mě nemohl nikdo dýchat) a do pár minut jsem spala. Co to bylo? Mohu to vysvětlit jako návštěvu ducha, nebo jen souhru náhod. V duchy věřím, ale potřebuji trochu jiný důkaz, než závan vzduchu... Mona
já jedenkrát a stačilo :D
Proč zrovna já? takový strašpytel :D ... já budu doufat, že to byl jen přelud :D
Myslím, že já naopak mohu tvrdit, že nejsou. Mám za sebou dost přes 1/2 století života a ještě jsem se s nimi nesetkal. Podivné úkazy se vždycky podařilo rozumně vysvětlit.
Lilek - "Proč zrovna já? takový strašpytel..."
Právě proto. Ne nadarmo se říká, že "strach má velké oči". Takže vidíte to, co vidět chcete, i když to ve skutečnosti je něco úplně jiného.
Víš čeho se člověk nejvíce děsí? Toho, co nevidí. Jen si vsugeruje, že tuší, že tam něco je. Jako dítě jsem chodila po schodech na chodbě potmě. Táta dal příkaz, "je šero, nerozsvěcej". Neměla jsem žádný problém. Ale pak se mi, mnohem mladší bratr svěřil, že se bojí, protože by za ním mohlo utíkat malé zvíře které by ve tmě nebylo vidět. Od té doby jsem se začala bát a naprosto jistě jsem věděla, že za mnou po schodech, kolem zdi, běží krysa. Začala jsem si pískat jako brácha. Teď jsem to naučila i vnoučka. Pískáním zaženeš všechno!
Ač realista, taky jsem cosi podobného duchovi vyfotil. Nejde o podvrh, ale tomu bohužel málokdo věří. saman47.rajce.idnes.cz/...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.