Nejste přihlášen/a.
Dobrý večer, mám takový problém moji rodiče mě mají pořád za tu malou holku co musí být do 8mi doma. už mě to nebaví když vidim jak se moji vrstevníci baví někde na diskotéce nebo posedávají venku. jenom já jsem vždycky vyjímka.. Nicméně mám přítele, tráví u nás(respekt. u mě v pokoji.) hodně času. Ale když sem se ptala mamky jestli u nás může spát tak na mě vyjela že v žádnym případě že mi není 18. když sem se s ní začala dohadovat tak mi nakonec řekla že jí o sex nejde. že je jí jasný že když budu chtít tak s ním budu spát kdekoliv. ale že prostě u nás spát nebude. pohádaly jsme se a ted je naštvaná. už mě to takhle prostě dál nebaví.. nevím co mám dělat.. Prosím pomoc. děkuju Dara..
To je problém, rodiče mají o vás strach a budou ho mít vždy, at se vám to líbí nebo ne. Až jednou, budete mít svoje dítě, pak teprve pochopíte, jednání rodičů.
doplněno 28.01.12 00:09:Smutný je pohled na diskotékách na mladá děvčata opilá, válející se po stolech a nevadí jim, co se děje kolem. Kolikrát v noci, musíte dávat pozor při průjezdu vesnicí, aby jste opilou mládež vracející se z diskotéky nepřejel autem. Nedivte se rodičům, už vám brzo bude osmnáct a pak si budete dělat, co chcete. Jen si nemyslete, nebude to nic převratného. Nehádejte se s mamkou, chce pro vás, jen to nejlepší. Už ústupek udělala, chlapec je u vás v pokoji, tak se spokojte, na čas.
doplněno 28.01.12 13:03:Dole jsem si přečetla od rádce "Bmbx" - To že, člověk není malý, to se rodičům nevysvětluje, to se dokazuje. To je pravda odvěká. Naše děti, když to nepovolila maminka, tak to byl tatínek, když přišel z práce, kdo jim léčil srdíčko. Večer jsme spolu s manželem probírali, jak to udělat, aby jsme přežili v pohodě celá rodina. Vyzkoušejte, třeba to pomůže...
Ahoj Daro, myslím, že jsi rozumná slečna, takže budu férový a upřímný.
Vztah rodičů a dětí je daný tím, že se obě strany navzájem vychovávají. Rodiče se snaží rozumně a cílevědomě vychovávat své potomky. Ovšem většinou ani netuší, že si jejich dětičky zároveň "vychovávají" je samotné k obrazu svému.
Problém nastává v tom, že starší rodiče už se mění pomaleji (názory, styl života...) a mladý člověk má dojem, že ho rodiče brzdí v rozletu. Na rodiče (a starší lidi) jsou totiž některé změny příliš rychlé a o to hůře se s tím smiřují.
Doporučuji nehádat se, tím se mamina zašprajcuje tak už najust nepovolí, zkus být trošku diplomat!
Zkus tomu Tvýmu "lásce" trošku připravit půdu pod nohama, a ne mu ty nohy podrážet ve vztahu k Tvým rodičům vyvoláváním zbytečných hádek. Pokud k němu získají záporný postoj jen proto, že řeč o něm vyvolá hádku s Tebou, takže ON je viník toho, že TY se s mamkou hádáš, budeš v háji. Chápeš?
Zkusím poradit návod, ovšem neznám Tvé rodiče a nevím na jaké řeči jsou alergičtí a na co jsou ochotni slyšet, takže si stejně budeš muset nakonec poradit sama...
Nehádat se a jen tak mezi řečí zkusit nahodit, že třeba za 14 dní u Tebe ten přítel jednou přespí. A veškeré záporné argumenty a výlevy tiše ignorovat, hlavně se NEHÁDAT! A podobné zmínky o přespání v ten neměnný datum opakovat, čím menší bude záporná odezva, tím častěji do toho můžeš "dloubnout". Připrav se na to, že souhlas nedostaneš, že dostaneš jednoznačné vyjádření, že NE a bude pro tebe těžké to nakomentovat a nehádat se!
Ale když ho po těch čtrnácti dnech této psychologické přípravy přivedeš domů a naprosto klidně oznámíš, že ten Tvůj tam bude přes noc, a že jsi tu už dva týdny hlásila, tak nevěřím, že to neklapne!
Jen tedy doufám, že toto téma zrovna nečtou Tvoji rodiče...
Tady zrejme jde rodicum o povest,kdyz jim nejde o sex,ale z principu.Jak prerovnat nazory v hlave,to je tezke.Opravdu snad rok vydrzet a pak byt nekompromisni.mam rodice,ktery me taky nikdy nebrali jako dospelou,ted kdyz uz to nemuzou svadet na vek v 45. ,tak proste pro ne nic neznamenam.,porad chteji panovat,nechteji slyset muj nazor.Pak to i dopadne tak,ze se nestykame.Tak doufam,ze u vas to nebude tak horke,maj proste sve zasady,tak to zkus vydrzet.strach maji urcite take,ale tpi predsudky,s kterymi nic neudelas,jen se budes rozcilovat.
Až Ti bude 18, nebude to onic lepší. Mně je 18 a stále slyším, ve 21 hod jsi doma, nekuř, nepij ( přitom vědí, že nepiju alkohol a nekouřím), otázky jako, kam jdeš, kdo tam bude, co tam bude, co tam budete dělat, proč tam jdeš, je pokaždý, když někam chci jít. Ale je to normální, na všechno klidně odpovím, mamče dám pusu a řeknu, že děkuji, že to povolili, i když ještě neřekli, že můžu vyrazit, mamče dám pusu, vykouzlím usměv a jdu. Ale pokaždý dodržím co chtějí, jinak příště mám skutečného zaracha.Ještě jednou se mamči zeptej na důvod, protože co ti odpověděla není důvod. Až ti ho řekne, tak to proberte. Nebo spi třeba v obýváku a kluk ve tvém pokoji. Ale jestli nepovolí, tak se nedá nic dělat. Jsem kluk, ale taky nemůžu všechno dělat, Ty jsi navíc holka, tam je to ještě horší. Jak psal hop, když se budete kvůli němu hádat, obrátí se to proti němu. Možná Tvým rodičům vadí, že je u Vás moc často a Ty nemáš už na rodiče tolik času, abyste si pokecali. Vidím to u nás, chtějí si pokecat, jen tak. Chtějí mít pocit, že jsme ještě děcka. Nehrot to, ale pokus si s mamčou, tátou o tom pokecat, třeba v něčem ustoupí.
No malá holka sice nejste, ale dospělá taky ještě ne. Buďte ráda, že se o vás rodiče starají.Vaše maminka to má nastaveno takto, prostě si asi nepřeje, aby vaše rodinné soužití narušoval nějaký jiný cizí element. Já ji chápu, zachovala bych se stejně. Až si budete vydělávat na sebe, to teprve budete dospělá. Zatím určitě rodiče potřebujete. Nemyslete si, že úderem vašich 18. narozenin se stanete dospělejší. Moc ne. Nemyslete si ale, že vás nechápu. Vy se cítíte být asi hodně už velikou s větší volností. Ale umíte si nyní přestavit, že byste se např. musela už nyní o sebe starat úplně sama? Bez pomoci a peněz rodičů? Ne? No tak vidíte. A pamatujte si jednu věc, až sama budete jednou matkou a dcera nebo syn vám doma na noc přivede svou přítelkyni/přítele, přičemž jim nebude ještě osmnáct let, tak se zachováte úplně stejně jako vaše máma...
Buď bez obav. Máš všechny trumfy mládí a časem vyhraješ. Mě taky takto vychovávali, než jsem se vzbouřil. Přišel jsem pozdě, vynadali mi. Přišel jsem ještě později, vynadali mi ještě víc. Přišel jsem za dva dni, poslouchal jsem řeči dva dni. Ztratil jsem se i s autem a vrátil se za tři dni a kupodivu bylo ticho. Byli rádi, že jsem doma. Mě totiž v té době bylo skoro dvacet.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.