Nejste přihlášen/a.
Podstatné je v odpovědi @gotrekzagary. Pro vyloučení pochybnosti se můžete podívat do občanského zákoníku. Započtení na povinný díl § 1660, započtení na dědický podíl § 1662.
Neopomenutelný dědic je až záležitostí dědictví.
Za života si může majitel se svou nemovitostí nakládat dle vlastního uvážení a nemusí brát ohled na nikoho. Klidně ji může darovat nějakému bezdomovci, nebo prodat a peníze pak věnovat třeba místnímu spolku chovatelů holubů. Potenciálním dědicům se to sice nebude líbit, ale to je tak vše co s tím mohou udělat.
Stejně tak v případě darování nemovitosti, nebo peněz jednomu z potenciálních dědiců nevzniká ostatním nárok na tyto peníze. NOZ sice pamatuje na možnost ostatních dědiců vznést žádost na odečtení výše daru od případného podílu na zbývajícím dědictví, ale... jsou dva způsoby jak je to v NOZ ošetřeno. V tom jednom je možné o toto žádat pokud mezi darem a úmrtím zůstavitele neuplynulo více než 3 roky. V druhé možnosti není časový limit stanoven Nicméně, když to v minulosti kdosi zkoušel po pěti letech od smrti, tak prvoinstanční soud sice žádosti vyhověl, ale odvolací to zrušil právě kvůli té tříleté lhůtě. V každém případě se případný odpočet řeší soudně.
Viz: epravo.cz/... (článek je ale 4 roky starý, mohlo dojít k nějakému posunu v judikatuře).
Plná moc na tom nehraje žádnou roli... sice ji mohl napsat obdarovaný, stejně jako v ní mohl být zmocněn, ale plná moc musela mít ověřený podpis, tedy dárce plnou moc podepisoval před svědkem - ověřovacím úředníkem. Případné prokazování toho, že majitel podepsal něco o čem neměl ponětí by bylo velmi složité a zdlouhavé.
Pokud jste osoba, která byla tímto způsobem "vyšplouchnuta"z možného budoucího nabytí věcí movitých či nemovitých, tak sice lidsky chápu Vaše pocity, ale nejspíš Vám nezbude nic jiného, než se s tím smířit.
Pokud existují například 2 sestry a žijící matka, která prodá svůj byt v hodnotě 10 milionů Kč a ty poté věnuje jen jedné z dcer, tak jsou peníze jen této jedné dcery a ta druhá nedostane nic. Takhle to funguje a takhle se to také dost často dělá. Rychle jednoho potomka okrást ještě za života rodiče, aby náhodou po smrti rodiče něco nedostalběžná denodenní praxe.
Dědicové mohou při dědickém řizení namitnout, že některý z nich dostal od zůstavitele v posledních 3 letech dar a notář jej započte obdarovanému do jeho posdílu. To znamená, že obdarovaný dostane o hodnotu daru méně; ovšem vracet nic nemusí.
I
gotrekzagary®, Nejsem právník
Taky nejsem právník, ale pamatuji, že paní notářka v našem případě takto rozhodla, že jedna dcera dostane menší díl dědictví, ponížený o částku za dům, který dostala za života otce a prodala dům.
No samozřejměkdyž je v dědictví 500 000, dědicové jsou 3 a jeden z nich ještě za života před 4 roky dostal jmění ve výši 24 milionů Kč, tak je to pro ty zbylé opravdu "zadostiučinění". Stejně jako nějaká lhůta tří let. Právě proto se to důležité krade už za života, aby bylo rozkradeno dle plánů rodičů. Žádné spravedlivé fifty fifty. Je to přece majetek rodičů a ti si s ním mohou dělat co chtějí. Třeba mít jednoho potomka výrazně raději než ty ostatní a dát to taky patřičně najevo majetkem
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.