Nejste přihlášen/a.
Vždycky jsem si myslel, že nemám čas, ale přišel jsem na to, že jsem línej. Po přečtení článku na netu mi došlo, že věta :"nemám čas" - ve skutečnosti znamená :"špatně jsem si zorganizoval čas a teď nestíhám" Dle mého názoru toho mám na starost sice hodně, ale je mnoho lidí kteří toho mají ještě mnohem víc. Studui, pracuji, stavím domek (jen svýma rukama) a lehce se pouštím do podnikání. Několikrát jsem si představil, že bych všechny tyto starosti neměl, a bylo to krásný, ale asi to nejde. Ve všední den vstávám do školy v 6 hodin. O víkendu si nařizuji 10 alarmů a všeho možnýho, ale pouze mojí slabou vůlí prostě nevstanu a potom nestíhám. Večer kolem 10 hodin se mi ještě nechce spát, ale to abych četl nebo něco dělal - na to už jsem unavený, takže to zase proflákám. Když makám celý víkend od nevidím do nevidím, tak si v pondělí ráno ve škole říkám - proč jsem sem lezl - jsem nevyspalej a je mi špatně. Myslím, že jsem začarovanej v kruhu. Jedniné co mě drží od toho abych se vším nepraštil a neodjel někam daleko, kde bych začal znovu je, že toto někdy skončí a budu mít na svém svědomí jen únosné množství starostí.
Lenost je jen výmluva pro nedostatek motivace. Motivace, to je to, co bych hledal. Fajn články jsou na MítVšeHotovo.cz a Psychologie.cz
No buď to chci mít a pak jsem motivován, nebo ne a pak to nedělám, nebo to flákám. Pak ještě nastupuje pohodlnost, neschopnost si určit splnitelný cíl, rozhodování, organizování si činností, času.
Sednout, napsat v bodech co chci, co budu pro to dělat. Pak nastupuje i radost, že se mi to povedlo.
Jakže to je? Chtít - moci - umět.
Je mi jasné, že čekáš, že tě tady někdo polituje a bude tě přesvědčovat, že toho máš opradu moc. Tady nezáleží na množství činností, ale na motivaci a je ještě otázkou jak dobře vše děláš. Ono bídně studovat, nekvalitně stavět dům a podnikat na půl plynu asi není moc dobré. Všechno má svůj čas.
Já si myslím, že jste si toho nabral opravdu víc, než zvládnete, a že o víkendu jste prostě strašlivě unavený. Nešlo by to nějak rozdělit, něco nechat "na pak" a to, co zbude, udělat pořádně? Navíc - podle všeho jste mladý a máte pocit nesmrtelnosti, ale tou únavou (nikoli leností, jak jste se sebemrskačsky charakterizoval) Vám tělo dává najevo, že něco je špatně. Ze zkušenosti vím, jaký je strašný záhul studium a práce. Kdybych k tomu měla ještě podnikat a stavět barák, umřu. Stačilo tříleté dítě, už bych si to nikdy nezopakovala. A nikdy mě nenapadlo, že jsem snad líná, když jsem místo žehlení šla spát Neblbněte a zabrzděte.
"Pocit" lenosti mě tíhne kvůli tomu, že znám osobně několik lidí, kteří mají starostí třikrát víc - nechápu to. Den má prostě jen 24 hodin. Nemám rád lidi kteří něco načnou a nedodělají a proto chci dodělat co jsem načal. Snažím se odmítat nové "kševty" a zakázky. Říkám si, že člověk má v životě dělat to, co ho baví. Vaše zmínka o žehlení a následném spánku je přesná. Mě to však dává pocit neefektivního využití času. Celé roky jsem ve škole vše odevzdával včas - jakmile jsem měl termín, vždy jsem ho splnil i když mě to často stálo noc bez spánku. A ted´? Zítra mám odevzdávat dvě práce. Upřímě řečeno to nestihnu. Dostanu dvakrát za 5. Mrzí mě na tom to, že zklamu svého dobrého profesora. Ještě před několika lety bych ted´ nepsal tento příspěvek, ale makal bych jak vůl až do rána.No představa Vámi zmińovaného dítěte by pro mě už opravdu byla smrt i když bych si dítě někdy rád pořídil. Jen se bojím toho někdy.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.