Simulovaní nemoci

Já doporučuju překonat se a jít do školy!

Ale každej to snad někdy udělal, já jsem jednou simuloval horečku. Mamka mi dala teploměr at se teda změřím, já vytáhl kus odporovýho drátu, omotak kolem teploměru a připojil k baterce z mobilu. Za pár vteřin bylo na teploměru 40, tak jsem to jen sklepnul na 38 a bylo to :D

A nezafungovalo by na vaší maminku, kdybyste jí řekl pravdu a požádal jí o napsání omluvenky? Mě takhle máma asi 2x na střední pomohla, protože jí bylo jasné, že někdy se něco nepovede a je lepší zameškat pár hodin, než si nadělat špatnou známku a pak jí horko těžko napravovat. A ocenila upřímnost.

Proboha, co dnešní mladí lidé dělají?! Jediné, co musí, je chodit do školy a učit se ... A ani to nedělají pečlivě a rádi. Položme si otázku, proč jste ten sešit ztratil? Od čeho máte hlavu, aby vám nebylo zima na krk? Dnes je 7. června, tento dotaz jste položil včera v 22:33. Co jste celý ten den, 6.6, dělal? Pařil jste na počítači, byl jste s kamarády venku? Proč jste nemohl požádat nějakého spolužáka, aby vám půjčil sešit a vy si to opsal? Vzpomenete si na to až večer, no teda ... A ještě byste chtěl simulovat. Já být vaše matka, tak vás šupem pošlu do školu, tu čtyřku si totiž zasloužíte a ještě bych vám zatrhla počítač, mobil a kamarády. Zamyslete se nad sebou, až jednou budete v práci a zadají vám nějaký úkol, nebude je zajímat nějaké simulování, prostě vás vyhodí a vy budete bez peněz. Anzionka.

Skvělá a vyčerpávající odpověď.

Bože... a vy jste nikdy nesimuloval? Nikdy jste nedělal, že vám je blbě, protože jste místo učení na písemku blbnul venku s kamarády? Tahle moralizace je vážně úžasná. Jasně, každý den do školy, ze školy hned dohnat učivo atd. jako robot.

Neznám nikoho, kdo by se minimálně jednou neulil ze školy (nebo aspoň z jedné hodiny), protože se kontroluje sešit nebo se píše test nebo se bude zkoušet u tabule.

Navíc takový sešit, který píšete celý rok, určitě neopíšete během jednoho dne. Teda, mohl byste, ale to byste už nedělal ten den nic jiného. Mladej kluk by už v půlce toho opisování zcvokl.

Jo a to přirovnávání k práci... to si prosím nechte, ano? Tohle je nejlepší demotivace pro děcka. Strašit je prací...

Asi Vaše odpověď mířila i na mne, takže si dovolím odpovědět i Vám.

Asi jsem byl šprt, protože co si pamatuji, nikdy jsem nesimuloval. Jako robot jsem se necítil, ale měl jsem nějaké štěstí na fajn školu a fajn učitele, který občas dovedl i pochopit, proč jsem se něco nenaučil, když bylo venku krásně. Takže, až se za to stydím, mne to ve škole bavilo...

Pravděpodobně asi nemyslíte vážně Vaši poslední větu. Opravdu si myslíte, že děcka demotivujete tím, že je strašíte tím, že budou muset pracovat? Pokud máte děti a říkáte jim, že pracovat nebudou muset, pak jste bohatý podnikatel a zajistíte jim pohodový život. Ale ostatní prostě pracovat musí. A obávám se, že tento chlapec už asi děcko není a o práci něco málo třeba i slyšel.

A nakonec. Spočítejte si, kolik pravopisných chyb udělal tazatel v otázce. Škola by mu opravdu prospěla. Tipnul bych si na štředoškoláka...

A úplný závěr. Souhlasím s anzionkou a jsem připraven zde čelit nenávistným slovům všech starostlivých rodičů.

Přidávám se k Vám s tím, že za dva dny - protože dneska byl tazatel doma včera položil otázku, lze opsat i obsáhlejší sešit, pokud člověk opravdu chce, mám to několikrát vyzkoušené. Takže se na to tazatel prostě vykašlal a teď vymýšlí, jak se z toho vykroutit.

Kolikoli, nezlobte se, ale to je flink, ne neštastná souhra náhod. Dva dny byly, myslím, postačující.

Jerry, mě to tedy ve škole moc nebavilo, ale simulovat se mi nechtělo, proč? Možná tak u maturity... když jsem něco pokazila, pěkně jsem si to vyžrala včetně zákazů tv, pc a výletů ven. A co? To už se dneska nenosí?

Fakt je dneska in všechno nějak podvést a vykroutit se z toho?

Omlouvám se, nějak špatně jsem kdesi sehnala ty dva dny. Koukla jsem asi jinam.

Každopádně pokud byl celý den doma, tak i den, od rána do večera, na opsání sešitu stačí, to mi nikdo nevymluví, že se na to tazatel vykašlal...

No, asi jsem tedy divná. Školu jsem nezanedbávala až tak, ale na střední jsem na první hodiny nechodila vůbec (takže až na 9:00). Občas jsem vynechala i na ZŠ. Sešity jsem měla v hrozném stavu vždy (pokud vůbec nějaký sešit byl), ale naštěstí je většina učitelů nikdy nekontrovala (když jo, tak se prostě opsala poslední látka do nového sešitu a řeklo se, že ten starý mám doma, že jsem vzala akorát ten nový, omlouvám se a příští týden donesu ten starý. Do té doby na to stejně ten učitel zapomněl, takže pohoda). Na testy atd. jsem tedy chodila poctivě. S odbitím 15:00 pro mne škola končila a pokud to nebyl úkol, který by mne bavil, tak jsem ho odložila na další den a dělala ho ráno ve škole (často místo té první hodiny).

Pracovat samozřejmě bude. Ale prací se mají děti motivovat, ne strašit. Neříkat "Uvidíš, až budeš muset chodit do práce! To se ulejvat moct nebudeš!" ale říkat: "Vím, že tě to teď nebaví, ale vem si, že díky tomu budeš moci jít dál na školu a jednou budeš moci díky tomu pracovat v oboru, který opravdu máš rád/vím, že tě baví počítače, takže když teď budeš mít dobré známky, tak můžeš jít na střední na informatiku, a pak budeš na PC od rána do večera a ještě ti za to budou platit." Prostě něco takového, nedělat, jako kdyby práce byla povinnost. Práce nemá být povinnost, kterou děláme s odporem, mělo by to být něco, co děláme rádi a na co se těšíme a není třeba (sami nechceme) ji flákat.

Souhlasím s tím, že se chlapec na to vykašlal, ale tak co? Stane se. Není konec světa. Kolikrát jsme taky šli raději na hřiště než někde biflovat úkoly. Pak byla sice pětka, ale nikdo to neřešil. Na konci roku se může každý nechat vyzkoušet a spravit si nějakou známku.

Pro rejpaly: Na základce jsem měla jedničky, dvojky (trojku z matiky) a momentálně studuji dál na VŠ, takže ty zameškané hodiny opravdu neměly vliv na moji inteligenci (nebo aspoň na prospěch, chcete-li). A někdy dobrodružství v lese místo školy, dá víc zkušeností, než posledních pár hodin na konci školního roku, kdy se jen kontrolují sešity a podobné nesmysly.

Nezapoměňte ale, ale všichni nejsou tak přirozeně inteligentní jako Vy a na tu výšku nedojdou. Vlastní leností a kašláním na to. Vím, že je to v důsledku jejich problém, ale proč v tom děti podporovat? Podpoříte jednou, podruhé, potřetí, a pak už nepůjde do školy pokaždé, když něco zapomene?

Jsem pro učit děti důsledkům za své činy, jak to učili rodiče mne. Nemáš úkol? Tvoje chyba, běž si pro pětku, když ses na to vykašlala, ale potom nes i následky, nejen zábavu.

Mnohokrát jsem donesla pětku za nesplněný úkol, úkoly dopisovala ráno a celý den byla v trapu Jasně, venku je to lepší. Ale právě proto mě naši učili nést tu zodpovědnost.

Samozřejmě, že když jsme udělali nějaký malér, museli jsme se k němu nějak postavit. At už rozbité okno a nebo ztracený sešit. Ale pravda, Martinoo, simulovat a utíkat od zodpovědnosti, to se kdysi tolik nenosilo.

Ztratil jsi sešit? Tak budeš přepisovat třeba do rána...

Teď už je to asi ve společnosti, že se stává normou, ze všeho se nějak vylhat a vykroutit a vymýšlet nějaké důvody.

Zajdi před hodinou za učitelem a žekni mu že jsi sešit ztratil a do příští hodiny ho dopíšeš. Hlavu ti neutrhne a tim dopisováním se aspoň něco naučíš a můžeš se pak klidně nechat vyzkoušet...