Věcné břemeno

Dobrý den!

Nemohl byste mi napsat z jakého zákona jste toto vyčetl? Potřeboval bych to pořádně prostudovat. Moc děkuji.

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), část třetí, hlava II, díl 5, paragrafy 1257 až 1302.
. .
Podle § 1297 občanského zákoníku platí, že pokud je zřízena služebnost bytu, má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání. Zákon dále u služebnosti užívání (§ 1284) výslovně definuje rozsah tohoto práva: Uživateli náleží právo užívat věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Z logiky věci tvoří domácnost nejen oprávněná osoba samotná, ale také lidé, kteří s ní sdílejí společný život a náklady. To se typicky týká manželů, registrovaných partnerů i nesezdaných partnerů (druha a družky).
Postoj soudů a judikatury: České soudy opakovaně potvrdily, že smyslem věcného břemene bydlení je zajistit člověku plnohodnotný domov. Do tohoto rámce spadá i právo nežít v izolaci a sdílet domov s blízkou osobou.
Souhlas netřeba: Vlastník nemovitosti (např. potomek, kterému rodiče darovali dům s věcným břemenem) nemůže mluvit do toho, koho si oprávněný do bytu nastěhuje jako partnera. Pokud je ve smlouvě zákaz nastěhování partnera, pak je neplatný. I kdyby si majitel dal přímo do smlouvy o zřízení věcného břemene podmínku, že v bytě nesmí bydlet nikdo jiný, takové ujednání by bylo v rozporu se zákonem a chráněnými osobnostními právy. Takováto podmínka by byla neplatná.
Existují nějaké výjimky nebo limity?
Právo nastěhovat si partnera může majitel zpochybnit pouze ve dvou specifických případech.
Hrubý nepoměr a přetížení bytu. Byt a nemovitost musí umožňit bydlení více lidí, pokud by došlo k nadměrnému zatížení nemovitosti, vlastník by mohl žádat soudní ochranu. Partner jako jednotlivec je však ve většině případů zcela v pořádku.
Další věc je komerční podnájem. Oprávněná osoba nesmí byt bez souhlasu majitele komerčně pronajímat třetím osobám za účelem zisku (pokud nemá zřízeno silnější právo tzv. požívání namísto užívání). Život s druhem/družkou se ale jako komerční podnájmem nepovažuje.

Dobrý večer,

mnohokrát děkuji za vyčerpávající odpověď. Tento problém je pro mne teď hodně aktuální.Chtěl bych Vás ještě poprosit o odpověď na následující : majitelka nemovitosti požaduje po mé družce prostřednictvím nájemní smlouvy, kterou sama vytvořila, zasílat nájemné ve výši 14 000 Kč měsíčně za to, že bude družka u mne bydlet. Může toto požadovat? Má na to právo? Předem moc děkuji za odpověď.

Ne, majitel bytu nemá žádné právo požadovat po družce nájem. Pokud družka v bytě žije jako člen domácnosti osoby, která má služebnost bytu (věcné břemeno), její právní důvod k bydlení se odvíjí právě od této domácnosti. Majitel nemovitosti s ní nemá žádný nájemní vztah.
Proč družka nájem neplatí?
Oprávněný z břemene "vládne" bytem. Majitel sice nemovitost vlastní, ale po dobu trvání věcného břemene postoupil právo byt užívat oprávněné osobě. Majitel nemá právo s bytem volně nakládat, ani ho sám pronajímat. Nájemní vztah může vzniknout pouze smlouvou mezi majitelem a nájemcem. Družka však v bytě nebydlí jako nájemnice, ale jako člen domácnosti na základě zákonného práva partnera (§ 1284 občanského zákoníku). Pokud by majitel od družky peníze za bydlení inkasoval, šlo by o takzvané bezdůvodné obohacení, protože k takové platbě nemá žádný právní titul (důvod).
S příchodem dalšího člověka se ovšem logicky majiteli zvýší náklady na provoz bytu/domu. V tomto ohledu zákon dává majiteli jistá práva.
Zvýšené zálohy na služby (energie, voda, odpad).
Pokud se zvýší počet osob v bytě, stoupne spotřeba vody, energií a produkce odpadu. Majitel bytu má právo požadovat navýšení záloh na tyto služby. Tyto peníze ale jdou na reálnou spotřebu (dodavatelům energií), nikoliv do kapsy majitele jako zisk.
Podíl na údržbě společných částí.
Podle § 1263 občanského zákoníku se ten, kdo má služebnost, musí podílet na nákladech na zachování a opravy věci. Pokud byt užívá více lidí (oprávněný + družka), může majitel požadovat, aby se oprávněný adekvátně více podílel na provozních nákladech domu (např. osvětlení chodby, úklid společných prostor). Nemůže to chtít po družce, se kterou nemá žádný právní vztah, ale smí to požadovat od osoby oprávněné k užívání bytu. Prakticky se to řeší tak, že se oba domluví na podílu na zvýšených nákladech, a opravněný je posílá majiteli. Částka by ale měla přesně odpovídat reálným nákladům na energie a služby. Oprávněný má právo požadovat po majiteli vyúčtování za zmíněné služby, aby si mohl kontrolovat správnost.
. .
Jelikož paní majitelka je evidentně vyčůraná jak díra do sněhu, je třeba vše hlídat, problém může vzniknout i tím, že bude požadovat neadekvátní částky za údržbu domu. Zákon rozlišuje běžnou údržbu a opravy, a zhodnocení domu. Například pokud se rozhodne pro zateplení, považuje se to za zhodnocení nemovitosti a na tohle ji nemusíte nijak přispívat. A stejně jako u běžných nákladů na provoz bytu (elektřina apod.), máte právo vyžádat si nahlédnutí do faktur za opravy, u kterých majitelka požaduje spoluúčast. Spoluúčast musí být adekvátní vašemu bytu, pokud obýváte polovinu domu, má právo na polovinu nákladů. Pokud se schyluje k větší opravě, trvejte na tom, aby vás majitelka informovala předem. Máte právo kontrolovat výběr zhotovitele, abyste měl jistotu, že oprava nebude záměrně předražená.