Škola nebo práce

Nástavbu jsem dálkově dělal. Bylo to ale na tři roky. Když jsem začal, bylo mi tehdy 24. Celkem se to při zaměstnání dalo, akorát ten první půlrok byl krušný, protože jsem byl již pět let ze školy. Je pravda, že tehdá jsem byl svobodný a bezdětný, to je jiná. Letos jsem dostal záchvěv udělat si bakaláře, no možná by to šlo, ale již jsem starší, do toho práce a rodina(1 dítě), no prostě jsem s tím sekl. Ale zpět k tobě: nechci se opakovat, ale v dnešní době bez maturity, nic moc. Podívej se na pracovní inzeráty. Skoro všude chtějí maturitu. A tu práci, kterou bys mohl mít teď, nemusíš mít do smrti!

Na to je jediná rada. Studujte co to dá a co se do vás vleze. Budoucnost vzdělaným přeje. Taky se mě moc nechtělo, ale otec mě říkával - uč se blbejch lidí je dost. Já jsem nemohl řádně studovat, protože jsem se nedostal na školy jako mladý, protože otec byl politicky nespolehlivý a v době normalizace za svoje názory perzekuován a tím i celá rodina. Studoval jsem až v dospělosti a byl to i dětma, které byly malé docela záhul. Takže bych se nerozpakoval a studoval.

Jestli máte šanci studovat, držte se toho, zuby, nehty. Máte výhodu, že vám studium jde. Jedna moc důležitá věc, rodiče vás živí a šatí, prostě máte vše a nemusíte se o nic starat. Nedovedete si zatím představit, když skončíte školu a začnou vám starosti, běžného života, co vše to bude? Bydlení, nebo přispívat rodičům na byt, strava, oblečení, cestování MHD, to jsou maličkosti, které budete muset najednou řešit a platit. Nyní se o vás ve všem rodiče starají, protože studujete, podle toho, jak píšete, nic vám nechybí. Hned bych měnila a jak ráda bych studovala. Když chcete něco dělat, tak si najděte brigádu, vybalování v Marketech, nebo inventury apod. Jen studujete!

Tak já si myslím, že se tady asi nenajde nikdo, kdo by ti řekl, že se máš na školu vykašlat. Teď možná máš místo, kam tě vezmou bez maturity, ale co až tě vyhodí nebo ta firma zkrachuje. Půjdeš celej štastnej někam do fabriky k pásu? Třeba na všechny 3 směny. Asi se shodneme, že mít tu školu hotovou by bylo super. Takže pokud máš to štěstí, že ti to jde, tak by sis měl najít nějakou motivaci. Moje motivace je: někteří příbuzní mi nevěří, že dostuduji, bývalí spolužáci také studují,... Chodíš, tam asi půl roku a máš to jen na 2 roky. To znamená, že máš už jednu čtvrtinu za sebou. No není blbý se na to teď vykašlat a mít tak půl roku v háji (po stránce kariéry)? Já chodím do školy už přes 15 let a že by mě to nějak extra bavilo se taky říct nedá.

Škola, nebo hned práce? Škola! Těch pár měsíců "nudy" tě nezabije (spíš ti to něco dá, i když si to teď neuvědomíš), ale možná ti otevře někdy v budoucnu dveře ke skvělé práci.

Učte se dokud to jde, Škola vás po 12 letech nudí a hrnete se do práce a to máte kolik před sebou? Co až vás po 12 letech přejde chut na lopatu? Co budete dalších 40 let dělat? Já myslím bušit se do hlavy, proč sem tenkrát nevydržel ve škole. Já studovala při zaměstnání a na mateřské a můžu si maturitu aji s vyznamenáním strčit za klobouk, protože nemám v oboru praxi a starou raketu nebude nikdo zaučovat.

Rozhlížejte se po praxi právě ten další rok. Dálkové studium je delší a těžší. Těžko (nuda) na cvičišti, lehko v boji. Mezitím potkáte slečnu a s tou maturitou ji pozvete na "lepší", to mi věřte.

Koho škola neštvala jako vás?

Ahoj, jsem rádce, kterého hledáš. A myslím si, že vzdělání ještě nikoho nezkazilo. Nikdy není na škodu. Bez vzdělání skončíš někde u pásu jako dělník. Nepohrdám dělnickými profesemi, ale je to dřina /i já to dělala a sice asi 7 let, tak vím o čem mluvím/, ponižování, poroučení, nesmíš mít vlastní názor. A když ano, tak jen totožný s názorem vedoucího. A hlavně málo peněz. Bavilo by Tě makat na 3 směny v japonské firmě za zhruba 11 - 12 tisíc čistého měsíčně? A i na záchod jsme si museli zvonit o vystřídání /pás jel pořád dokola/ a záleželo na vedoucí, zda přišla. Pokud někde vykuřovala, či vykecávala, stáli jsme s nohama křížem a trpěli. Jedna dívčina se dokonce u pásu pozvracela, bylo jí špatně a na zvonění nikdo nereagoval. S lidmi hůř než s dobytkem.

Vždycky jsem se držela hesla, že pokud někam vlezu, zůstanu a dodělám to za jakoukoliv cenu. Vždyt bych jen pitomě zabrala místo někomu jinému, kdo by si toho přijetí vážil. Jako kamarádka. Vozila se zabíjačka, husy, aby se dostala na VŠ. Dostala se, ale do roka byla pryč. Já si říkala: Jak by si toho někdo jiný vážil...

Studovala jsem dálkově nástavbu. Vlastně dvě. Nejdřív jsem si udělala gymnásium, den po matuře mi umřel 49 letý tatka, z VŠ sešlo. Gymnásium v 70. letech neznamenalo nic. Studovala jsem proto dálkově pedagigickou školu v Litomyšli, bylo to na 3 roky. Potom ještě na rok jiný obor - doplňkové studium. Moc ráda na to vzpomínám. Třída prima holek, užily jsme si kupu legrace. S jednou se přátelím dodnes, i když žije až na Moravě a je už v důchodu. Tolik let přetrvalo jedno nástavbové přátelství.

Manžel studoval večerní průmyslovku - automobilní. Denně do práce, odpoledne 3 x týdně od 15 do 19 hodin škola. Ve třídě bylo 19 mužů, od 20 do 45 let. Sranda jako ve filmu Marečku, podejte mi pero. Bylo to na 5 let! Po 3 letech toho mohli chlapi nechat a mít jen střední vzdělání. Chtěli toho nechat všichni. Nakonec si všichni přidali i ty 2 roky a udělali maturitu.

Oba dva na to své dálkové a večerní studium dodnes s láskou vzpomínáme, co jsme prováděli, co prováděli ostatní, co jsme zažili. Bylo to prima prodloužení školních let a oba jsme díky tomu dostali dobrou práci. Já učila v MŠ, manžel byl mistrem a později i vedoucím v autoservisu. Dneska je to už všechno pryč, ale vzpomínky zůstaly.

Na doplnění vzdělání není nikdy pozdě a kdybych byla dnes znovu mladá a měla tu možnost, šla bych do toho hned. Tak do toho, děláš to jen pro sebe a uvidíš, že Ti to jednou bude k dobrému. Vydrž! Zvláště, když Ti učení nedělá problémy, jak píšeš. Držím palce.Jaga.