Nejste přihlášen/a.
Dobrý den. Zajímal by mě váš názor na takovou situaci. Mladá rodina, děti. A muž dostane výhodnou nabídku práce mimo trvalé bydliště rodiny, takže by musel být přes týden i více mimo domov. Jak dlouho může taková rodina normálně fungovat v případě, že doposud žili všichni společně? Jaký to bude mít vliv na vztah žena-muž? Upevní je odloučení, nebo naopak rozdělí? Co myslíte? Máte s tím dokonce i někdo zkušenosti? Předem děkuji za případné odpovědi.
Podobnou situaci jsme s manzelem resili, ale pouze teoreticky.. Manzel kdysi dostal nabidku, kde by mel mnohem vice penez nez mel, ale uz tak vydelaval vic nez dost, tak se me ptal co ja na to a jak to vidim..Vzhledem k tomu, ze penez bylo relativne uz tak dost, tak jsem radeji chtela at je vice se mnou doma a nasema 2 detma.. Nedokazala bych bez nej byt, bez nej usinat, nevidet ho,,, Pokud by nastala situace, ze penize nejsou, dostal by nabidku v jinem meste, detem bych nemohla doprat nic, tak bych sla s manzelem a detma tam, kde by mel vice penez atd.. Dlouhodobe odlouceni bych nevydrzela, trapila bych se, takze bych sla s manzelem za lepsim, ale diky Bohu to resit nemusime..
Před cca5 roky -dcera byla v posledním ročníku sš a sym šel do učení-jsme s místní firmou jeli stavět mimo domov,bydlení na ubytovně a přesto ,že jsme již byli žádná mladá rodina ale přesto to nebylo to pravé ořechové!
Pokud je jeden více náročnější (nyní nemyslím na peníze!) tak si ten druhý dřív či později najde náhradu a bude nevěrný.Většina mužů mimo , bude téměř denně chodit na "vařené" i když doma to pivo vůbec nemusí,protože co celý večer na ubytovně?A pokud jsou malé děti ,čím menší,tím horší,manželka na vše sama. NE ,raději ani nepřemýšlet.
No, já se odliším od ostatních názorů, peníze jsou potřeba. Pokud je finanční krize je třeba to řešit i takovým způsobem. I ten nedostatek peněz může rodinu rozložit. A co se týče vztahu, někdy to dokonce pomůže, než po několika letech ta známá ponorka, kdy už se vzájemně máte dost. Menší odloučení za plné podpory a důvěry uškodit nemůže.
Mám ráda seriál Ulice. Přesně tohle se stalo rodině z Loučky u Val.Mezu. Nakonec se přestěhovali do Prahy, kde otec dostal dobrou práci. A všichni bojují s pocitem, že domov mají jinde. Je to velice těžké. Já jsem bydlela s malou dcerkou v jiném městě, kde jsem dostala k práci i byt a muž dostudovával v Ostravě. Ztratil pocit zodpovědnosti k rodině (když já jsem to tak dobře zvládla), zalíbily se mu hospůdky a chytré řeči u piva. Co jiného večer dělat, že? Když dostudoval, neuměl nikdy z hospůdky včas odejít domů. A střízlivý už vůbec. Kdopak ví, jak by to dopadlo, kdybychom bydleli stále spolu. Jak by rodina vypadala při stálé přítomnosti nás obou. Asi bude rozdíl uskrovnit se anebo nemít na chleba.
Ahoj Eulalie, já taky přidám svůj pohled. Přítel pracuje v Praze, já na severu Čech. Má v Praze byt, kde je přes týden a víkendy trávíme spolu doma. Většinou ale alespoň jednou týdně přijede domů. Takhle to je už přes 3 roky. A teď je to na takovém pomezí. Na jednu stranu je mi smutno a chci, aby byl doma. Na druhou stranu, když přijdu večer utahaná z práce, jsem ráda, že jsem ráda... plácnu sebou do postele a spím. Nemám chut ani čas se věnovat někomu jinému. A o to více si pak užijeme víkend. Nemáme děti.
Pokud by nabídka byla opravdu výhodná, byla by škoda jí nevyužít. Pán by odjel, kromě nové práce by hledal i nové bydlení. Rodina by se pak přestěhovala za ním. Škola a školka je všude a snad by i manželka našla dobrou práci.
V některých zemích je běžné stěhovat se za prací. A ne třeba jednou. U nás, když si někdo pořídí bydlení, zapustí tam kořeny a už se nikam nehne. Je to těžké rozhodnutí. Ale asi bych do toho šla. Jaga.
Zdravím, příklad přímo ukázkový z okolí. Mladá rodinka s dcerkou 2 roky. Paní na rodičovské dovolené, partner přišel o práci několik měsíců jim rodiče pomohli s poplatky za bydleni. A nyní je situace následovná , paní je zatím doma s malou a partner / letecký mechanik dojíždí do Hlučina podotýkám, že je z okolí Prahy/maturitou. Práce v jeho dříve perspektivní oboru dnes již tolik není.Neuplynulo příliš vody od ukončení školy maturitou. V neděli odjede do Hlučína kde je přes týden a ve čtvrtek se vrací za rodinou je pravdou, že jsou si vzácnější. Akorát malá vyvádí, když nastane čas k odjezdu, protože by s tatínkem ráda trávila poněkud více času. Takže se různě odlákává pozornost. Bohužel nebylo zbytí jak jinak se postavit čelem a jsou rádi, za tuto možnost.
,,no někdy se stane,že muž má tam kde pracuje milenku a doma manželku. Žije na dvakrát.Nebo i ta druhá strana...Znám takové rodiny.Ale za totality tady do Vítkovic jezdili Slováci a jelikož to ěli daleko byli tady ,,a nic zlého či nějaká újma na dětech nebyla,záleží jací jsou ,A v dnešní době internetu je to velice ulehčující..
A co když manžel ztratí i tam práci ,,co pak?
My tak žijeme a jde to. Vemte si, že stejně přes týden není čas, aby ten kdo pracuje se plně věnoval dětem, takže víkendy naštěstí volné jsou, tam je prostoru na toto.
Vůbec to nenarušuje vztah, těšíme se na sebe a víkend o to více užíváme spolu. Navíc nemusíme počítat každou korunu, díky tomu. Stěhování neřešíme, máme barák, kousek od přírody. Doba jde zpět , za prací se opět musí stěhovat, dojíždět a bude to čím dál horší. Je to individuální, záleží na pevnosti vztahu a lásce. Stýská se nám po sobě, voláme si pořád))a už přes týden plánujeme co podnikneme o víkendu. To , že Vám manžel bude spát denně doma, neznamená, že váš vztah je pevnější. To není měřítko.
Já osobně se dobře placené práce nebojím a tak jsem takovou nabídku vzal. Po pěti letech práce (z toho 2,5 roku na cestách 4 dny z týdne) jsem se na to vykašlal. Je potřeba si něco naplánovat, vydržet a dotáhnout do konce. Včetně toho, že pak zabrzdím a spokojím se s nižším příjmem jinde, ony jsou opravdu dobré výplaty návykové.
Dneska máme fajn domek, děcka jsou hodný, žena je spokojená a všichni jsme v klidu. Ovšem jednoduché to nebylo a bez babičky takřka za rohem by to nešlo.
Mám dvě zkušenosti.
V prvním případě muž jezdil na montáže do jiného města rok, doma roční mimčo. Se spolupracovníky tam trávil večery po barech, brzy si tam našel přítelkyni, která mu pak domů zajela udělat žárlivou scénu; dodnes je alkoholik, rozvod byl rychlý. Dcera se s ním nestýká, a když v důchodu ovdověl a měl touhy po návratu, první manželka s ním rychle vyběhla.
Druhá je moje vlastní. S manželem jsme spolu byli několik let, budovali domek, žili z ruky do huby. Toužil jezdit kamionem, tak si na to udělal papíry a začal. Peníze byly dobré, viděli jsme se dva víkendy v měsíci. To trvalo několik let a bylo to vcelku v pohodě, těšili jsme se na sebe a společné chvíle maximálně využívali.
Pak si sehnal lepší flek a začal jezdit střídačku - dva týdny v práci a dva týdny doma, za stejné pěkné peníze. A to byl paradoxně počátek konce manželství. Odvykli jsme si být spolu a ač jsme se snažili to ustát, po několika letech jsme šli od sebe.
Takže za mne - žádné peníze by mi za rozpad rodiny nestály. Pokud by bylo na chleba, raději bych se uskrovnila. Nebo hledala práci kde by se mohla přestěhovat celá rodina.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.