Hádky s přítelkyní, špatné svědomí

Ahoj, s přítelkyní budeme spolu brzy něco přes rok, a vše bylo v pohodě, žádné hádky a ve všem jsme si rozuměli. V létě jsem nemohl přijet kvůli práci, pochopila to, samozřejmě nás to zabolelo. Později toho léta, tak jsem se jí nemohl tolik věnovat, přijel na léto mladší bratr, do toho práce, tak mi začala psát něco ve stylu - ty se mi nevěnuješ apod.. snažil jsem se jí to nějakým způsobem vysvětlit. Pak začali už menší hádky, už jen kvůli blbosti jsme se dokázali pohádat. Když jsem viděl že se tímto trápí, že přes práci si někdy nedokážu najít čas, tak jsem navrhl pauzu, z pauzy se vyklubal " ROZCHOD ", i když to nebyl 100% rozchod. Nepsali jsme si moc, já se úplně odtrhl od sociálních sítí, pracoval jsem dále. Jelikož jsme si psali přes Instagram, tak jsem měl v BIU nastavený její začáteční písmeno jména se srdíčkem. Nějak jsem na to nemyslel a nesmazal to. Později dní, kdy se vše uklidnilo, já se připravoval na školu apod, takže jsem ukončil práci a vše kolem, tak jsem viděl na fotkách, že byla venku s někým. Řekla že jsou spolu apod.. docela to zabolelo, ale co jsem očekával. Na opětovanou žárlivost, jsem si vyrazil ven s kamarádkou, ze kterého bylo maximálně obejmutí. Ona si myslela že jsem měl s ní vztah a bůh ví co. Postupem času ho opustila z důvodu, že stále prý milovala mě. Samzořejmě že tento rozruch jsem způsobil já, a to jen kvůli tomu, že jsem se hnal za penězma a prací. Uvědomil jsem si, že celý život tímto nemohu strávit, abych se za penězmi honil. Když jsme byli zpět spolu, nebylo to takové, jako předtím. Hádka skoro 1x týdně, a to fakt kvůli blbůstce, jakmile něco špatně pochopila nebo se na něčem neshodlo, od ní bylo vždy slovo " mhm, hm, aha, okj ,, , mě samotného to štvalo a vždy jsem vše řešil v klidu a vysvětloval jak se věci mají. Postupem času jsme se uklidnili, nehádame se, voláme každý den, snažím se co nejvíce, abych jí vše vynahradil za to léto. Poslali jsme si balíček, protože bydlíme od sebe pár set kilomětrů, tak jsem jí poslal dárek k Vánocům, i ona mě. Ale stále jsem si vše vyčítal, že vše tamto mě mrzelo, že jsem udělal takové problémy apod. Mluvili jsme o tom spolu několikrát, kde ona mi sama neustále říkala že v pohodě, že mi dávno odpustila a at to neřešíme. Bavil jsem se o tom i s jejím kamarádem z dětství, že sám chápal že jsem kvůli práci nemohl. Stále mě to nějak trápí a mám vždy blbý pocit. Nevíte co pomůže nebo dělat?

Děkuji.