Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
jsme spolu s přítelkyní již dva a půl roku. Nikdy jsem se však nezamiloval a víceméně jsem vztah tak dlouho zkoušel až jsem si zvykl a bylo to fajn. Přišlo mi, že minimálně první půrok to tak měla i ona. Cestování, výlety - super. Vyjdeme si vstříc, nikdy jsme se nepohádali, je spolehlivá. Přijde mi však, že konverazce celkem vázne, většinou probíráme jen taková ta tradiční témata, nic do hloubky. Sex je ok, byt vzhledově není můj typ. Nedovedu si však představit, že spolu budeme mít dítě, ani že bych s ní byl napořád. Kde je problém? Mám ji rád, opravdu moc, nechci ji zranit (což, aniž bych původně chtěl, vlastně už beztak setrvačností dělám), máme spolu opravdu pěkné vzpomínky, zvykli jsme si na sebe. Když by teď mělo dojít na lámaní chleba a já ji měl říci, že je konec, jsou ve mě emoce, nechce se mi to ukončit, mám pocit nostalgie. Ale mám také pocit, že jinde budu štastnější a holce nebudu brát roky (38 ona, já 35)...
Zůstali byste v takovém vztahu? Rozum mi říká, že včera bylo pozdě, pro oba, ale emoce...do toho kamarád přišel s úvahou, že z každého vztahu po čase dříve nebo pozdějí láska vyprchá.
Ano, vím, že jsem setrváním v tomto vztahu napáchal docela pár nepěkných věcí (na druhou stranu, slečna mi o jedné ze svých zdrav. indispozic řekla až po roce, to mi aké nepřijde v pořádku).
Děkuji.
Vztah se má vyvíjet, nějak gradovat. Sestěhování, svatba, dítě,...Za nás jsme to měli do třiceti splněno už i se dvěma dětmi. Partnerka nechce rodinu? Jestli to tak necítíte, tak spolu sedněte a proberte všechna pro a proti. To zas není tak vzácný jev. Znám dvě dvojice, co se dokonce rozvedly a po čase se zase vzaly.
Dobrý den. Řekněte přítelkyni narovinu, že společnou budoucnost nevidíte a vztah ukončete. Pak si nebudete muset vymýšlet důvody proč jí nebrat tam či onam...Neprodlužujte zbytečně čas, který spolu trávíte jen ze zvyku. Ušetříte si spoustu nemilých situací a hlavně čas, který oba můžete věnovat někomu, s kým vám to bude lépe fungovat se vším všudy...
Před tím jste se někdy už zamiloval?
Ona zamilovanost je pouze biochemický stav, mozek zfetovaný hormony. Ano, je to nesmírně příjemný a povznášející stav, takže člověk/mozek tohle chce zažívat. Bohužel, není to stav trvalý. Během několika měsíců se hormony vrátí do normálu. Existují lidé, kteří se kvůli pocitu zamilovanosti stále rozcházejí a hledaj nové partnery. Ovšem stále být zamilovaný, tedy stále mít mozek pod přílivem hormonů, to zkrátka nejde. Ani s jedním ani s mnoha partnery ne.
Co však jde, jde zvyšovat touhu ve vztahu. Nečekat až sama přijde, protože ona sama nepřijde. Zamilovanost vyprchá vždy, láska a touha vyprchat nikdy nemusí.
Co je špatně je spát člověkem, s kterým si nedovedu představit mít dítě a být s ním do konce života. Jako ženu by mě uráželo, že na mě leze chlap, kterému se vzhledově nelíbím. Tohle jste udělal. Začal jste si se ženou, která se vám ani nelíbila. Proč?
Pokud je ten vztah, takovy, jaky popisujete asi z nej stejne drive nebo pozdeji odejdete. V tom pripade je lepsi ted, nez abyste rozboural rodinu.
Na druhou stranu: partnertsvi, kde jsou oba kamaradi se vzajemnou duverou, mohou mit delsi trvani, nez prudka zamilovanost a nasledne rozcarovani.
Netahejte ji za nos a otevrene si s ni promluvte. Partnerka treba ocekava dalsi krok a zalozeni rodiny?
Nedělejte neštastnou partnerku, ani sebe. V jejích 38 letech už dítě asi nebude, na to měla myslet dřív. To znamená, že rodinu nerozbijete, nanejvýš se domluvíte a rozejdete. Trochu mě zarazilo sdělení, že není Váš typ. Většinou vztah začíná, že se mi někdo líbí. A když se Vám nezamlouvá teď, jak to bude za čas?
Ona asi čeká víc, ve 38 letech není žádné poupě a ráda by zakotvila. Ale lepší si s ní na rovinu promluvit, tak, abyste ji neranil. Jestliže je rozumná, pochopí to. Udržovat vztah jen ze setrvačnosti není dobré řešení. Jaga.
Dobrý den, "hoďte" s ní na toto téma řeč - možná budete překvapený, že tuto přetaženou známost (jak ženy s oblibou říkají, která se nikam dál neposouvá) Vaše partnerka vnímá podobně, ale je také nerozhodná/líná udělat změnu/pohodlná, stejně jako Vy. Pochlapte se a udělejte si doma jasno. Zdravím!
Spokojený vztah je také o tom, jednat férově a narovinu. Tak byste si hlavně s ní měl sednout a vše jí říct. Já osobně bych v takovém vztahu určitě být nechtěla.
Pokud Vám zatajila svůj zdravotní vztah... tak bych řekla, že vrána k vráně sedá, oba před tím druhým něco podstatného tajíte.
A nevěřte všemu, co Vám kamarád řekne, to, že to tak nemá on ještě neznamená, že to tak musí mít všichni.
".do toho kamarád přišel s úvahou, že z každého vztahu po čase dříve nebo pozdějí láska vyprchá."
Takove veci by se meli predevsim resit doma, ne na internetu.
.
Kdyz uz to jdes resit na nejake forum, tak v poradku neco nebude.
.
Kdyz nekoho milujes, je to na cely zivot, to co myslel kamarad jsou imho takove ty prvni 3 mesice kdy ti bije srdicko pokazde kdyz ji vidis.
.
Ono, na tvem miste bych si s pritelkyni promluvil, tak se muzou objastnit nektere veci okolo vztahu ktere treba nevidis nebo si neuvedomujes, pak to muze vse davat nejaky smysl. Z nazoru jen "JEDNOHO CLOVEKA" nejde udelat zaver.
.
Ale jak by ses citilil TY kdyby jsi zjisti ze tva pritelkyne se na internete pta na to same?
Ke kloudnému názoru by bylo dobré vědět, co se vám přihodilo, že jste se seznamovali v tak vysokém věku. Jiné řešení by bylo v případě nějakého zdravotního problému, jiné v prípadě závazků z předchozího manželství a jiné v případě, kdyby vás soužití a rodina neoslovovala. O vývoji vztahu je lepší si něco přečíst. Třeba od Plzáka. Zamilovanost je na rozdíl od lásky časově omezená. Po dvou letech výletování bude každý vztah přechozený. Konverzaci do hloubky můžete vést při betonování základů.
No, budu to muset nějak rozlousknout.
Do toho jsem ji ještě nepředstavil rodičům, ona chce. Bude svatba v širší rodině, nechci aby zrovna tam poznala nejen moje rodiče, ale nepříjemnou širší rodinu, zvláště, když mám myšlenky na ukončení vztahu. Jak ji na tu svatbu nevzít (repsektive jaký důvod uvést), to by nevyřešil asi ani Einstein či Ethan Hunt :/
Jak ji na tu svatbu v rodině nevzít? Do té doby, než svatba bude, to rozlousknout. Sednout si s ní a promluvit. Nebude to lehké, bude to pro slečnu dost smutné. Čekala takřka do čtyřicítky na toho pravého - a zase nic.
Ten vztah nebyl asi nejlepší, když jste ji za celou tu dobu, za 2,5 roku, co spolu žijete, nedokázal představit své rodině. Asi víte, proč. Možná jste se styděl, za ni, nebo za sebe...kdo ví. Každý zamilovaný by se svým "úlovkem" rád pochlubil. Něco tam už zkraje bylo špatně.
Je nejlepší řešení to celé ukončit. Přesto mi je té ženské, nevím, proč, hrozně líto. Dala vám kus života, dala Vám lásku, věřila Vám...ale, prostě to tak někdy bývá.
Zvládněte to oba dva dobře. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.