Co delat s exekuci vs promlčení

Ano ve věcech finančních je promlčecí doba 10 let. Ovšem úroky z prodlení jsou tak mastné, že to je pro finančák pěkné rito. Promlčení běží ovšem od 1. ledna následujícího roku co byla pohledávka splatná. Takže to může být i 11. let.

Při soudním rozhodnutí je to taky 10 let a lhůta běží ode dne právní moci. Ovšem nevím zda se doba neprodlužuje o dobu po kterou nemohla být vymáhána.

TRVÁNÍ PROMLČECÍ DOBY
Právní úprava a její změny
Obchodní zákoník (stejně jako občanský zákoník) stanoví jak obecnou délku promlčecí doby, tak i zvláštní případy. Obecná délka promlčecí doby (Promlčení) podle obchodního zákoníku činí čtyři roky (podle občanského zákoníku tři roky).
Pro právo na náhradu škody je stanovena dvojí promlčecí lhůta, subjektivní a objektivní, a to různé délky. Subjektivní lhůta, která závisí na vědomí poškozeného běží ode dne, kdy se poškozený dověděl či mohl dovědět o škodě a o osobě, která škodu způsobila. Její délka činí podle obchodního zákoníku čtyři roky. Objektivní lhůta je delší a počíná běžet dnem, kdy byla povinnost porušena; činí vždy deset let. Aby se povinná osoba mohla úspěšně bránit námitkou promlčení stačí, když proběhne jedna z těchto lhůt, at již subjektivní, či objektivní. (Stejná koncepce platí i pro nároky z bezdůvodného obohacení upraveného i pro obchodní závazkové vztahy pouze v občanském zákoníku.)
Zvláštní délka promlčecí doby platí pro právo na náhradu škody vzniklé při přepravě podle smlouvy o přepravě věci a zasílatelské smlouvy. Délka trvání promlčecí doby je zde roční a počíná běžet pro právo vzniklé z úplného zničení nebo ztráty zásilky ode dne, kdy měla být zásilka doručena příjemci; u ostatních práv ode dne, kdy byla zásilka doručena. Je-li škoda způsobena vědomě, platí obecná lhůta obchodního zákoníku (čtyři roky).
Obchodní zákoník výslovně stanoví, že úprava promlčecích lhůt je donucující povahy (jedná se o kogentní ustanovení), takže strany si nemohou vzájemnou dohodou ani počátek běhu promlčení (Počátek promlčecí doby), ani její délku (kratší či delší) upravit odchylně od zákonné úpravy. Z toho vyplývá, že promlčecí doba začne vždy běžet ode dne stanoveného v zákoně a má běžet nepřetržitě po celou dobu určenou zákonem.
Z této zásady však v obchodních závazkových vztazích platí určité výjimky:
1.Prodloužení promlčecí doby. Obchodní zákoník umožňuje, aby osoba oprávněná k námitce promlčení (tj. dlužník) jednostranným písemným prohlášením adresovaným druhé straně prodloužila promlčecí dobu. Celková promlčecí doba nesmí překročit deset let, prohlášení o prodloužení může být učiněno jak začátkem jejího běhu, tak při jejím plynutí, nikoli však až po jejím uplynutí.2.Přetržení promlčecí doby. Uzná-li povinná osoba (dlužník) svůj závazek (Uznání závazku), dochází k tzv. přetržení promlčecí doby. To znamená, že původní promlčecí lhůta přestává běžet a od uznání závazku běží nová promlčecí lhůta (podle obchodního zákoníku vždy v obecné délce, tj. čtyřletá). Uznání závazku může být učiněno buď písemným prohlášením dlužníka, nebo - jde-li o obchodní závazkové vztahy - neformálně, tj. placením úroků ohledně jistiny či částečným plněním závazku ohledně zbývající části závazku. Podle obchodního zákoníku lze písemně uznat i závazek promlčený, nikoli však neexistující (zaniklý např. započtením nebo jiným ze způsobů zániku závazku).3.Stavení promlčecí doby. Obchodní zákoník spojuje s určitými důsledky pro běh promlčení lhůty uplatnění práva věřitelem v soudním (rozhodčím) řízení. Zahájením řízení nebo uplatněním práva v již zahájeném řízení, třeba i formou protinároku, přestává promlčecí doba běžet.
Oba zákoníky řeší odlišně důsledky přiznání práva soudem na běh promlčecí doby. Zatímco podle občanského zákoníku dochází k přetržení promlčení a ode dne, kdy mělo být podle pravomocného rozhodnutí plněno, začíná běžet nová, desetiletá promlčecí doba, podle obchodního zákoníku dochází k tzv. stavení promlčení. To znamená, že po nabytí právní moci rozhodnutí ve věci samé pouze doběhne zbytek původní promlčecí lhůty, který neuplynul do uplatnění práva u soudu. Během plynutí zbývající lhůty je třeba podat návrh na soudní výkon rozhodnutí, není-li rozhodnutí splněno dobrovolně. Pouze v případě, že by zbývala kratší než tříměsíční lhůta, prodlužuje se původní promlčecí lhůta na tři měsíce.
Podejte si námitku promlčení. Za to nic nedáte.
doplněno 16.02.11 19:14: Soudní rozhodnutí (platební rozkaz nevyjímaje) se promlčuje v 10 letech. Zjistěte
tedy právní moc rozhodnutí platebního rozkazu ze dne 25.5. 2000. To Vám řeknou na příslušném okresním soudě. A takézjistěte, kdy došla na soud žádost
o výkon rozhodnutí, které po Vás žádá zaplacení zmíněné částky. Pokud budou mít obě data od sebe více jak 10 let, je dluh promlčen _vzneste na soudnámitku promlčení (to musíte učinit, jinak dluh budete platit). Pokud bude však časový rozdíl menší než 10 let, musíte dluh zaplatit.
bezplatnapravniporadna.cz/...