Nejste přihlášen/a.
Dobrý večer,
zajímalo by mne, co se děje v mozku během těch vteřin, nežli se mi podaří uvidět zakódovaný prostorový obrázek. Daří se Vám tam naskočit rychle, či Vám ta snaha též chvíli trvá? Mimochodem dost mne překvapilo, že to funguje i na monitoru PC.
Pro případné začátečníky - tento se zdá snadnější:
Mozek se snaží zaostřit oči na delší vzdálenost než v jaké je obrázek. Jakoby za něj.
Na monitoru nebo na papíře, je to jedno. Oboje je dvourozměrný obraz, ze kterého se vyloupne prostorový objekt.
Mě to trvá poprvé tak 8-10s. Pak když už mozek ví kde má zaostřit, tak jen 1-2s. (i při jiném obrázku)
Zdá se mi to nebo má ta ženská brýle?
Každé z obou očí vnímá obraz trochu jinak a skladba obou vjemů umožňuje prostorové vidění. Psala jsem o tom podrobněji v článku zde, jak to funguje, pokud by vás to zajímalo nějak blíž. Mimochodem, stereopse, ve smyslu biologické strategie, je životně důležitá pro některé tvory. Např. žralok kladivoun je úspěšný predátor i proto, že bizarní tvar hlavy mu umožňuje značný rozestup mezi očima, takže je to něco na způsob hyperstereoskopu. A velice zajímavý mechanismus vidění je u sépie, jež má oči daleko u sebe, takže může vidět panoramaticky, ale když se chystá zaútočit, zvláštní svalový mechanismus otočí oči dopředu a zjistí sépii binokulární vidění, jež potřebuje, aby mohla vystřelit chapadla se smrtící přesností.
Já tyhle obrázky nikdy nepochopil a dané jsem v tom neviděl. Buď jsem příliš blbý a nebo trochu to ovlivňuje i barvoslepost
Barvoslepost to ovlivňuje stoprocentně. Ten, kdo má špatný barvocit má smůlu.
Ikdyž některé obrázky jsem vlastně viděl i v černobílém provedení, takže asi kecám...
Barvoslepost možná ne. Obrázek může být i černobílý (bílá, černá, odstíny šedi). Mně pomáhá obrázek umístit zhruba do vzdálenosti obvyklé pro čtení, nebo trošku dál, a zahledět se "do blba" (do dálky). A pak se musím snažit, snad pomáhá trochu měnit vzdálenost, pohybovat pomalu obrazem o trošku dopředu/dozadu. Plastický obraz se objevuje asi v 1,5-2násobku skutečné vzdálenosti obrázku.
Podle mě se snaží najít a zaostřit na předmět podbně, jako to dělá normálně. Jen u normálního světa snadno a hned pozná, zda přeostřuje správným směrem, takže může okamžitě změnit směr. U těchto obrázků to nepozná (dokud je výrazně mimo), proto musí zkoušet. Cítíš ten pocit, když už to skoro vidíš? Tam se pak (zřejmě) jemně dohledává přesná poloha očí a jejich zaostření a už se to dá porovnávat s tím pocitem (zda se zlepšuje, nebo zhoršuje).
Ten pocit, když už to nabíhá, je příjemný. Jo a včera se mi ti mravenci napodruhý "obrátili naruby", prostě místo aby byli nad povrchem, byly jakoby vydlabáni dovnitř. Musela jsem vystoupit a nastoupit, aby to bylo zas v pořádku.
Tak jsem si to "naruby" zkusil. A je to paráda! Obrázek vystoupí z obrazovky, visí v prostoru a mravenci jsou negativní. A při oddalování od obrazovky jde obrázek jakoby se mnou, taky se vzdaluje od obrazovky.
Akorát u té ženské to není ono. Je to složitější objekt a nejsou vidět detaily. Spíš jen obrys.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.