Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, to je hlavně o věku posuzovatele (když pominu fyziku, kterou nejde "oblafnout") - dětem a mladým se to strašně táhne, starým to (vstříc smrti) utíká strašně rychle. Zdravím!
Jestli od nástupu na základku netrpělivě čekáš až půjdeš do důchodu a nebudeš muset nic dělat, tak se to vleče příšerně.
Jestli máš furt plno zajímavých věcí a nestíháš a půlku jich odkládáš "až budu v důchodu a budu na to mít čas", tak najednou s překvapením zjistíš, že jsi sice v důchodu, ale odkládáš 9/10 zajímavých věcí, protože furt nemáš čas, síly ubývají a zajímavostí přibývá, tak to uteče jak nic.
Nevím jak to myslíš, filozoficky. Jen si myslím, že 5O let je na to, aby ses vzdělal, našel jsi své místo ve světě, našel práci, zajistil střechu nad hlavou, splodil syna, zajistil rodinu, zasadil strom, pořídil věci, které, máš pocit, že potřebuješ ty a tvá rodina k životu. Priority si určuješ sám. Ke konci tohoto období by sis měl užívat a být pyšný na to, co jsi dokázal. Ale nemáš čas, protože sis zvyknul na určitý rytmus, fofr a také jakýsi luxus. Musíš udržovat všechny ty věci v provozu. Rozumný rodič už příliš nevychovává, teď se projevuje to, co do potomka vložil. Chvíli po padesátce si užíváš, děcka se vydají do světa a ty máš čas na sebe. Záleží na tom, jak jsi doposud žil, jaký vztah jsi měl doposud s rodinou, dětmi, jaké máš koníčky, jaké přátele. A snažíš se udržet v provozu to, co máš. A ani si nevšimneš, že už nesháníš věci, ale sháníš náhradní díly pro své tělo. Zubní náhradou počínaje, brýle, klouby, zakalené čočky v očích, klipy na chlopních atd. A najednou se začneš starat co s tím, co sis pořídil za života a začneš se to zbavovat. Neumíš si toho užít, ale staráš se jak to přepsat na mladé, protože "co kdyby. . . "
Jen ti musím říci, že si ani nevšimneš, jaký to je fičák.
Různé druhy živých bytostí mají různou standardní délku života a tomu odpovídající pojetí času. Např. celý život jepic trvá jeden lidský den.
Vnímání času závisí na kvalitě jeho využití. Běžná zkušenost je, že čím zajímavější a příjemnější činnost, tím rychleji "uteče" - a naopak.
Se zvyšujícím se věkem připadají časová období jako týden, měsíc či rok jako kratší, protože se prodlužuje celková zkušenost času v daném vtělení.
Styl života, co zmiňuje gilhad, popisuje Bhagavadgítá 2.41 jako "bahu saakhaa buddhi". Je typický u jedinců pod vlivem radžo guny (viz kap. 14 a 17), která v dnešní západní civilizaci převažuje. Ti, kdo žijí "rychle", se často se nedožijí vysokého věku. Indičtí jógíni říkají, že délka života ve fyzickém těle (v Upanišadách či již zmíněné Gítě se přirovnává k vozu) se měří počtem nádechů. Uvedl to např. praotec Bhíšma během svého umírání (Mahábhárata, Anušásana Parva). Čím dřív je vyčerpáme, tím dřív musí tělo na recyklaci.
Snad to bylo dost filozofické.
Jenže těch nádechů by muselo být přiděleno každému zcela jinak, jinak by se nestalo, že umírají i malé děti.
Takže tím nabízejí volbu - buď něco zajímavého dělejte, nebo jen seďte a dýchejte co nejpomaleji, život se vám pak potáhne.
Podle mých pozorování záleží délka života mnohem víc na dostupné zdravotní péči.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.