Nejste přihlášen/a.
S přítelem jsme byli spolu 2 roky a několik dní, a v únoru se se mmnou rozešel s tím, že si chce užívat a nechce vztah. Asi po 3 týdnech se ke mě vrátil s tím, že dá našemu vztahu šanci. Vše skvěle klapalo až do minulého týdne, kdy se se mnou rozešel znovu. Důvod byl ten, že jsme spolu byli moc často a neměli na nic jiného čas, navzájem jsme se štvali a tak. Důvod byl také ten, že já jsem se bála, že mě znovu opustí jako v tom únoru, a tak jsem s ním chtěla být stále, aby nenašel jinou holku a nebylo to jako tehdy. Neposlouchala jsem jeho náznaky, že chce být chvíli taky sám a mít čas na své koníčky. Byla jsem poslední dobou moc náladová, křičela jsem na něho, brečela jsem. Podle mě to bylo kvůli tomu to moje chování, že jsem chtěla být od něho litována a tak.
Moc mě mrzí že to tak skončilo, otevřelo mi to oči a vím, co bylo špatně, že jsem se nechovala tak, jak by bylo správné a prostě jsem si nevážila a neposlouchala ho tak, jak bych měla.
Víte, tak moc moc ho miluji a vážím si ho, ale nevím jestli se ke mě chce vrátit, psali jsme si na Facebooku, a říkal, že svůj názor nemění, že chtěl být se mnou celý život, ale že to moje chování poslední dobou se mu prostě nelíbilo a tak. Teď si prý volna užívá. Ptala jsem se ho, jeslti u chybím, a řekl, že mu chybí hlavně sex, ale neví, jestli i moje osobnost.
Nechce se se mnou sejít, aby nechtěl jen to jedno po mě.
Nevím co mám dělat, ale tak moc bych ho chtěla zpět, ale nevím jak na tom jsem.
Teď na tom nejste dobře, trápíte se a vidíte velmi dobře své chyby, které jste udělala.
Soudím, že cesta zpět není. Podle mého názoru nejste kompatibilní - nehodíte se k sobě. Vy máte silnou potřebu vzájemnosti, on naopak. Vy se zatím neumíte moc ovládat, on nutně potřebuje ženu, která ho dokáže nechat půl dne nebo celý víkend na pokoji. Jediné řešení vidím v tom, abyste přetrpěla toto bolestné období nenaplněné lásky a až to přebolí, rozhlédla se po někom jiném. K tomu je ale třeba přerušit všechny kontakty, i psané.
Přeji Vám k tomu dostatek síly!
Maoli, nechte ho odpočinout si od Vás. Každý člověk má přece právo na svůj životní prostor. Vy jste mu do toho jeho zasahovala až příliš, bohužel. Někdy člověk přijde na spoustu věcí, až když je ztratí. Poučte se ze svých chyb. Je dobře, že si je umíte připustit. Ale dejte mu prostor na to, aby o sobě rozhodl sám. Pokud nebude chtít znovu do vztahu s Vámi vstoupit, neudělá to. On si musí urovnat v hlavě, zda je mu lépe bez Vás a zda se v životě bez Vás obejde. Za chyby se platí, je to poučení pro příště. Až čas ukáže, zda spolu budete, nebo ne. Nestíhejte ho, tím ho odradíte ještě víc. Nepomůže, když si budete sypat popel na hlavu. Pomůže, když budete žít a necháte žít i ty druhé. Přemýšlejte sama o sobě, naučte se vyrovnávat i s prohrou. Poučte se z toho a nebuďte v dalším vztahu tak majetnická. Zapracujte prostě sama na sobě... Vztah, který druhému nedá dýchat a mít prostor i sám pro sebe, udusí city téměř vždycky. Berte to jako zkušenost do budoucna. Nic víc se k tomu říci nedá. Přeji Vám, abyste dokázala najít pro druhého vždy více porozumění a tolerance, než v tomto případě. Vyplatí se Vám to v budoucnu.
Jo, každý má někdy špatné období... já ho teď měla dva měsíce, stresy, náladovost, plačtivost, únava. Přítel se k tomu staví v klidu, protože je pro něj prý důležitější, abych byla v pohodě a s ním, než aby mi to vyčítal. On měl zase své obdoví ve zkouškovém. Každý máme něco, ale na druhou stranu to nesmí trvat moc dlouho. S věčně naštvanou stíhačkou, nebo náladovou hádavkou, se žije špatně. Všechno by tedy zapadlo do sebe, kdyby Vám přítel v onom únoru nesdělil, že si chce užívat. Myslím, že "byli jsme spolu moc často" je jen výmluva, aby si mohl opět žít po svém. Zřejmě se mu zastesklo.
A pokud řekl, že mu chybí sex, ale neví, zda i Vy (v podstatě), tak jste pro něj jako ta osobnost zase tak důležitá nebyla, mám dojem (mám velmi podobnou zkušenost). Nevnucujte se, nepište, nevolejte. Jestli si chce užívat, nečekejte a žijte si po svém.
Klasický příklad toho,jak se dá i dobrý a silný vztah zašlapat do země.Litovat za pár dnů,že je konec, je málo.To,co se obvykle zlomí v srdci,jde zalepit a opravit velice těžce a především to dlouho trvá.Ten muž mi přijde jako velmi rozumný a moudrý.Z toho bych vycházel.Tedy nebombardovat žádnými výčitkami a sliby,že vše bude jiné a nové a už nikdy žárlivost a pláč a bla bla.To spolehlivě odradí každého.Nezbývá Ti,než čekat.Možná týdny,možná i déle.Jestli o něj opravdu stojíš,je to jediná cesta.On sám musí poznat,že mu chybíš a pokud ano,ozve se sám.Kup mu drobný dárek pod stromeček a přidej písemné přání bez osobních citů.Ani jemu není lehko,věř mi,ale teď cokoliv podnikat je brzy.Vydrž a věř.Ač to zní hloupě,čím méně se budeš snažit získat ho zpět,tím větší máš šanci.
Nijak. Jedním dechem tvrdíte, že jste pochopila, v čem jste chybovala a zároveň chybujete znovu (chcete "jej získat zpět").
Víte-li v čem jste chybovala, přestaňte s tím. Dejte svému příteli prostor, možnost se nadechnout a uvědomit si, zda o Vás stojí (nevnucujte se mu).
A já bych nedávala ani dárek k vánocům (mohl by si to vysvětlit jako snahu jej v rozhodování ovlivnit).
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.