Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
před několika dny jsem navždy přišla o manžela, byli jsme spolu v dobrém manželství 49 let. Zamlada jsme spolu hodně chodili, i "padesátky", teď poslední dobou už nemohl, ale já chodila s partou turistů dál. I když už ne tak velké vzdálenosti.
Miloval Sázavu. A mě napadlo, že bych na jeho počest a pro JEHO vzpomínku celou Sázavu v létě prošla pěšky, jen se spacákem a karimatkou. Po červené stezce. Je to zhruba 170 km. Od pramene z Velkého Dářka do Davle, kde se stéká Sázava s Vltavou. Mám pevné pohory i pláštěnku, nepřízeň počasí mi nevadí, jsem taková herdekbaba. Je máloco mě rozhodí, tedy až na toto.
Bude mi ale brzy 70 let. Myslíte, že je to dobrý nápad? Chodit jsem zvyklá. Umělé koleno mi pracuje bez chyby. 15 km denně dám v pohodě, snad i těch 20. Nevadí, jak dlouho to půjdu, jako důchodce mám času dost, nemusím se hnát. Týden, dva či tři...Na mnoha místech tiše postojím a zavzpomínám. Tam, kde to měl rád...
Zajímalo by mě, co si o mém plánu myslíte. Je to pěkné a rozumné, nebo jsem starej blázen? Udělali byste to stejně? Šli byste i v mém věku tam, kde to měl manžel tak rád? Nebo byste na člena rodiny vzpomínali s fotkou na gauči v obýváku?
Promiňte, zase už bulím...
Ano, jste starý blázen. Ale pokud se na to cítíte, není důvod, proč byste to nemohla zkusit. Nepůjdete přes pusté pláně, nebo džunglí. Přerušit pochod, když to dál nepůjde, přece můžete kdykoliv. Já bych to už asi nedal. Držím palce , at se Vám to povede.
...jo a počítejte s tím, že brečet budete asi celou cestu
To máte pravdu, velkou. Nechci ale k sobě nikho vázat. Pokud by se mou i někdo šel, kazit mu jeho den, jeho zážitky. Chci se tím prokousat, poprat sama. Nechci nějakou zpovědní "vrbu", která by byla smutná z toho, že se mnou jde. A že mě musí utěšovat.
Stejně jsem vyřešila Vánoce. Dcera i syn /oba bydlící jinde/ mě pozvali na Vánoce. Odmítla jsem oba s tím, že nechci nikomu zkazit Štedrý večer. A že bych zkazila, to je víc, než jasné. Člověk se musí prostě ze všech ran vylízat sám a nespoléhat na nikoho. Nikomu nekazit jeho prožitky.
S těmi debily a magory máte velkou pravdu, ale to už je osud. Já zatím za život potkala jen samé dobré lidi. Kdoví, jak to bude dál?
Děkuji za podporu. S nějakým novým partnerem, jak píše "hlada", nepočítám a o žádném neuvažuju. V mých letech jsem rozhodnuta dožít sama. Prostě se uzavřela jedna krásná životní kapitola.
Čím dál víc o tom uvažuji. Podporují mě i přátelé z naší turistické skupiny. Kondici mám a dohromady se za zimu a jaro ještě navíc dám. Pro něj. Myslím si, že by mi tam zezhora fandil.
A nikde v Čechách rozhodně není místo, kde by nebyla pomoc a kde bych vypustila duši. I kdybych to celé nedala. Děkuji za podporu.
Jse starý blázen a je to skvělý nápad
Jenom si nezapomeňte vzít telefon a nabíječku, kdyby nastal libovolný problém, tak spojení je důležité.
(A například počasí neporučíte, nehody se taky stávají i nevítaně, nikdy nevíte co vás čeká, ale když se něco zvrtne a můžete si zavolat, tak se tu dá vyřešit skoro cokoli a v Čechách není nikam zase tak daleko, aby nemohla dorazit případná pomoc )
Nepokládám to za rozumné. Smutné události krátce protrpět, odsunout do minulosti a pak se už dívat dopředu.
Jsem i ve svých 36 letech přesvědčen, že po 50 letech manželství nic jako "krátké protrpení" neexistuje. Usuzuji podle situace mého dědy, který ani po 6 letech odchodu babičky není schopen na věc zapomenout. Milující se lidé na sebe budou navždy vzpomínat a jakkoliv se tomu bránit nebo to vytěsňovat něčím jiným považuji za nerozumné. Ten žal se vždy někde ukáže.
Není to dobrý nápad, je to vynikající nápad! A krásný zároveň. Pomůže vám překlenout momentálně ty nejtěžší chvíle, protože máte cíl a upnete se k realizaci. Je jasné, že ta cesta bude bolestná, ale zároveň i smiřující. Připomíná mi to povídku O. Pavla Žluté růže. Jen bych se malinko bál, co bude potom. Aby se nedostavil mnohem intenzivněji pocit prázdna. Ale vy si pak určitě najdete něco, co se pro vás stane životodárnou náplní. Upřímnou soustrast a přeju hodně zdaru ve vašem skvělém letním záměru.
Bylo by to moc smutné cestování, neustálé vzpomínky, slzy a smutek. Chtělo by to dobrou kamarádku a výlet jiným směrem, třeba její oblíbenou trasu. Co bylo, je pryč a ani tímto způsobem to nevrátíte.
Mám karimatku a kvalitní lehoučký spacák.
Jinak spaní v přírodě mi nevadí. Odmala jsem jezdila na tábor. Jako dospělá jsem léta dělávala oddílačku, hospodářku, nakonec i hlavní vedoucí. Jsem očkovaná proti klíštatům. To spaní mě nijak netrápí, spíš se bojím, abych se netrefika třeba do dvoutýdenních lijáků. Uvidíme, je to všechno ještě daleko.
Je to dobrý nápad, dobré rozloučení, přijdete na jiné myšlenky, - pokud máte stejně dobrou kondici. V Sázavě jsme měli třídní sraz, po cestě jsou často skoro nadohled chatičkové tábory. Přinejhorším, když vás budou bolet nohy, popojedete Pacifikem. S tím širákem to nemusí být vždy nutné. Radím vzít mapu a rozplánovat si cestu - i s případným ubytováním. V Kácově mají výbornou svíčkovou...Na hradě Šternberk občas (pěkně drahé) palačinky...
Já mám takové místo na Poříčku, též u Sázavy, bývala tam chata Klubu turistů. Zajíždím tam na kole. A pak truhlík na okně. Známá vezla manželův popel na Šumavu rozsypat, že tam spolu jezdili a zažili pěkné chvíle.
Dušičkový hřbitov se buď hemží policajty nebo uklízeči s tím lupenovým fukarem, co vás žene před sebou v oblaku prachu.
Mrkni sem stezkaceskem.cz/... nebo i jinde... Tam byl se potkat i lidi na stezkách a nebo i u lidí přespávat (Najdi si třeba tuhle stezku na i vysílání tuším je tam mnoho dílů s tím hercem)...
Každopádně dávají pouze na co máš nějaký vhodný trénink ... Cokoliv je lepší než kynout a sedět doma v teple
S umělýma kloubama to asi nebudou žádný velký kopce.
Vidím tam několik problémů, pokud je máte vyřešené, nebo víte, jak je překonat, tak do toho.
Počasí, asi nejmenší problém, předpověď na následující den je velice přesná, i co se týká konkrétního místa, na třídenní předpověd se dá spolednout a pokud budou hlásit silný trvalý déšt, tak není probém přerušit a počkat na lepší počasí. Takže odněkud mít průběžně důvěryhodnou předpověď, bo lidi toho nakecaj, obzvlášt když mají předpověd z TV Nova.
Nocleh, je třeba trochu plánovat, může se vám stát, že skončíte ve městě a nebudete mít sílu pokračovat.
Hygiena, po pár dnech je problém, dá se i v řece nebo v potoce, ale nejde to všude a není to pro každého a po pár dnech ani ručník nebude vonět.
Jídlo a pití, pokud nechcete nosit zbytečně velké zásoby, tak taky trochu plánovat podle toho, co se ldí kde koupit nebo kde je asúpň studánka.
Nabitý mobil, vím, dříve se cholilo trampovat jen s pár konzervami, chlebem, čúčem a čutorou, ale dneska a trampi chodí s mobilem v kapse. Rodina bude radši, když jim dáte vědět, že je vše v pořádku.
Mapy, pokud se nechcete striktně držet červené. Pomůžou s plánováním, viz výše.
Možná se najdou lidé, co by byli ochotni jít kousky trasy s vámi, třebas já jsem už několik lidí takhle na jeden den doprovodil, třeba když běželi závod a já je doprovodil na start a a čekal v cíli, to však trasa závodu byla delší, než nejkratší cesta do cíle, proto jsem tam mohl na "svého závodníka" čekat. Anebo jsem chodil po horách jednodenní trasy se známou, co má asi o 20 let více než já a říkal jsem jí po pravdě, že mi nedělá problém chodit pomalu, můžu se kochat okolím, že naopak nechápu lidi, co jen proletí a nic z výletu nemají.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.