Nejste přihlášen/a.
Podle živnostenského zákona je možné podnikat od roku 1992. Od roku 1986 bylo možné podnikat na základě povolení národního výboru. Nešlo ale o plnohodnotné podnikání. Nebylo možné mít zaměstnance a myslím, že to nebylo možné provozovat jako hlavní činnost. Bylo možné provozovat jen některé vybrané činnosti. Nebyla předepsaná žádná forma účetnictví. Místo daňového přiznání se přišlo jednou za rok na národní výbor s knihou zakázek. Z malého příjmu se nic neplatilo. Hranici si už nepamatuju.
Podnikání bylo oficiálně povoleno od roku 1987.
Až na samém sklonku vlády komunistů se začala objevovat tendence pozvolného odstátňování podniků. Důvodem byl kolaps ekonomiky a také uvolnění poměrů v Sovětském svazu. "V roce 1987 schválila československá vláda takzvanou přestavbu hospodářského mechanismu. Byla to reakce na Gorbačovovu perestrojku,"říká Petr Cimler z V ysoké školy ekonomické v P raze. "Státní majetek tak bylo možné předat do ekonomického pronájmu drobnějšímu subjektu."To byl odklon od dosavadního centrálně plánovaného hospodářství. "Do té doby fungovala na každém kraji generální ředitelství,"vysvětluje Ladislav Šípek, který působil na tehdejším ministerstvu obchodu a cestovního ruchu. "Generální ředitelství pod sebou mělo někdy i 30 podniků. Odtud byl centrálně řízen obchod s potravinami. Obdobná ředitelství ovládala obchod s obuví, textilem i jiným zbožím. Po roce 1987 se ale mohly podniky začít osamostatňovat. Nevědomky se tak připravily na pozdější privatizaci,"dodává Šípek. Je nejisté, jak by odstátňování pokračovalo. V roce 1989 přišla sametová revoluce. Podnikání se začalo vracet do soukromých rukou. Poměr mezi počtem státních a soukromých firem se otočil.
Menší živnosti vznikaly zejména po perestrojce. I tak ale v malém množství. Ve velkém pak po 17. listopadu 1989, ale zapsány byly mnohdy až v roce 1990. Podnikat v čemkoliv bylo v 90. letech a zejména v 80. velmi snadné - na trhu byl obrovský nedostatek mnoha služeb i zboží, takže vám potenciální klienti poptávkou "trhali ruce". To byla legání stránka. Samozřejmě nelegální prodej zahraničních desek, digitálek atd. jel ve velkém už před revolucí. Viz film Bony a klid. Taktéž si každý druhý tatulda doma přivydělával vyráběním čehokoliv ve své domácí dílně a prodejem oného přes inzerci. At už to byly různé zlepšováky, digitální hodiny, doplňky k počítačům, zesilovače apod.
Máte v tom trochu zmatek. Pletete si podnikání a kšeftování. Jako živnostník jsem do revoluce musel nejdříve mít písemnou dohodu s budoucím odběratelem mé práce, (většinou výzkumné ústavy a zdravotní zařízení) a na jejím základě mi jí teprve potvrdil Národní výbor. Takže jsem měl taxativně povolené jen ty obchodní partnery, které jsem měl na seznamu.
A v případě, že jsem chtěl své výrobky prodávat na tržišti, tak musely nejdříve projít kulturní-schalovací komisí NV a teprve pak, když jim bylo uděleno schválení, že jsou vhodné k obohacení obyvatelstva, tak teprve potom bylo možné je prodávat.
Tyhle všechny vopičárny skončily až sametem. Pak teprve nastala ta krásná doba volnosti...
Maminka mého druhého manžela doma pekla na svatby. Pekla mi i na moji první svatbu 1980, a to už byla vyhlášená v širokém okolí. Objednávali si u ní i městští funkcionáři z ONV, takže muselo být jasné, že si tím vydělává (byla v domácnosti). Moc jsem to nechápala, ale na finanční věci, daně apod. jsem se jí nikdy neptala (o 5 let později jsem měla svatbu s jejím synem a na tu mi pekla taky).
Na plnou živnost jsem začal podnikat v roce 1988 a činím tak dodnes. Tedy pravda, dnes již nikoliv jako hlavní, protože jsem již v důchodu.
Měl jsem kamarády, kteří také začínali v roce 1988. JUDr Fidelis Schlée právník, Ivan Hříbal první soukromý penzion v Kersku... A mnoho dalších, dnes již bohužel mrtvých, smrtí přirozenou i násilnou.
Jako dítě pamatuji soukromou pekárnu někdy koncem, šedesátých let, tuším se jmenovala U Sluků (nebo tak nějak) Bylo to na Plumlovské ulici v Prostějově a dům s pekařstvím a prodejnou měl zelenkavou fasádu a byl na pravé straně směr z Plumlova do PV a mezi křižovatkou dnešních ulic Jngmanva a Krátká .
Někdy od 1986/87 kdy v sovětským svazu zavládl chozrasčot
Přece o tom mluvil milouš jakeš na červeným Hrádku - Já když to poslouchám tak nevím, proč se mu lidi smějí když měl docela pravdu, Že lidem se nechce makat, teda až na ten přeřek s bojlerama )
Plnohodnotný podnikání tady bylo možný myslím že už od 1990, vždyt už tehdy byla privatizace - Obchody - potraviny třeba - se dražily v dražbách
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.