Nejste přihlášen/a.
Ahoj, žádám radu zkušenějších - jsem po škole, po pár měsících hledání se konečně jedna společnost ozvala s tím, že mě zvou na pohovor, ten mě čeká příští týden. A mě by zajímalo - mám s sebou na pohovoru něco mít? Životopis a motivační dopis mají, na základě toho vybírali, ale jestli oboje mít s sebou pro jistotu? Diplom ještě nemám, promoce mě teprve čeká, ale můžu s sebou vzít potvrzení o studiu. Mám mít s sebou raději třeba bloček a propisku? Co byste poradili svému mladšímu já ohledně pohovoru (celkově, jak se připravit, odpovědi na otázky - jaké třeba uvést negativní vlastnosti, aby si člověk zbytečně neublížil)? Mám vybrané oblečení, pročtenou historii a činnost dané společnosti, vím, proč u nich chci pracovat a kde jsou moje silné stránky, ale nechci se zbytečně potopit třeba tou odpovědí na negativní vlastnosti.
Díky všem
Otazka je, proc se ptat, zda si s sebou vzit veci, ktere vyjmenovavas, misto toho, aby si si je proste vzal. Usetril by sis zcela zbytecny dotaz.
Mej pripravene otazky, na ktere se chces zeptat Ty. Kldne je mej i napsane v tom blocku. To neni zadna ostuda, naopak ukazka pripravenosti. HR si take bude nejspise odskrtavat.
Priprav se na diskuzi o mzde.
A kdyz se ti zeptaji na tvoje negativni vlastnosti, tak rekni, ze ve spolecnosti, kde se ptaji na takove picoviny pracovat nechces.
Pokud budete něco potřebovat, tak to je napsané v pozvánce.
S dotazem na negativní vlastnosti jsem se nesetkal. Každopádně nějaký ten pokec kolem mzdy bude. Pak jaké máte zkušenosti, znalosti, přednosti.
Něco na poznámky a psaní doporučuji.
Pokud bufe fifma chtít, at něco píšete, tak papír a psasí potřeby poskytne.
Hodí se i malá svačinka a pití, třebas bageta a petka, nevíte, jak dlouho se zdržíte, někdy se to neplánovaně protáhne.
Jeden čas s tím byli personalisté jak potrkaní, bylo strašně moderní z vynervovaného uchazeče tahat jeho negativní vlastnosti. Myslím, že na tuhle debilní otázku jsem tenkrát vykoktala něco jako že někdy bývám přehnaně pečlivá a věci si po sobě zbytečně moc kontroluji.
Negativní vlastnost, která zabere:
"Jsem strašně pedantní a snažím se vše dělat na 120 %, takže to se mnou spolužáci někdy neměli jednoduché".
Oni hledají právě člověka, co bude makat a samozřejmě je jim jedno, co na to Vaši budoucí kolegové, kterým možná budete příkladem právě díky té pedantnosti.
Zda je to pravda ten vedoucí pohovoru netuší, pokud jste ovšem neměla čtyřky od shora dolů, což by Vaše tvrzení nepodpořilo
Prokázat náboráři smysl pro improvizaci může být mnohdy plusem.
Kdežto nějaká vyklepaná sněhová vločka, co se ještě bude stydět nebo bát, že musí na pohovoru vůbec sedět, zcela určitě pohovoristy nezaujme.
Je lepší vzbudit emoci a vyvolat zájem a diskuzi, než tupě sedět a zírat, co na mě zbude, jak to dnešní vločičky dělají zcela běžně. A to by slečnu tazatelku právě odlišovalo. Zaměstnavatel hledá někoho, kdo vyčnívá, ne někoho, kdo zapadne jak cihla a nic víc od něj nelze čekat.
Mam pro tebe jeden tip: Zjisti si o te firme nejake informace a pak jim rovnou rekni, ze prave to a to te zajima a chtel bys v takove firme pracovat. Ten blocek si urcite vem.
Dalsi tip: nedavej si u nich kavu, max. sklenici vody. Je to stary trik, jak posuzuji kandidaty pri piti kavy. Treba hraje roli i to, ze chces pak odnest pouzitou sklenicku do kuchynky.
Good luck!
Muzu poprosit o blizsi vysvetleni triku s kavou? Podle piti kavy, nebo uklidu hrnku poznam co? Dekuji
U toho se dá vypozorovat hodně, už jak si o to řeknu, jak poděkuji, jestli to vezmu jako samozřejmost, nebo u toho budu sedět upjatě, nebo hned budu jako ryba ve vodě a přejdu na familiérní tón, jestli budu nejistě usrkávat, nebo ani nevyndám lžičku a naklopím to do sebe
...zdravím u mne v pohovoru-kde proti mě seděli 4 lidé- zazněla otázka-V čem si myslíte že zrovna Vy budete přínosem pro naší společnost?Takových otázek tam bylo více ale zrovna ta jediná mi utkvěla celou dobu v paměti...a to už jsem 5 let v důchodu a pořád mám to v hlavě-nakonec jsem u nich dělal 13 let až do toho důchodu... takže hlavně vystupovat slušně...mluvte pravdu,buďte v klidu a nesnažte se zase moc vzbudit dojem že jste mistr svého oboru...
Především si vypni mobil! Potvrzení o studiu s sebou vem. A zachovej klid. Možná ten pohovor je jen formální a už mají někoho vybraného.
Kdysi Tesla kde jsem od školy pracoval sklapla paraple, někdo mi poradil jednu firmu v blízké obci, tak jsem tam zajel, to místo už pro kohosi drželi, tak než mi jel vlak zpátky jsem se poptal ve dvou tamních firmách a v jedné zrovna někoho mého oboru sháněli.
Když jsem hledal další místo, ozvali se z nějaké firmy, myslel jsem, že tam nemám šanci, ale čas jsem měl, tak jsem se tam rozjel jen abych zjistil, jak to tam u pohovoru chodí a byl jsem v klidu protože jsem si myslel, že mi o nic nejde a po čase se ozvali, že mohu nastoupit.
Taky jsem se ucházel u jedné firmy co hledali někoho kdo umí AutoCAD. Cítil jsem se pevný v kramflekách, tak jsem tam nakráčel, ale když mne posadili k počítači abych se předvedl, měli to tam nastavené jinak než jsem byl zvyklý a asi jsem moc dojem neudělal. Tak jsem si řekl, že příště s sebou budu nosit některý svůj výkres. Možná by nebylo od věci, kdybys v tašce měl nějakou školní práci kdyby na to přišla řeč.
Koukni se na Atmoskop, jestli tam o té firmě něco není. Ale pokud tam něco bude, neber to moc vážně.
Mám pocit, že tu odpovídají prehistoričtí dinosauři, kteří pomalu ani nevědí, jak to v dnešní době skutečně chodí na pracovních pohovorech. Absolvuji jich průměrně několik každý týden. Životopis a motivační dopis nemusíš tahat sebou. Ani diplom (potažmo potvrzení o studiu), ten v drtivé většině případů nebude nikoho zajímat. Něco na zapisování si vezmi, pokud chceš vypadat, že máš vážný zájem. Ale budeš vypadat celkem divně, když si budeš furt něco psát.
Co bych poradila svému mladšímu já? Že pohovory jsou fraška. Divadelní představení. Že než najdete nějakou kloudnou práci, tak jich absolvujete stovky, ne-li tisíce. Nemá cenu je moc hrotit, ani je nějak řešit, či se s nimi stresovat.
Taky bych mladšímu já poradila, že se má připravit na to, že jsou mnohdy opravdu bizár, kdy se tě ptají, jaký jsi znamení zvěrokruhu, říkají ti, že rodný číslo je u nich ve firmě veřejná informace, tak s ní budou i nakládat, že největším pracovním benefitem jsou přesčasy, protože toho mají fakt hodně. Že tě vyřadí z výběrového řízení, pokud máš zrovna nějaký úraz, a můžeš udělat první kolo pracovního pohovoru kvůli tomu pouze online (máš potvrzení od doktora, chodíš na rehabilitace), na další dojedeš, až budeš toho schopný, smolík... Že se tě budou ptát na to, jaká je tvůj vysněná mzda, a jaká mzda je úplně nejnižší, za kterou dovedeš přežít.
Na jaké otázky se připravit? Hlavně na otázku na mzdu, to je taková "hádací hra". Oni ví, kolik ti chtějí / můžou / budou platit, ty to musíš uhádnout (ve většině případů) správně napoprvé uhádnout. Což je dost těžká dovednost. Selský rozum velí se na to zeptat, kolik nabízí. Ale to oni ti neřeknou, řeknou něco takového jako: "Od kandidátů si zjištujeme jejich finanční potřeby, ještě to nevíme přesně..." A podobné kecy v klecy. Vždycky to vědí. VŽDYCKY. Když budeš trvat na svým a ptát se, jaký mají připravený rozpočet na danou pozici, protože ji právě obsazují, tak se us*rou a prohlásí: "Nemůžeme se pohnout dál, pokud nám nesdělíte svoji představu!" A víš proč celý tohle divadlo? Protože od každýho zjištují jeho "představy" a pak vyberou nejčastěji toho, kdo si řekne nejmíň.
Další oblíbené otázky jsou na předchozí reálné zkušenosti, praxe, projekty a dovednosti z oboru. Dost často se ptají na zájmy. Chce to říkat opravdu nějaké unikátní, ne stokrát papouškovanou četbu knih, procházky nebo nějaké tradiční sporty. Musíš koníčky zaujmout, aby tě chtěli do týmu, něco novýho jsi je naučil. Chtějí mít o čem zajímavý s tebou drbat. Něco netradičního. Pak se taky ptají, kdy můžeš nastoupit, jestli jsi někde vázaný výpovědní dobou nebo jinak někde vázaný. A také ti rovnou zadávají "domácí úkoly" s velmi krátkým termínem na zpracování, u kterých nemůžeš říct, že je nebudeš dělat. MUSÍŠ JE DĚLAT. Jinak končíš ve výběrovém řízení. Musíš je dělat ve svém volném čase, na 99 % od nich nedostaneš zpětnou vazbu, nedostaneš ŽÁDNOU kompenzaci za to, že je děláš. A připrav se na to, že na 99 % tě nepřijmou. Oni to samozřejmě prezentují jako "máme hodně zájemců, chceme objektivně posoudit, co umíte, nejlépe na tom úkolu."
Zatím si takový mladý zajíček, který se bojinká prvního pohovoru. Neboj, rychle přijdeš na to, o čem tato komedie jménem pracovní pohovor je a že je úplně na h...
PS: To jsou moje reálné zkušenosti z pohovorů za posledních 4 až 5 let. Průměrně 1 až 3 pohovory za týden.
Je mi taky okolo 30 let, a považuji za prehistorickýho dinosaura každýho, kdo potřebuje mít něco vytištěnýho. Máme v dnešní době mobily, tablety, notebooky. Za mě zbytečnost nosit s sebou na pohovor něco vytištěnýho NA PAPÍŘE.
Mrzet vás to nemusí. Nejde o to, že by mě nikde nechtěli. Oni by někde i chtěli. Většinou nechci já k nim, podle chování na pohovoru (HR, SEO, přímý nadřízený, kolegové...) Já ale hledám práci, na které opravdu využijí moje znalosti, dovednosti a schopnosti. A budu jim tvořit zisk. Většinou firmy hledají někoho, kdo si to tam jen odsedí, hlavně bude chodit do kanceláře každý den, jako poslušná vovečka. Jako vrchol benefitů nabízí, že je kafe na pracovišti zdarma (Díky, ale závislost na kofeinu? Ne raději knihu!) nebo že můžeš tahat psa do kanceláře (Moje alergie na zvířecí chlupy vám už dopředu děkuje za bezvadný benefit.)
Nehlásím se na nižší pozici. Jsou to kvalifikované střední až vyšší pozice. Považuji se za mediora až seniora v mém oboru. Nejsem nepříjemná, na pohovory chodím připravená, upravená, nelžu, mám reálné představy o mzdě... Stejně je to hledat jehlu v kupce sena, nějakou fajn práci.
Upřednostňuji svoje psychické a fyzické zdraví nad tím než chodit do práce, která je na h*vno: špatně placená, toxičtí lidé, šikana na pracovišti, neférové jednání, podrazy, pomluvy, otravování o dovolené a v době nemoci, nulová zastupitelnost apod. Všechno tohle jsem zažila za těch 4 až 5 let, co jsem chodila většinu času do práce na HPP. Já totiž na ty pohovory chodím průběžně (Když práci nemám, tak více... Když práci mám tak méně = CHODÍM NA NĚ ALE POŘÁD), proto je průměr 1 až 3 za týden. Je pro mě běžné mít HPP a k tomu ještě DPP a další projekty. Spoléhat se v dnešní době na jednu práci, ve které budu až do důchodu? To mohou jen blázni a ti prehistoričtí dinosauři...
Anzuionka ty pohovory děláš nebo na ně chodíš? Jestli to druhý, tak stovky pohovorů a nemáš práci - to je asi něco špatně..
Podle tvýho popisu bych jim po dvou minutách řekl že vola jim dělat nebudu, "domácí úkol" jsem ochotný udělat v pracovní době v rámci zkušební doby, vysvětlil co umim, za kolik jsem ochotný tu práci dělat a zeptal se na kontakt vedoucího oddělení kde bych měl dělat, že chci probrat přímo s ním co potřebujou a jestli si budeme vyhovovat.
@asd1
Na ty pohovory chodím. Ano. Trvá mi najít nějakou kloudnou práci několik desítek až stovek pohovorů. Moje poslední dvě práce na HPP jsem našla tak, že první jsem byla na pohovoru v mém oboru na pracovní pozici AB. Tam se mi pak dva týdny se zpětnou vazbou neozvali. A najednou zvoní telefon, že mě přijmou na pracovní pozici CD, že na AB vzali někoho jiného. Další pozice byla, že jsem musela vypracovat onen "domácí úkol", takových jsem v tu dobu vypracovávala 2 až 4 týdně, těch domácích úkolů. A pak mě vzali. Kdybych řekla, že jim nebudu dělat vola, že "domácí úkol" vypracuju v pracovní době běhěm zkušebky, vybalila na ně, co umim, za kolik jsem ochotná tu práci dělat a zeptala se na kontakt vedoucího oddělení, kde bych měla dělat, že chci probrat přímo s ním, co potřebujou a jestli si budeme vyhovovat, tak by řekli: "Děkujeme za zájem, vybrali jsme jiného kandidáta, který lépe odpovídal profilu pracovní pozice." Tenhle postup už jsem ostatně několikrát vyzkoušela, vždy to dopadlo velmi podobnou větou pár dní po pohovoru.
Obecně s kontaktem na vedoucího jsem prostě neuspěješ. Vždycky ti řeknou, že je hrozně zaneprázdněný, že kontakt nedávají, že předvýběr dělá HR, "vedoucí daného oddělení" (většinou jinačí než úplný vedoucí, který rozhoduje) nebo dokonce kolega na oddělení. Málokdy se dostaneš ke kontaktům na vedoucího, a když dostaneš a chceš se s ním bavit, odkáže tě do patřičných míst, že on na to nemá čas, řeš to s HR oddělením, to oni mají na starost nábor...
No nevim, šéf který potřebuje pracovníka, tak pokud na dotaz "prý sháníte AB, co to obnáší?" odpoví "nemám čas běžte si na personální", tak je jasný že nikoho neshání, práci má na salámu atd a že nemá smysl snažit se tam dostat, je jasné že tam bude jen pakárna. Na sehnání místa potřebovat desítky až stovky pohovorů, to je prostě špatně. Práce se shání přes známé a přímo přes kontakty ve fabrice, ne přes personálního manekýna... Pokud by mě prudil s domácíma úkolama za hezký voči, tak nemám zájem, na to at si shání jinýho vola...
@asd1
Jnj, máte ego až na měsíc... Nesháním práci ve fabrice. A opravdu najít vhodnou práci trvá desítky až stovky pohovorů. Já se snažila u domácího úkolu, při pohovoru jsem nepřišla do kontaktu s nadřízeným a práci jsem dostala. Kdybych praktikovala váš postup, tak práci nemám. Rada shánění práce přes známé a nějaké kontakty, to máš optaný za jeden den. A co dál? Pokud nejsi slavná celebrita, co má tisíce kontaktů, tak co budeš dělat zbytek toho času? Odpovím za tebe, číst: "Děkujeme za zájem, vybrali jsme jiného kandidáta." "Děkujeme za zájem, pozici jsme už obsadili." "Děkujeme za zájem, v současné chvíli nemáme pracovní pozici, na které bychom uplatnili vaše znalosti a zkušenosti." Ta poslední věta je obvzláště k popukání. Když název pracovní pozice (i popis pracovní pozice), kterou firma inzeruje, že nabírá, do puntíku odpovídá tomu, co jsi studoval na vysoké škole, co už přes 8 let děláš, máš prokazatelné reference a ukázky toho, co a jak děláš, a oni ti pošlou tohle.
Proto píšu, že pohovory jsou děsná krávovina. A na 99 % vás nepřijmou. Takže nemá cenu hrotit jeden jediný, co si vzít sebou, na co se budou ptát, a tak... Když rozhodíš ve velkým sítě, chytne se občas nějaká malá rybka. Ale tu sít musíš nahodit tolikrát, že ti z toho po pár letech začne regulérně hrabat.
Jj, máš pravdu. Holky lehčí to maj! A když už jim hodně hrabe z toho marného hledání práce, nechají si nabušit děcko, to porodí, vychovávají, pak zase začnou hledat práci (až se dovede samo oblíct, najíst, nezabije se při první příležitosti a umí si vytřít zadek...), nikde už je tuplem nechtějí s děckem na krku (paragrafy na nemocný děcko lítají jedno za druhým), tak si udělají další děcko... A někdy další... Tohle chlapi dělat nemůžou, poněvadž nemají vaječníky, dělohu a pochvu. A co na tom, že jsou to další živí lidé, co si budou za 20 až 30 let v tomhle zmaru také hledat práci (aby neskončili pod mostem), co by taky jinýho ženský dělaly, než rodily a vychovávaly děti. Aha, vlastně chodily na desítky až stovky pohovorů, aby našly jedno usmolený pracovní místo na rok, maximálně na dva, a pak znovu od začátku...
Tohle chlapi dělat nemůžou, poněvadž nemají vaječníky, dělohu a pochvu
Takove zpatecnicke nazory...jako by to psal nejaky prehistoricky dinosaurus.
@axus
Ano, v dnešní době se můžeš jeden den identifikovat jako růžová mikrovlnka a další den jako zlatá panda. Říct, že žena má vaječníky, dělohu a pochvu a muž má penis, varlata a prostatu, je pouhé konstatování lidské anatomie a fyziologie. Schválně mi pověz, jak si český muž sám oplodní, odnosí a porodí vlastní dítě tady v ČR? Nijak. Když nemá ženu, která je tohle pro něj ochotná udělat, tak si můžeš šoupat nohama. Ano, existuje něco jako adopce, ale kdo by chtěl kupovat zajíce v pytli? Navíc jsou na adopci poměrně ostrá kritéria, psychotesty a podmínky. Není nikterak jednoduché. Samotnému chlapovi z děcáku nebo pastáku dítě jen tak nedají...
Znáš instagramový profil Dva tátové? Jsou to dva homosexuálové, kteří mají každý svoje vlastní dítě od jedné ženy, která je odnosila a porodila. Vajíčko pochází od "anonymní dárkyně". Všechno řešeno v USA, děti si odvezli za několik měsíců po porodu do ČR. U nás není možno tohle provést. Aspoň ne legálně bez velkých právních a dalších důsledků tohoto činu.
Existuje adopce... ale kdo by chtel kupovat zajice v pytli? To myslis vazne? Ve 30 letech? To je nejhloupejsi vec, kterou jsem toten tyden slysel. A ze jich bylo. Nedivim se, ze prochazis stovkama pohovoru a nic.
Všichni jsou hyper super korektní, takže nikdo ti to na plnou hubu neřekne. Geny neochčiješ. Proč jsou pořád plní doktoři, kteří léčí neplodnost současných párů? Proč je na to spousta klinik? Vždyt když to nejde počít přirozeně, mají si všichni děti adoptovat, ne? Ty hromady dětí v dětském domově mají přesně tyhle páry adoptovat. Jsou snad zástupy neplodných párů, že jich je, u státních ústavů s dětma, nebo nejsou...? Divný. Že chce každej radši primárně svoje dítě... Svoje geny.
PS: O dětech se na pracovních pohovorech rozhodně nebavím, takže si komentáře o tom, že můj názor na adoptování dětí z dětského doma, ovlivňuje, můj úspěch / neúspěch, strč za klobouk.
Vubec nejde o plodnost/ neplodnost. Taky nehodlam rozebirat tema adopce. Jde jen a jen o Tvuj zpusob vyjadrovani. O Tve mysleni a vyzralost. Napsat adopce v kombinaci s kupovanim zajice v pytli je proste prasarna. Muzes mit pracovni skilly level 1000. Ale kdyz napises toto, jako nejaka nevyzrala 15tka, da se s velkou jistotou ocekavat Tve nevyzrale uvazovani a nazory i v kritickych situacich. A ver, ze to pri osobnim pohovoru lze zjistit. A Tve uvazovani, ze tistene informace na papire je pro dinosaury, kdyz mame mobily, PC, tablety je ponekud kratkozrake a poodhaluje to Tvoje tunelove videni sveta. Predstav si, ze jsou mista, kde je vyslovene predepsany tisteny manual. Protoze jsou situace, kdy je Ti technologie k nicemu. Treba krizove rizeni letadla. Nebo protokoly v nemocnicich pri vypadku proudu v dobe, kdy lezi lide na operacnim sale, nebo na obehove, kyslikove podpore. Tech situaci a aplikaci jsou desitky. Ty to proste vidis jen ze sveho pohledu.
A za jakého jiného pohledu bych měla věci vidět než z toho svého? Každý tady radí ze svého úhlu pohledu. Nikdo nedokáže radit objektivně. (Zatím) žijeme ve svobodě projevu. Což znamená, že se mohu svobodně projevit právě ten svůj názor - vše v rámci pravidel poradny, nejsem na nikoho sprotá nebo nepodporuji něco, co je zákonem omezováno nebo zakazováno. Já můžu říct A, vy můžete říct B. Vy hodnotíte mě na základě výroků "prehistorický dinosaurus" nebo "kupovat zajíce v pytli v souvislosti s adopcí". To je vaše věc. Ostatně vaše hodnocení moji vnitřní sebehodnotu nesnižuje, nebot nestavím svoji sebehodnotu na hodnocení ostatními lidmi. Mám svoje názory, svoje hluboké vnitřní hodnoty a přesvědčení, které nejsou navázané na to, jak se to líbí / nelíbí ostatním lidem.
Narazim na to, ze je potreba se na to divat nejen ze sveho pohledu. Tzv. s nadhledem. V sirsim rozsahu. Problem dnesni doby je ten, ze lidi maji jen ten svuj "tunelovy" pohled a velkou potrebu prosazovat prave jen to sve videni. At uz to jsou diskuze o elektroautech, politice, proste cehokoliv.
dočetl jsem až sem: "Že než najdete nějakou kloudnou práci, tak jich absolvujete stovky, ne-li tisíce." a od této věty to co píšete přestalo mít váhu...
Souhlas. Dinosauři, kteří vůbec nechápou jak to dneska chodí.
Navíc pokud to psal chlap a ne ženská, tak hraje roli na jakou pozici se hlásí jak se má oblíct. Na pozici dělníka rozhodně nechodit v obleku nebo v riflích se sakem, tím by si uškodil, spíš v riflích. Do administrativy jo.
"Že než najdete nějakou kloudnou práci, tak jich absolvujete stovky, ne-li tisíce."
Zde je další problém že autor této věty má špatnou sebeprezentaci. Možná taky dinosaurus :D
A proč je potřeba se na to dívat nejen ze svého úhlu pohledu? Na to je AI, třeba ChatGPT, zeptejte se ho a dostanete unifikovanou naprosto korektní a širokou odpověď, která neurazí žádnou rasu, pohlaví, věk, nikoho na světě neurazí. Ale vůbec nic konkrétního vám neřekne. Co dostanete? Navoněnej prd. Není to lidská ta odpověď, dostanete odpověď nějakýho stroje. To by pak tady na internetové poradně mohl rovnou odpovídat ChatGPT, když nechceme lidské subjektivní názory, pohledy a zkušenosti. Njn, lidi, co se tady ptají, tak se asi ještě buď nenaučili používat ChatGPT, anebo právě chtějí právě ty subjektivní názory, který jsou nekorektní, podpultové, a zkrátka nejsou pro všechny lidi snadno zkousnutelný...
Tady je to, co vyplivlo ChatGPT na otázku tazatele:
Ahoj, tady pár tipů, které by ti mohly pomoct!
Dokumenty s sebou: Přinést kopii životopisu a motivačního dopisu je dobrý nápad – i když je mají, může se hodit mít něco fyzicky po ruce pro případ, že se pohovoru účastní víc lidí. Potvrzení o studiu místo diplomu je taky skvělé, ukáže to, že jsi pečlivý a připravený.
Bloček a propiska: Rozhodně s sebou! Ukážeš tím, že jsi profesionál a připravený si dělat poznámky, což je vnímáno pozitivně. Můžeš si během pohovoru poznamenat třeba otázky, které na tebe udělaly dojem, nebo body, na které chceš později navázat.
Negativní vlastnosti: Uveď nějakou vlastnost, na které už pracuješ, nebo ji kompenzuješ jinou silnou stránkou. Třeba "Někdy jsem detailista, což může zpomalit mou práci, ale dávám si pozor, abych držel tempo a dodržel termíny."Další příklady mohou být: "Někdy jsem až příliš samostatný, což může působit, že nerad žádám o pomoc, ale pracuji na lepší komunikaci."Klíč je ukázat, že se své slabé stránky snažíš zlepšovat.
Příprava na otázky: Ujisti se, že zvládneš odpovědět na otázky typu "Proč jste si vybral naši společnost?"nebo "Kde se vidíte za pět let?". Taky je dobré mít připravené příklady z praxe nebo ze školy, kdy jsi řešil nějaký problém nebo dosáhl něčeho zajímavého.
Seznam otázek na zaměstnavatele: Pohovor je oboustranný – připrav si pár otázek, které ti pomůžou lépe poznat firemní kulturu a pracovní prostředí. Třeba "Jak byste popsali firemní kulturu?"nebo "Jak vypadá typický pracovní den na této pozici?"
At se pohovor podaří a držím palce!
Co bych poradil, tak na jobs.cz v části "inspirace a rady"mají spousty různých článků na téma pohovory, vyjednávání o mzdě a dalších věcí, které se týkají práce (např. jobs.cz/... anebo jobs.cz/...). Na e-mail mi chodí 1x týdně info o nových článcích a musím říct, že nejsou vůbec špatné.
Bloček a propiska - není to špatné mít s sebou a mít tam ve zkratce zapsané věci, na které se budete chtít zeptat atp. Člověku to pomůže, že na nic nezapomene a bude míň nervózní, protože nemusí mít vše hlavě, ale má s sebou menší "tahák". K těm otázkám je opravdu dobré mít alespoň nějaké připravené. Měl jsem vždy divný pocit, pokud se kandidát na nic neptal...
K otázce na svá negativa - tato otázka je spíš o tom, jak je člověk schopný sebereflexe. Tzn. jestli našel, co bylo příčinou neúspěchu a jak se z toho poučil.
P.S. nejsem personalista, kdyby se někdo ptal...
Mou negativní vlastností je, že se i na značně neinteligentní otázky rozumově deficitních jedinců snažím odpovídat nekonfliktně a politicky korektně.
Mou negativní vlastností je, že i na značně neinteligentní otázky rozumově deficitních jedinců často odpovídám konfrontačně a kulturně-politicky nekorektně.
Tak to máš dobrý, pokud HR následně sprostě neseřveš, tak ví na čem je
A pokud ho seřveš, tak ví taky, co si o něm myslíš
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.