Zákrok a pobyt ve špitále

Pěknou neděli, když se tady z toho pomalu stává lékařská poradna tak přihodím také trošku do mlýna. Mám benigní stenózu jícnu = zúžený jícen a dřív jsem měl velké problémy s polykáním jídla. V týdnu mám jít na diletaci, což je ambulantní zákrok ale s hospitalizací. Dělá se to na etapy, mám na to jít třirkrát po 2-3 dnech. Nicméně jídlo teď polykám v pohodě a velkou zásluhu na tom má Omeprazol suspenze co mi píšou ambulantně, takže mám malou motivaci na to jít a taky mám obavy, že mi pak řeknou, že když to mám rozšířený tak mi suspenze psát nebudou, že mám brát Helicid a to není ono.

Taky nesnáším špitál a hospitalizace v něm, už jako malej, což je normální...ale asi se to promítlo do dospělosti když doktoři z mého dědy, který byl fit a utíkal jim z postele během pár měsíců udělali ležáka, pak mu brali zuby atd. Fakt to jako nemám rád, už měsíc dopředu z toho mám stres a ten pobyt na tom lůžku, když člověku prakticky nic není, jen vlastně na základě odběrů hlídají jestli to nekrvácí, je úmorný.

No a třešnička na dortu byla minulý rok, když jsem tam byl, tak ten jícen mi ani nerozšířili, protože jim praskla nějaká céva či co a začalo to krvácet..tak to jim nemám za zlé. Ale nic mi neřekli, dozvěděl jsem se to náhodou od sestry, když jsem řekl, že mi došla návštěva jestli můžu ven. Pak mi řekli, že druhý den ráno půjdu na kontrolní gastro...odběry dopadly v pohodě. Ještě jsem prosil doktorku, jestli by mi nenapsala nějakej prášek na spaní, večer mi sestra řekne, že nic takového v kartě není. Druhý den mě od rána nechali žízní a hladem a někdy ve 3 hodiny odpoledne mi řekli, že na mě nemají čas a že mě pošlou dom a že mi dají náhradní termín (který jsem měl mít v srpnu, ale nemoc to zhatila). Já vím, že špitál není 5 hvězdičkovej hotel a doktoři toho mají hodně a respektuju je. Zároveň jsou to pro mě ale strašný muka. Potom, co jsem to absolvoval jsem si řekl, že už nikdy, že je lepší chcípnout, protože jsem těžkej nihilista co před sebou nevidí žádnou budoucnost a doktorům stále argumentuji, že je zbytečný trpět na lůžku ve špitále když pak půjdu a srazí mě šalina. :D

Chci se s nima domluvit, že buď bychom to zatím nechali na pozorování a nebo bych teda do toho šel, at to mám za sebou a na chvili pokoj ale s tím, že když ty večerní odběry dopadnou dobře, tak mě pustí dom a já za dva dny zas dojdu na ambulanci na ten zákrok. Ptal jsem na to doktora když mi to objednával a říkal, že by to asi šlo, jenže ve zprávě to napsané nemám a už mám zkušenosti, že každej doktor říká něco jiného. Nebo když jsem takhle chtěl vyjednávat s doktorkou těsně před zákrokem, tak mě k tomu defakto dotlačili.

Odběry co mám mít, tak mám hotový a teď mám dilema jestli se pustit do kolektivního vyjednávání den před zákrokem, normálně dojít do ambulance a nebo to nechat na ten Den D a vyjednávat s doktorkou co přímo zákrok bude dělat. Ale v tuto chvíli s polykáním jídla problém nemám, prášky bych stejně nepolykal protože už mám v hlavě blok a trápí mě větší problémy momentálně a fakt si nedovedu představit, že bych měl být 7 dní ve špitále. Podle mě jim taky jde o prachy z pojištovny ale to už jsou konspirace.