Nejste přihlášen/a.
Ahoj, jak to máte s rodinným rozpočtem? Kolik peněz Vám zbývá k plusu? Mě, respektive nám (manželka + 2 děti) téměř nic. Beru nějakých 20000 - 21000 tisíc, manželka je na mateřské, bere 8000 tisíc.
Platíme hypotéku, jídlo, elektrika, internet, pojistky, voda, děckám jídlo, ošacení... Já s amnželkou si prakticky nic nekupujem, aby se něco ušetřilo, ale stejnak to plácáme od výplaty k výplatě. Nějaké dodělávky kolem domu také jsou, no prostě nic se nedá ušetřit. Už mě to pěkně štve, jak furt člověk počítá každou korunu, kterou může a nemůže utratit. Je to na hlavu. Nedokážu si představit, že bysme si mohli pořídit třeba nové auto nebo jet na dovolenou apod. Nejhorší je, že ta špatná nálada, která díky tomuto vzniká se přenáší na všechny. S manželkou se často hádáme atd. Přemýšlel jsem, že bych si vzal další práci na částečný úvazek, ale díky tomu, že máme malé děti, tak to není možné, páč by mě už vůbec neviděli a to nemluvím o manželce, která neustále brblá, že nejsem skoro vůbec doma, že stále dělám kolem baráku a na ní a děti nemám čas.
Omlouvám se za delší text, jen jsem se potřeboval vykecat.
Jen se chci zeptat, jak je to v jiných rodinách? Připadám si jak socka, že beru malej plat. Všichni okolo povídají, jak mají 30 tisíc apod.
Nemá cenu přemýšlet jak vydělat více, jak někde více ušetřit. Je to tak, jak píšete. Někdo je na tom o kapku lépe, ale stejně se mu zdá, že je to málo. Někdo hůře. Jsme vpodstatě, ve velké většině, na tom stejně. Jen někdo to lépe snáší, lepěji se s tím rve. Anebo, jako já, mluvíme v minulém čase. Jen malé procento rodin může vyskočit kapku výše. Je to tak, jak píšete. Smutné, ale pravdivé.
Peněz není nikdy správně. Lidi blbnou když jich mají málo i když jich mají moc. Nejde o to kolik dostáváte peněz, ale co máte: Zdravou rodinu, pěkné bydlení zdravé ruce. Pokud budete skromní a pokorní, budete štastní. Není důvod závidět sousedům dovolenou na Seychelách a lyžování v Davosu. Děti do deseti let nepoznají jestli jsou u moře nebo ve stanu u rybníka. Z vlastní zkušenosti znám, že kempování u rybníka s vařením na dvouplotýnkovém PB vařiči a každý večer ohýnek a houkající sova je větší zážitek, jak hvězdy v hotelu nad Splitem. A vy můžete mít ohýnek v krbu nebo na zahradě každý den. Co vám vlastně chybí? Nové auto? Kolikrát ročně a kam s ním budete jezdit? Nejsou to vyhozené peníze? Mějte radost z toho co máte !
Nezlobte se, ale s vašimi příjmy jste na tom lépe, než většina. Představte si, že děláte oba za 12-15 hrubého, jak mají lidé v mém okolí. Takže po dobu mateřské se buď uskromníte, nebo si předem vytvoříte rezervu. Většina lidí musí vyjít s menší částkou, tak zkuste popřemýšlet, jestli nejde někde ušetřit. A známým tvrďte, že pod 40 nevylezete z postele, když si tedy připadáte, jako socka.
Ale jo příjem by šel, jen jde o to, že platím 11000 hypotéku, takže po dobu ještě asi 10let to je jako bych bral nějakých 9 - 10 tisíc.
Jasně, jenže pak budete ve svém a ty peníze povyskočí. Jen je pak budete dávat do dětí a potom do šetření na stáří. Buďte rád, že jste zdraví, dovča v Chorvatsku může být i pod 20tisíc v apartmánu, to se ušetřit dá. Hlavně zapracujte na manželce, když jste na všechno dva, jde to lépe, než když se hádáte.
Chápu, a to bez ironie, váš pocit. Pocit, že si nemůžete dovolit... Ale zkuste se podívat tedy do rozpočtu, tak peníze "tečou". Mám taky 2 malé děti. Já platím 11 600 za městský byt 2+1. byt není a nebude můj. Jsem sama se 2 dětmi předškolního věku, tatínek odešel vloni na podzim. Dělám na celý úvazek, mám VŠ a beru cca 17 tisíc. Nemám hlídání, pomoc, nic. Takže jsem musela zvažovat práci i tak, abych děti zvládna do školky dát a vyzvednout. Tatínek posílá cca 1000-1500 měsíčně na obě děti dohromady. Je to hrozně těžké, když dětem můžu dopřát zmrzlinu 1x týdně a jinak na ni prostě nemám. Tak koupíme v akci domů do mrazáku a tak. Snažím se, abych neutrácela zbytečně kde nemusím. šetřím. je to těžké kvůli dětem. další práci mít nemůžu, nemám kdy. Asi bych se nenazvala chudou, jsou na tom lidé hůř. Ale občas z toho taky nespím a je mi líto, že děti nemůžou třeba na lyže apod.
Bohužel, musím potvrdit vaše slova i slova Babkazov... je to takto asi ve většině rodin s dětmi, mě nevyjímaje. A někteří důchodci na tom asi nebudou o moc lépe. Určitě si tu ještě přečtete pár příspěvků od spolurádců, kteří vám napíší, že si nemáte stěžovat, ale jít něco dělat..., abyste si přišel na lepší peníze, že to tak druzí totiž dělají.
Podívejte se na svůj problém ale i z jiné stránky. Platíte hypotéku. Takže to znamená, že něco vlastníte... Dům. Takže nejste chudý, někteří jsou na tom opravdu ještě hůře. Vaše děti se mohou denně dosytosti několikrát najíst. V jiných částech světa nemají děti takové štěstí. A za další... peníze... takové obyčejné papírky, ani zlatem už nejsou podložené, a lidi k nim vzhlížejí jak k nějaké modle. A myslí si, že když jich budou mít plné kapsy, že budou štastnější. S manželkou se hádáte, přitom máte více, než hodně lidí na tomto světě - máte děti, máte sami sebe, máte dům, nehladovíte, máte dokonce i práci! Važte si toho všeho, protože nic není samozřejmé a věčné.
I vám děkuji za odpověď. Snažím se vážit toho co mám. Když si pomyslím, jak na to jsou třeba ti lidé v Sýrii, Iráku, ukrajině atd., kde nemají co do pusy, domy zbořené, tak mi je trapné si stěžovat na mé problémy.
To nemusíte ani " chodit" do Iráku ,Sýrie. Splácet 11 000 kč hypotéku, to nemá spousta lidí ani čistou mzdu. Lépe placená práce v mnoha místech není a pokud ano, tak kvalifikací na to prostě nedosáhnou. Jste v podstatě štastný člověk, o jakém se mnoha a mnoha může jen snít.
Jste zodpovědný člověk, když se snažíte bydlet ve svém (hypotéka). Bude to vaše a za 10 let bude líp, ve svém, ne v cízím. Zkuste zapřemýšlet, které pojistky jsou nutné a nezbytné a zbytek zrušit... možné bych zkusil ještě hledat úspory v energiích, čili šetřit, ne přecházet od čerta k ďáblu... to moc nic neřeší...
Hmmm, ženskýa konkrétně manželky jsou divný, neví co chtějí a nedají pokoj, pokud to nedostanou ... má toho sama chuděra dost kolem dětí...třeba občas taková kytička, čokoláda ... to zvedne náladu...
"Když je žena naštvaná, obejmi ji a řekni jí, jak je krásná. Pokud je nepříjemná i dál, ustup do bezpečné vzdálenosti a hoď jí čokoládu"
samuraj, prostě je to tak. V každé cobě je někdo, kdo se má líp a kdo se má hůř. Dnes už jsem v důchodu, ale když si vzpomenu na naše začátky, tak by mi ani nikdo nevěřil. Když jsme se s mužem vzali, bydleli jsme ve sklepním bytě, to nebyl byt, ale jedna místnost, do které se vstoupilo z chodby. Okno s chodníkem, naštěstí do dvorka, voda na chodbě a wc také na chodbě, naštěstí splachovací. Když se narodilo první dítě, šli jsme k mužovým rodičům, opět do jedné místnosti, ale byla zahrada a bylo kde věšet plíny. Pro vodu do studánky a wc suché, venku a to v zimě v létě. Peněz na uhlí nebylo, topilo se dřevem, sušinou z lesa, šiškama. Každou kapku vody přinést v kýblu a zase vynést, žádné plenkové kalhotky. Pračku ani ledničku jsme neměli, prala jsem na valše, prsty odřené do živého.
Když jsme pak měli družstevní byt, který jsme museli zaplatit a půjčku splácet, byla jsem, jako v ráji. V bytě ústřední topení, tekla teplá voda, krásná koupelka (jádro v paneláku), velká okna, plynový sporák a teplo. Obrovská úleva. Pořídili jsme si televizi, pračku i ledničku, na půjčku a žilo se z "ruky do huby".
Ovoce bylo jen pro děti, každý den půl jablíčka do školy na svačinu. Když byly třešně a švestky, sbírali jsme v aleji za městem podél cesty, švestky, třešně, jabka a zavařovala jsem, přežili jsme to. Auto nebylo, všude se šlo pěšky, supermarkety nebyly a tak se musela vystát jedna fronta u řezníka, druhá v drogerii, třetí v potravinách a tak dále. Nekupovala jsem salám na šišky, ale na kolečka, ano prosila jsem si třeba nakrájet 9 koleček salámu, aby měl každý pár koleček na chleba, třeba jsem v krámě prosila a koupila jen dvě vajíčka. Trvalo to několik let, než jsem šla do práce, protože nám neměl, kdo hlídat ani vyzvedat děti.
Toto všechno nás naučilo velice šetřit, já ušila, upletla, pospravovala, nic nevyhodila a dnes máme všechno, jen ještě trochu toho zdraví, aby bylo.
To mně asi ani nebudete věřit, ale nejsem ani tak stará, přesto, že jsem v důchodu. Vy také musíte vydržet, nehádat se, stmelit rodinu, mít se rádi a žít, žít pro děti a učit je, vážit si všeho, jít příkladem v lásce a těšit se domů.
Není půjčka jako půjčka. Hypotéka je (podle mě) v pořádku, málokdo má hotovost na koupi domu. Na druhý konec spektra stavím půjčku na dovolenou. To je vrchol zhovadilosti.
Jenže ono je to s tím majetkem v podobě domu pomýjivé. Sice máte v baráku hodnotu nějakých 3 - 3,5 milionu, ale na to sáhnout svým způsobem nemůžete. Pouze to prodat, což je ta úplně poslední věc, kterou bych chtěl v životě udělat. Když vyhraju ve sportce, tak ty prachy fyzicky mám, ale dům...
já jsem rád, že platím vlastní bydlení, které jednou bude (snad) moje. Platit nájem a vlastně pak nemít nic, to by mě ubíjelo ještě víc. Ale jinak půjčky, hypotéky je to poslední, co by si měl člověk brát. Nešchápu, jak si někdo může vzít půjčku třeba na Vánoce kvůlu koupi dárků apod. U toho bydlení to prostě jinak v dnešní době nejde, pokud člověk nemá miliónový kapitál.
hmm a na co si stěžujete? Že máte v rodině malý příjem,skoro 30 000kč.Přitom je spousta lidí co mají příjem jen kolem 12 000 k tomu manželky na rodičovské se 4-6000kč a nestěžují si.Zjednodušte si život-prodejte domek,jděte do panelákového bytu-ušetíte na hypotéce,nebudete muset dělat kolem baráku,bude víc času na děti,ženu atd!
Do paneláku bych nešel ani zadarmo, to by nebylo na mě. Já jsem naopak rád, že mám zahradu, skleník, políčko a můžu každý den pracovat. Jsem učitel na střední škole bylo mi 30 let a jsem štastný když po mě je doma nějaká práce navíc vidět. Kdybych přišel domů a sedl si k televizi a nic za ten den neudělal, tak by se mi špatně usínalo. Ale máte pravdu v tom, že si asi stěžuji neoprávněně.
Samuraji, manželka šla učit na střední školu když byly synům tři roky. To proto, že proti fabrice žádné služební cesty, pracovní doba od osmi a kratší(+domácí příprava) a dva měsíce prázdnin, to se celé k dětem hodilo ! Bydleli jsme v paneláku. Nikdy jsem neměl nepříjemný pocit, naopak jsem vždy manželce říkal, že vůbec neví, co je to stres z nedostatku něčeho. Manželka klukům i sobě na Veritasce všechno ušila(sobě i kabáty, klukům i kimona), postáli jsme přes noc na kolo Favorit, týden na Škodu 120 a dovolená pod stanem v termálech na Slovensku ! Mladšího syna jsem od pěti lety vodil plavat, byl do patnácti let několikanásobný mistr republiky. Po narození druhého syna, když manželka zůstala na mateřské jsme zjistili, že nám měsíčně chybí 500Kčs, tak jsem škrtli z nákupů štanglu štanglu tvrdého salámu a další chutovky. A manželka se vrátila do práce v osmi měsících syna do práce. Syna jsem já ráno vodil na šestou do jeslí(syn musel umět "chodit" na nočník), manželka ho vyzvedávala v 16 hodin. O víkendech jsme drandili po turistických cestách s kočárkem. Asi jsme byli socky, ale dobře jsme to snášeli ! Takže nehoňte se za kačkama, ale věnujte se s manželkou dětem a zdravým potravinám z políčka.
Všichni Vám nalili optimismus do žil. Já mám otázku, pak vysvětlím proč se ptám. Vy jako učitel máte 20 tisíc čistého? Mě se to zdá hodně. Ptám se protože dcera chce studovat peďák a pak učit. Každý ji odrazuje, že jsou tam malé peníze, ale mě to přijde docela dost. Vyrostla jsem ve skromných poměrech, tak je to pro mě slušná částka. Je velký, myslím tedy finanční rozdíl, učit na základce nebo na střední? Díky za odpověď.
Na platy učitelů jsou jednoduché tabulky. Učitel má 20 čistého leda s odpočtem daní na děti a třídnictvím, možná snad s nějakou stovkou osobního ohodnocení.
Bezdětná a bez třídnictví s pár lety praxe bude mít zhruba 17 tisíc čistého prakticky bez možnosti svůj plat ovlivnit pílí nebo kvalitou výuky. Jestli je to dost nebo málo už musí každý zvážit sám...
Moc vám děkuji za vaše příspěvky. Ono se člověku přece jen udělá lépe když si postěžuje a někdo ho vyslechne (byt jen přes internet).
ani jsem nečetla příspěvky ...chudobu si představuji jinak- pokud vám dali hypotéku ,tak žádná chubodu u vás doma není...
jsou lidi kteří opravdu musí otočit každou korunu a přemýšlet za co ji vydají...promiňte musela jsem reagovat
ale jak píšete potřeboval jste si podebatit - sorry
Berte to z té lepší strany. Jste vysokoškolsky vzdělaný, pracujete v relativně slušných podmínkách téměř s jistotou zaměstnání, máte víc dovolené, levnější obědy. Váš dům je dle vašich požadavků a možností, tedy vám šetří zdroje. V opačném případě ho lze vyměnit za peníze a s těmi vaši jinou potřebu uspokojit. Všímejte si víc studentů, možná zjistíte, že ne všichni jejich rodiče nemají problém zaplatit třeba školní výlet. Pak vám snad bude lépe.
Když jste se nenarodil bohatý, tak musíte celý život na něco šetřit, pamatuji, když jsme bydleli v domečku o třech místnostech tak jsme šetřili na splachovací záchod, pak na koupelnu, na přístavbu, pak na nový dům, na opravu domu, na auto atd. Nikdy a to mám slušný příjem jsem si nemohla koupit všechno co bych si přála, ted šetřím zase na rekonstrukci, jen zaplatíš už vidíš další věci na co si potřebuješ nutně ušetřit, máš cíl. Kdyby jste měl na všechno a jen vytahoval peníze byla by to nuda. Teda myslím, protože jsem to nezažila. Hlavně, že jste zdraví, na co by vám byly peníze, když by jste je nemohl užít. Jak pravil poslanec Laudát k Babišovi, o hamtání. Víc a víc peněz, pozemků a nemovitostí a brzo vám bude stačit jen pozemek o rozloze 1x2m.
zdravím,,,,teď si představte,kdyby jste ztratil práci,,a hrozila exekuce...Buďte rád,že jste na tom jak jste,,HOdně lidem se tohle přihodilo,, Vypěstujete si na zahrádce něco ,třeba brambory a jiné produkty.Co máte dělat asi víte a utěšovat není proč...Jistě,že chce každý vše nejlépe najednou. Tak se snažte a buďte rád že jste na tom dobře.Hodně štěstí..
není to jednoduché.. ale tak to prý bylo dříve...a tak to je u dost lidí dnes..Pokud člověk něco chce mít..tak to hodně bolí..a trvá..
Myslím, ale že už máte hodně i když to neustálým honěním za penězi nevidíte..Máte ženu, zdravé děti, možná i pejska...nový dům..a hlavně si utváříte histori ve svých vzpomínkách..
Máte toho víc než já...také neustále pracuji..ale rozhodl jsem se, že nejprve seženu peníze..pak rodina apod..
Hypotéka Vám láme vaz...ale když by jste žil ve starém..tak by jste také nebyl nespokojen...peníze nevyhazujete...časem budete mít splacený krásný dům.. Takže bych nebrečel ..prostě jste se rak rozhodli..
Nechtějte moc..ale buďte spokojen s tím co máte kolem sebe...mějte se rádi..vždyt toje to...proč vše děláme..
Hlavně z tohoto stresu nechodte do hospody, či začal jste hrát automaty...Buďte rád...mnoho lidí jsou na tom mnohem hůře...ale i oni si za to můžou sami...Tak hlavu vzhůru
Můj známý byl nějaký čas bez práce. Ženu mu nadávala, at si něco najde. Našel si práci řidiče náklaďáku. Jezdil pouze v okrese a v 16 hod. byl doma z práce. Žena mu nadávala, že je pořád v práci.
Jestli má manželka málo peněz, at si najde vedlejšák ona. Ty peníze, co berete jsou na ČR docela obstojné a věřte, že mají jiní i polovinu. Nemůžete mít všechno a tak musíte vyjít s tím, co máte. Nebo když onemocníte, peněz bude polovina a žena vás vykope ven?
Tak snad by mě nevykopala to ne ale poslouchal bych to neustále. Ženský neví, co vlastně chtějí. Chtěj chlapa pro rodinu, aby si hrál s dětma, aby vydělával dostatek peněz a aby dělal kolem baráku. Když chce chlap vyhovět a dělá, jak vzteklý, tak je to špatně, protože si nehraje s dětma, nevěnuje se dostatečně ženě, protože přijde z venku zpráskanej jak pes a na nic dalšího nemá sílu a chut (můj případ)
Ten příjem jste psal v "čistém"? Jestli ano, tak máte dohromady měsíčně 28-29 tisíc Kč. Tomu říkáte chudoba? Já bych řekl vcelku slušný příjem. A jestli se kvůli tomu doma hádáte, měli byste se oba zamyslet.
Jo a - že si nemůžete nic koupit? Jak to, vždyt si kupujete každý měsíc kus baráku. Kdo na to má, každý měsíc si kromě provozních výdajů koupit ještě něco za 10000?
Jak dlouho už je manželka doma s dětmi? Nešla z jedné rodičovské dovolené na další mateřskou dovolenou?
Čas strávený s dětmi je krásný, ale po nějaké době to může začít být stereotyp, manželce můžou chybět
vztahy mimo domáscnost, možnost pracovního uplatnění apod. Z toho může přijít "nespokojenost se vším"...
Ivzez, tento pohled z jiného úhlu, ten by mohl být vysvětlením pro zbytečné hádky a nespokojenost, skoro nelogickou, nevysvětlitelnou.
Jsou lidé, kteří nemají nikdy dost, jsou lidé, kteří si nestěžují. Nestěžuji si, co bych tím dokázala? Jen bych byla protivná a zakyslá bába a otravovala svým klafáním manžela i ostatní kolem.
Myslím, že máte dost. Nikdy jsem, přes vcelku slušné vzdělání, nebrala víc, než 15.000 hrubého měsíčně. Manžel asi taky tak, i míň. Potýkal se s nepříjemnou závislostí, kterou se mu nakonec podařilo překonat. Moc peněz u nás nikdy nebylo. Ale měli jsme králíky, slepičky, něco vyrostlo na zahrádce a tak jsem se snažila řešit rozumně všechny naše potřeby. Navíc nejsem z žen, které ujíždí na sbírkách bot, značkových kabelek, blůzek, šatiček a klobouků. Nejraději mám 3/4 gatě a triko.
Teď jsme už oba v důchodu. Nevím, kolik je dnes průměrný, ale máme něco málo přes 20 tisíc - tedy dohromady. A vyjdeme s tím. Neplatíme nájem, ale zase musíme natřít ploty, nahodit spadlou zeď u kůlny apod. Prostě platí každý, at ten v bytovce či ten, kdo žije ve svém.
Žijeme vcelku spokojeně, nemáme na nějaké vyskakování, na exotické dovolené, ale na naše potřeby nám to stačí.
Ono je to často podle toho, jak jsou lidé navyklí žít, jak dovedou ušetřit či rozhazovat...Myslím, že máte příjem pěkný a pokud je paní hospodyně, jistě z toho ušetřit dokáže. Ovšem, musí umět nadělat domácí štávy, marmelády, domácí kuchyni. V Globusu nevšímavě přejít kolem načančaných dortů za velké peníze. A upéct něco sama. Pokud by si někdo dal denně dovážet pizzu a grilovaná kuřátka, to potom leze do peněz. Pokud připravuje domácí chutná jídla, ušetří.
Já se dneska chystám na znojemskou hovězí pečeni s knedlíkem, určitě se zavděčím. Jaga.
Nejste na tom tak spatne, je spousta, kteri to maji horsi, ale chapu vas, ze to na cloveka nekdy dolehne.. Nicmene mate manzelku, 2 krasne deti, krasnou rodinu, praci mate, zdravi slouzi, evidentne jste rozumny clovek a tech pro je hafoo..Ja i muj manzel jsme meli kamaradku Martinu, ktera mela 33 let..Pisu mela, protoze pred mesicem zemrela v nemocnici a uz nikdy nezazije nic, absolutne a definitivne nic..Clovek se vice zamysli a uvedomi si, ze i ty nejmensi malickosti jsou dar..
No jo, to potom jo. Když někomu zemře kamarád(ka) a ještě hodně mladá, tak si pak člověk uvědomí, že na tom není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř.
Presne tak a plati to i naopak, ze kdo ma kolikrat az moc, tak chce vic a vic, ale je pravda, ze bez tech penez to bohuzel v tomto svete nejde a i ja jsem vdecna, ze nasim 2 detem muzu doprat pokud starsi jede jako ted na skolu v prirode na 5 dni, druhej malej zrovna dnes na vylet se skolkou atp..Doporucuju vam knihu Mnich, ktery prodal sve ferrari.. Moc krasna knizka
Ahoj, s manželem nepatříme mezi průměrné rodiny jelikož nemáme děti, takže žádné finanční problémy nemáme, ale z doby, kdy jsme šetřili na novou motorku mám následující zkušenost. Nejvíc se ušetří na jídle. Chce to opravdu pečlivě plánovat aby se nic nevyhodilo, případně zamrazilo. Oba jsme si nosili do práce svačiny z domova. Měli jsme přesný plán za kolik si oba dobijeme mobily a víc se prostě neprovolalo. Když jsme odečetli z platu všechny nutné výdaje ( inkaso, vodu, ve Vašem případě hypotéku ) tak jsem si určila určitou částku na den a tu jsem se maximálně snažila nepřekročit. Bylo to v roce 97, takže jsem si určila 100kč, dnes by to bylo podstatně víc. Takže jsem třeba koupila kuře, k obědu jsme měli pečená stehna, k večeři polévku, druhý den k obědu masovou směs z prsíček, k večeři rizoto a jelikož jsem za ty dva dny 200Kč neutratila, tak jsem si mohla koupit třeba prášek na praní. Je to jenom příklad, ale fungovalo to.
Zdravím vás, nemyslím si , že 30 000 pro 2+2 je moc, jetě -hypotéka,- benzín, - nějaká kultůra. Nemyslím si, že grilované kuře za 80,- z něhož se dva dospělí naobědvají a ještě zbyde k večeři je drahé (kupuji ho docela často v Albertu), nejvíc se dá ušetřit na malých dětech, nekupuji Hamánky, Papánky a nevím co ještě ale uvařim pro malé dítě maso s rýží, zeleninou, bramborem-miminu rozmixuju (uvařím si např. masa víc-rozmixuju a do malých krabiček dám do mrazáku, pak už přidám jen přílohu co zrovna vařím rodině. Nutrilon koupím v akci kdy 1 pixla stojí necelé 300,- pouze musím vzít třeba 5 nebo 10 ale zas je to na dýl, zrovna tak dětské pleny-nakoupím velké množství když jsou v akci nebo je množstevní sleva. Slušně výjde koupit třeba jen půlku prasete a dát do mrazáku. Brumík a všechny ty lákadla pro děti kupuji ve velkém vždy v akci, zkoušela jsem upéct ale holt ten z obchodu je lepší. Nevím jak staré máte děti ale kroužky jsou velmi důležité a ty dost stojí, myslím si, že důležité je i to aby dítě nezaostávalo před vrstevníky (tablet, telefon) slušné, moderní oblečení a boty (nemůžu poslat dítě do školky s tričkem se slony když frčí plameňáci). Sebe a dědu pošidím, vnučky musí mít to co ostatní děti, nemůžu říct že na výlet nezaplatím 200,- a nechat dítě doma. Dokud máme, dáme, nechci poslat dceru od ročního děcka, roznášet po večerech letáky, do práce jsem šla když dcera měla 5 měsíců, dřela na baráku, na zahradě jako magor, přechodila každou chřipku a dnes kdy už nikam nespěchám, vím proč jsem nemocná.
I z mála se dá slušně žít a i z mála dokážete ušetřit na dovolenou, každý jezdí k moři ale jak se vaří guláš v kotlíku na ohništi dnes děti neví, my od loňského roku objíždíme ZOO a věřte mi musela jsem se smát když mi kamarádka líčila jak úžasná je ZOO ve Vídni a v Brně které má 20km nebyla. Koupila jsem vnučce kvalitní kolo v bazaru, děda ho vyleštil a vyšperkoval a je jako nové, já dala 1000,- a kamarádka vnučce 7000,- moje vnučka jezdí minimálně 10km, její o rok starší vnučka se s přídavnými kolečky projede po hřišti.
I když je nutné šetřit je potřeba si dělat malé radosti, vemte třeba manželku do restaurace na meníčko nebo na 2dcl. Jak tu někdo zmínil, přineste aspoň luční kvítí.
Já si postěžuju a zanadávám nejlépe zde, všem co mě znají osobně říkám "mohlo by být i hůř, zatím v pohodě všechno zvládám". Lída.
Za vaší bídu mohou zaměstnavatelé-vykořistovatelé. Kdyby platili, tak jak se sluší, tak poroste nejen vaše životní úroveň. Ale to oni nechtějí, chtějí mít víc sami pro sebe, a pak to takhle dopadá.
Pro demonickýstek.
Nemáte pravdu ani v nejmenším. Každý sám si řeší svou situaci a pokud peníze nestačí je nutno odstranit chyby kterých se dopouštíte. Za chodobu je zodpovědný každý sám, podívejte se na bezdomovce, znám jednoho, který pobírá slušný důchod a přesto živoří. Peníze vyhodí za alkkohol, cigarety a hrací automaty a pak chodí a na potkání se ptá nemáš nějaké drobné?
Vycházet s penězi je záležitost naprosto jednoduchá, zkrátka je nutno počítat a vést si záznamy. Neznám vás ani vaši paní, ale po mých zkušenostech jsou i takové ženy, že jim můžete dát jakoukoliv sumu vždy je to málo. Tak si to domácí účetnictví vezměte do rukou a rozhodněte.
1. především je třeba umořit stálé platby, to je hypotéka, SIPO, domácnost. Na domácnost, tedy stravování je třeba stanovit pevnou částku, ktedrá se nebude měnit a kydž tak vyjímečně při oslavách a podobně.
2. Je třeba si stanovit kapesné jak sobě tak manželce a vést si záznamy o jeho využití.
3. Je nutno také spoření, z každého příjmu by jste měl pravidelně uložit 10%. Je to moudrost, kterou stynovil nejbohatší muž v Babylonu a ze své zkušenosti mohu říci, že to jde.
4. Snad především je nutno odbourat vbeškerá vydání, které nejsou nutné jako je kouření, alkohol a další neřesti. A to proto, že si je vlastně nemůžete dovolit.
Nebudete-li mou radu považovat za blbost a naopak podrobněji poradit, pište na e-mail: eskom@seznam.cz
V příloze vám posílám příklad vedení domácího účetnictví.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.