Především filmy z posledních let z Kanady jsou extrémně woke progresivistické. Až tak, že se na to nedá dívat. Týká se to i seriálů, které začínaly před 20 lety jako celkem "normální" (Případy detektiva Murdocha), ale ty díly z posledních cca 10 let jsou nestravitelné. Ale to se netýká jen Kanady. Zjevně tam proběhla woke revoluce a je to jako kdysi u nás po roce 48, film už byl samý dobrý soudruh a zlý kulak. No a tam je to teď samý skvělý ukřivděný černoch, homosexuál, trans a zlý běloch.
Já třeba mám rád dokumentární filmy o technice a přírodě. Člověk by řekl, že tohoto se to nedotkne. Ale kdepak. Úplně se změnil formát těchto filmů. Tam, kde dříve dokumentem provázel nějaký odborníj (no ano, většinou byl logicky bílý), tam se dnes musí cyklicky střídat všechny rasy a sexuální deviace. Viz třeba nyní běžel seriál Tajemství ukrytá v ledu. Provází tím nějaký historik a paleontoložka. Jenže jsou oba bílí, tak co s tím? No tak je doplňuje nějaká černošká aktivistka a něco jako rastafarián a ještě nějaký černoch. Našel jsem si je a oni nemají žádné příbuzné vzdělání, jsou tam jen kvůli barevnému vyvážení. Nebo britské dokumenty o železnici, taková typicky chlapská záležitost, že? Tak to nejde, tento předsudek je potřeba rozbít. Naposledy "Kouzlo železniční architektury". Nadšeně jsem si to pustil a koukám, uvádí to něco, co má vousy, tak tady bude svět ještě v pořádku. Ale už v první minutě cítím nepříjemný pocit. Proč to má takové komické pohyby a grimasy? Proč je to oblečené jak kašpar? Proč to vesluje jak blondýna, točí se dokola a vesla to drží jak hřeben na vlasy? Kouknu na net a vidím: Tim Dunn, comming out (pro neznalé - veřejné pochlubení se jinou sexuální orientací). Ještě chvíli jsem tomu dal šanci, ale nešlo to, je mi to nepříjemné, asi jako se dívat na travesty show. Tedy už mi nezbyly ani ty dokumety a TV skoro nezapínám.