Nejste přihlášen/a.
Dcera je na VŠ a každý semestr se opakuje při zápisu předmětů a zápisů zkoušek to samé. Padá informační systém, tak mě napadlo, jak to fungovalo v dobách, kdy se nezapisovalo přes počítače. Dalo se vybrat ke kterému přednášejícímu se zapsat a ke komu jít na zkoušky a nebo to bylo pevně dané? Předem děkuji za odpovědi.
Dobrý den, Praha, ČVUT FSI, rok 1980 - jediný počítač byl ten sálový a dálnopisy na děrné pásky . Vše (rozvrh, předměty, vyučující) pevně dané, výbět čehokoliv žádný nebo o něm nikdo běžně nevěděl (protekce nevyloučena). Zdravím!
Pánové, ano. Dejvice, numerická matematika, děrná páska do krabice, čekání na výslednou sjetinu z "početky" v jiné krabici a v případě chyby daší pokus .
Jednou mi na přednášce uznale pokývnul, když jsem mu nadiktoval z hlavy Eulerovo číslo na 27 platných číslic. Já myslím, že Fischer byl větší svině.
ČVUT-FSI (dnes FS), ukončení 1997. Systém kreditů a jednic fungoval už v roce 1991 a nevím jak dlouho předtím. První cca 2 roky dány +/- pevně, dalo se mírně hýbat s rozvrhem ve smyslu jestli půjdu na zapsaný přemět ve své paralelce nebo s paralelkou jinou. Tím pádem se u některých předmětů dal zvolit přednášející, ale plán studia byl dán pevně. Na zkoušku se člověk mohl zapsat dle své volby, ovšem s rizikem, že každý přednášející/zkoušející si program upravil dle svého, takže vědomosti z přednášek nebyly stejné.
Ta správná legrace nastala při opakování nebo rozložení ročníku. Při chybějící zkoušce z nějakého předmětu nebylo možno zapsat předmět navazující nebo v některých případech ano, ale nebylo pak možné se zapsat na zkoušku. Takže opakovanou zkoušku z fyziky 1 jsem dělal v letním semestru a týden po ní fyziku 2, která se přednášela v zimním semestru. Další předměty už pak bouraly návaznosti a zapsat si aspoň minimální požadovaný počet kreditů bylo o nervy a znamenalo to několik dní lítání mezi všemi budovami fakulty a čekání, který předmět se naplní a bude otevřen a který ne. To už tedy ve vyšších ročnících, kdy byla možnost volby mezi některými předměty. Možnost volby to byla ve většině případů spíš symbolická, protože předmět byl otevřen pro daný minimální počet studentů (třeba 10) a nás bylo na oboru 13 a to se o nás dělily 2 katedry. Takže jsme "volili" všichni jeden předmět a nebo se museli domluvit se studenty mezioborových studií a rovnoměrně se rozpočítat tak, aby se naplnily předměty dva.
Tak to jsme u sousedů na FEL měli o dost volnější (cca 2001-2006). Tyhlety vazby jsme tam neměli (šlo dělat matiku čtyřku a přitom nemít ještě jedničku, pár takových borců bylo). Ale pak se přešlo na strukturované studium (týkalo se nových studentů, my dostudovali po staru), kde to zase bylo jinak.
Ale jinak povinně volitelné předměty systémem 3 ze 3 jsme taky měli. Prostě dobrá možnost volby.
Pokud si dobře vzpomínám, dělal se tzv. předběžný zápis, tím se stanovila kapacita předmětu. Pak byl definitivní zápis (právě podmíněný dostatkem kreditů a vyvolávající pády informačního systému), kdy se tvoří rozvrh a dá se zapisovat (už ale jen do stanovené kapacity) nebo rušit předměty a tak s tím šlo hýbat ještě první dva týdny (teď prý jde jen hýbat rozvrhem, ale předměty se dají rušit jen do začátku semestru, podobně myslím u zápisu, po začátku to musí schvalovat katedra). Takže kapacita nebyl problém, pokud to bylo v předběžném zápise.
Fungovalo to úplně stejně. Po získání nějakého počtu kreditů se člověk mohl přihlásit k zápisu (respektive zápis předmětů se dal dělat už předtím, šlo o tvorbu rozvrhu). No a každý student si naplánoval zkouškové tak, aby se tam dostal co nejdřív. Takže v den D a v hodině H (12:00) se měl otevřít systém pro zápisy do rozvrhu. Už od rána byly dlouhé fronty před počítačovými studovnami. Také se pár lidí připojovalo z kolejí. Eduroam tehdy ještě nebyl. Internet nebyl tak rozšířený a wifi měly jen ty nejdražší notebooky.
Škola si tak vyloženě říkala o DDoS útok (distribuovabý útok, kdy se dostatečné množství lidí domluví, že zahltí nějaký server požadavky) na informační systém. Když jsem nastoupil, tak dokázal současně obsluhovat 210 uživatelů, pak to snížili na 170. Jednou jsem byl při tom. Potřeboval jsem odhlásit jednu zkoušku, nic zlého netuše jsem dojel do školy. Do studovny jsem se ještě dostal (ta šílená fronta začla pozdějc). Ale ten systém mi hlásil, že je už přihlášeno 210 lidí. To byl první stupeň. Další bylo, že se prodlužovala odezva až do fáze, kdy server neodpovídal. No nicméně stejně jako všichni ostatní jsem to furt zkoušel, až jsem uspěl, zkoušku jsem odhlásil a zapsal jindy a mohl jet domu se na ní dál učit. Pak jsem se dozvěděl, že toho dne někdy po poledni ten systém totálně zkolaboval.
Tohle se opakovalo každý semestr. Až jeden semestr byl ten kolaps nějaký závažnější (systém zapomněl vše, co ten den až do kolapsu bylo provedeno, byl z toho docela zmatek, v říjnu jsme přišli s vytištěným rozvrhem od zápisu, a zjistili jsme, že je úplně jiný což vedlo k různým situacím). Tehdy se nastavilo nějaké jiné pravidlo tak, aby se do rozvrhu dostal vždy omezený počet lidí podle průběžných výsledků. Ale to jsem byl už v nějakm vyšším ročníku a tam mě včasný vstup do rozrvhu vůbec netrápil, to už nebylo tolik na výběr. A právě jsem byl přesvědčený, že to byl konec toho pravidelného rituálu v podobě DDoS na studijní systém.
Překvapuje mě, že to někde stále tak (ne)funguje. Měl jsem za to, že s přechodem na webové rozhraní (a nový systém) tyhle problémy byly vyřešené. A že to mají další školy už taky vyřešené. My se připojovali ještě přes emulátor terminálu, ale ne ten, co byl ve windows, protože ten neuměl šifrovat požadovaným způsobem, ale přes nějakou jinou aplikaci (semtel, arctel apod.).
Ale co bylo před tím, to nevím. Přitom ještě v prváku jsme potkávali studenty (měli jsme na studijním stejnou přepážku s pátým ročníkem), co si nechávali dopisovat do systému zkoušky podle indexu z doby, kdy se to tam ještě nepsalo a profesor to nebyl schopný doplnit. Takže to nemůže být tak dávná doba. Asi by chtělo se zeptat někoho, kdo studoval ještě dávnějc.
Před rokem 89 se nedalo nic vybírat, vše bylo předem dané pro každého studenta, rozvrh přednášek, cvičení i zkoušek. Pokud student u zkoušky neuspěl, tak hned dostal od zkoušejícího náhradní termín. Přímo ráno před zkouškou ale byl papír, na který si studenti zapisovali pořadí ve kterém půjdou. Důležité bylo nejít ani první, ani poslední a ani po někom, kdo byl moc chytrý, někdy to pořadí určilo, zda uspěješ či ne. I když se na to neptáte, tak dcera chodila při spuštění zápisu na počítač přímo do budovy UK, ale nevím jestli to pomáhalo. My z ČVUT víme, že elektřina se šíří rychlostí světla, takže za mě je to jedno, kde při přihlašování jste.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.