Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Stres při testech a zkoušení

Od: jacobb odpovědí: 3 změna:

Zdravím, jsem momentálně ve 2. ročníku SŠ. Zbývají necelé 2 týdny do uzavření známek, takže teď píšeme hromadu písemek a je pořád nějaké zkoušení. V pondělí budu zkoušen z jednoho předmětu, kde mi jde o známku. Učím se to už od čtvrtka a všechno to umím. Teď už si to jenom opakuji pořád dokola. Ale znám se moc dobře. Naučím se, vím že to umím, ale příjdu před tabuli a začnu se strašně stresovat a všechno co jsem se naučil se najednou vykouří z hlavy. Sednu si s 5 zpátky do lavice a najednou si na všechno vzpomenu. Co mám dělat?Umím to, ale vystresuju se tak, že to prostě nezvládnu. Nějaká rada, popřípadně zkušenosti jak se nestresovat nebo co dělat?Moc by mi to pomohlo Děkuji, Jacob

 

 

3 odpovědi na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

pt®

0x

"jacob", asi seš taková povaha, chceš umět všechno perfektně a bojíš se, že uděláš chybu. Neboj se zvládneš to. Najdi si jinou činnost a na chvíli vypni myšlenky na školu. Lušti si křížovky nebo sudoku, to bude dobrý. - pt

 

lentilkao*

0x

Ahoj,

jsem v tomhle hodně podobná. Mívám to většinou vždycky u referátů - umím o tom tématu mluvit úplně zpaměti, všechno zvládám říct v pohodě - dokud nepřijdu před tabuli. Bohužel se u nás hodnotí především mluvený projev a když to student čte - má známku mnohem horší. Vždycky jsem s tím měla problém. Nebo s říkáním básniček! To bylo asi nejhorší. Ty jsem uměla skvěle, ale vždycky jsem je zapomněla. A pak si hned vzpomněla - jen, co jsem dosedla do lavice.

Teď jsem objevila způsob, který pravděpodobně ty děláš a nepomáhá Ti - když říkám referát, musím si ho připravit dřív a umět ho odříkat absolutně dokonale, abych to pak jen mohla - v případě nouze - mlet naučeně zpaměti a ani nad tím moc nepřemýšlet. Když to umíš dokonale, máš to jako "dobrý den" - nepřemýšlíš nad tím a řekneš to - neřekneš si "teď musím říct dobrý den", ale řekneš si jen "teď musím pozdravit" - a vyslovíš "dobrý den". Takhle je to s referáty nebo nějakou látkou na zkoušení. Naučit se to tak, že to budeš umět automaticky. Také teď praktikuji ještě jeden způsob- totiž, že se všechno naučím vlastními slovy - nějakou asociací.

Když jsem měla mluvený projev o postižených lidech, sestavila jsem si ho tak, abych si na to vždycky vzpomněla - prostě asociace - jak mě to poprvé napadlo, tak jsem to vytvořila a to mě už napadlo pokaždé. Třeba si stanovit, když máš biologii a je určité téma - nějakou zkratku, která Ti to téma shrne a budeš se pak řídit podle ní. Třeba když máš (primitivní příklad, jen abych to ukázala) téma zvířata a musíš mluvit o zvířatech obecně a pak detailně o psovi, kočce a žábě - uděláš si zkratku OPKŽ - obecně, pes, kočka, žába. Můžeš to dělat i detailněji - hlavní je, abys to uměl vlastními slovy a dokázal si to odvodit.

Když se budeš učit nazpamět věty, co máš v sešitě, jsou cizí, nebudou se ti tak dobře pamatovat, jako něco, co si vytvoříš sám - dej do toho nějakou zajímavost...Třeba my máme v učebnici literatury napsané "Studenti si často o baroku pamatují jen to, že je "prdelaté a přeplácané"" - a tuhle větu si pamatuji. Také tam máme, že Bohuslav X (teolog, spisovatel, nechci jmenovat) byl podezříván z pedofilních činností - bohužel, je to to jediné, co si o něm pamatuji na 100%, ale funguje to. Musíš si tam dát něco, nějakou přesmyčku ve jméně, něco, co ti to zafixuje a způsobí, že si na to vzpomeneš.

A také mysli na to, že je jedno, že mluvíš před spolužáky, před učitelem - bojuj. vyhecuj se, bojuješ za sebe, nejde o to, jak budeš tápat, hlavně bojuj. Chytej se záchytných bodů, nehleď na to, jak se učitel tváří, co si šeptají kamarádi, je to tvoje chvíle, tvoje šance. Můžeš při tom vypadat jakkoli, ale hlavně, že se snažíš soustředit a bojovat. Je spousta horších věcí. Tohle je "jen" mluvení před třídou a profesorem o něčem, co umíš. Když tam jdeš, řekni si, že ty jsi ten, co to umí. A oni ti, co jsou hloupí a nic o tom neví. Ty to téma zládáš dokonale, oni o něm nic neví. Jsi hvězda! Tak se jim to neboj ukázat.

At Ti to vyjde!

doplněno 09.06.13 10:29:

Nebo si zkus říct, že to děláš pro něco a někoho. Když jsem měla jeden den říkat referát a druhý den mě čekaly zkoušky, zda mě přijmou do solového zpěvu a strašně moc to pro mě znamenalo - řekla jsem si před referátem (šla jsem tam s tím, že lepší než trojka to nebude, to také pomáhá, když si neříkáš, že musíš mít jedničku, ale myslíš na to, že každá známka je v něčem dobrá a nejsi tolik ve stresu, abys tu jedničk udostal, i když myslím, že to Tvůj případ tolik nebude - jdeš tam rovnou s tím, že budeš mít pětku. To ale také není dobré.)...tak tedy - řekla jsem si před referátem, že když zvládnu ten referát, zvládnu i ty zkoušky do zpěvu. Ty zkoušky byly pro mě opravdu strašně důležité. A tak mě to nabudilo a referát jsem zvládla. Dělala jsem to prakticky pro něco jiného, ne pro tu známku, ale pro něco dalšího. Když si třeba řekneš, například, když jsi nemocný a říkáš referát nemocný (zkoušený), že se uzdravíš, když to řekneš dobře, nebo že v zápase dáš koš, motivuje tě to. (To jsou jen příklady, ber to s nadsázkou, i když ten se zpěvem je skutečný.)

 


0x

to chce klid... nezvládáš jeden předmět.. co potom maturita? zkoušky na vysoké? to je teprv srandy kopec... ale znám to..vím o čem mluvíš... mě se to stává hlavně s angličtinou, že se mi uplně vykouří slovíčka...a pak to jde hodně ztuha...

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]