Nejste přihlášen/a.
Ahoj všem,
Už roky si přeju mít psa, ale rodiče stále odmítají. Vždy jsem to nechala s tím, že je přesvědčím později, ale nyní už to odkládat nechci. Moc bych si přála kamaráda, kterému bych mohla vše říct a dělal by mi společnost na procházkách. Ráda bych zkusila nějaké sporty jako obedience nabo dogdancing.
Samozřejmě nemám moc zkušeností s chovem psa, ale myslím, že bych se o něj dokázala postarat sama - ráno ho vezmu na kratší procházku (asi čtvrt až půl hodinky), dám mu čistou vodu, jídlo a až se vrátim ze školy, tak se mu budu věnovat v průměru asi dvě hoďky (takto dlouhá procházka, nějaká hra...) Samozřejmě, že pokud bude potřeba tak i déle. A počítám s tím, že bude často vyžadovat něčí pozornost.
Málokdy by byl sám (nejdéle by byl sám dopoledne a potom by někdo z rodiny přišel) Máme dvorek, takže by rozhodně nebyl zavřený v nějaké místnosti.
Nevím, co mám udělat nebo říct, abych rodiče přesvědčila. Vím, že máma je v duchu pejskař, ale stejně na ní nic neplatí. Pokaždé, když začnu mluvit o psu, přeruší mě s tím, že nemá cenu, abych něco říkala a abych dala pokoj.
Když si představím, kolik věcí bych mohla se psem dělat a kolik zábavy by o toho bylo, je mi smutno
Mít psa je zábava, ale hlavně fůra povinností. Např. očkování psa není levná záležitost a musí se jedenkrát za rok opakovat. Pak výživa psa taky leze do peněz. A nedejbože, když pes onemocní, tak se za všechno u veterináře platí. A co se psem o dovolené? Budete ho brát s sebou? Tak jestli nebude problém v tomto, že rodiče psa nechtějí. Mladý pes se musí vychovat, aby byl poslušný, a to by měl dělat dospělý člověk. Dítě většinou pes nerespektuje, jelikož jaksi pozná, kam patří ve smečce. A vydržíš si psem hrát a věnovat se mu asi deset až patnáct let jeho života?
Nemyslím si, že by mě to jen tak omrzelo - babička s dědou mají fenku a nikdy se nestalo, že bych odmítla jakoukoliv příležitost starat se o ní. Pokud jde o dovolenou, tak jsem pro to, abychom ho brali s sebou (Nepočítám s tím, že pojedeme někam daleko, spíš jen někam kousek do nějaké chatky a chodit na výlety. Stejně to tak nějak vždy vyjde.) Pokud jde o veterináře, tak ano, je to smutný, když pes onemocní, a všude se platí, ale myslím, že kolem financí problém není.
Abych pravdu napsala, tak nevím, jak ti poradit. Já např. mám psy ráda a taky že mám psa doma. Ale kdyby moje dítko si chtělo pořídit hada, tak bych asi taky byla proti. Z jakého důvodu tvoji rodiče psa nechtějí? Čím argumentují? Nemáte někdo doma alergii na zvířecí chlupy/sliny?
Ničím neargumentují. Jedině když někdy něco nejdu udělat hned tak řeknou, že pes by si dělal, co chce, kdyby viděl, že nic nedělám, ale to není na denním pořádku. Nebo se řekne: "Kdo by se o něj staral?" Nikdo alergii nemá.
Když nevíte, co poradit, nevadí. Snaha byla a psa si stejně jednou koupím, jen jsem to zkusila s tím, že někdo možná bude něco vědět. Děkuju za ochotu.
Co znamená "být v duchu pejskař"? Nechtějí-li rodiče psa, nepřesvědčíš je. Nikdy nikoho nepřesvědčuj, aby udělal něco, co udělat nechce!
přesvědčování - používáte argumenty, které jsou pravdivé a jednáte na férovku
manipulace - používáte cokoliv, abyste dosáhli svého
Manipulace je všude kolem nás (reklamy, různé akce pro důchodce, kteří si tam nakoupí, co nechějí, protože byli zmanipulováni.) Vážně mi i po tomhle budete tvrdit, že nevinné přesvědčování je škodlivé? Věřte mi, v manipuluci se vyznám... Jenže nechci manipulovat někoho blízkého.
To je reakce na mou odpověď? Kde tam vidíš něco o škodlivosti? Jak příjemné ti bude, až tě rodiče budou např. přesvědčovat, abys podala přihlášku na školu, která ti nebude nic říkat?
Už rozumíš, co jsem chtěla říct? (Z manipulace ani pokusu o ni tě nepodezřívám.)
Ahoj, nejlepší je opravdu když rodičům dokážeš, že tě zájem o psy nepustí ani po nějakém čase klidně rok a víc zkus venčit v útulcích, nebo po sousedech. Musíš se tomu tomu opravdu věnovat. Jako děti jsme přinášeli nějaká zvířata domu běžně, s tím, že mu hned najdeme nový domov, chvíli jsme rádoby hledali, po pár dnech si na psa, kočku, myš, křečka, potkana, rybičky ... rodina zvykla a zvíře zůstalo...! ale to nechci navádět.. Musíš si prostě získat důvěru v tom, že tě to po čase neomrzí a nezbyde všechna starost jen na rodičích... Štěně si ale pořizuj někdy na prázdniny, není to žádná sranda potřebuje dohled.. .. (ale nejlepší a nejvděčnější jsou útuláčci )
doplněno 07.02.15 20:28:Mám kamarádku, které právě psa jako dítěti nikdy nedovolili, protože měli malinký byt a pejsek by tam byl celé dopoledne sám.. atdatd..., ale venčila široko daleko každého psa, měla pak už deník, aby si pamatovala kde a v kolik vyzvednout jakého psa.. No teď po 10ti letech má 3 nádherné vytoužené pejsky, získává ceny, jezdí na výstav, opravdu si splnila sen... takže i kdyby to nevyšlo teď, jednou si pejska pořídíš sama storprocentně..
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.