Mám ji rád ale

Dobrý večer,

potřebuji radu ohledně holky, se kterou jsem se seznámil před 4 měsíci. Je ji 22 let, předemnou žádný rande jiný neměla, takže ani vztah ne, sex chce až po svatbě, protože je to praktikující křestanka. Tohle je věc, která by mě odrazovala, ale její laskavá povaha a to, jak je hodná a upřímná to vynahrazuje. Navíc si rozumíme. Od téhle holky nečekám žádnou podpásovku. ALE. Jsou určité věci o kterých nevím co si mám myslet.

Tak třeba jsme poznali v červnu, v době kdy jsme oba byli studenti, oba s autem...ale ona si nedokázala moc najít čas a když jsme se viděli, tak to bylo buď v místě jejího bydliště nebo mého. Chtěl jsem podniknout výlet, třeba i do Prahy ale Prahu nemá ráda, protože tam má špatnou zkušenost s nějakým úchylem když byla poprvé a naposled v klubu. S tím souvisí i to, že třeba vůbec neměla ráda doteky, držení za ruce, polibek. Ale byl jsem trpělivý a časem se otrkala. Nemá ráda psy, protože před 19 lety po ní nějakej pes vystartoval, nemá ráda kočky protože kočka může mít toxoplazmozu, což může ohrozit plod a já mám kocoura, což je problém...ALE těhotná není a dítě spolu neplánujeme. Taky je celkem labilní v práci. Dělá učitelku v mateřské školce, nedokáže si srovnat děcka, když si je srovná, tak pak na ně zvýší hlas nebo je odtáhne někam do kouta. Pak si mě stěžuje, jak jí to mrzí, že na ně byla hnusná a že kvůli tomu brečela. Ale největší třešnička na dortu co mi dnes napsala a proto píšu sem.

V lednu měla autonehodu, ale ona byla potlučená a auto se opravilo, nic vážnýho. Ale občas jdeme po ulici třeba a nějak se dostaneme k tomu, že kdyby ji srazilo auto, tak by se vlastně nic nestalo. Tak já na to s nadhledem odpovím, že to by se teda stalo, že bych musel volat policajty, než by přijeli a všechno to zajistili, pak by nakonec přijela kriminálka a ještě vyšetřovala mě, jestli jsem ji pod ty kola nehodil já...a nějak to zakecáme. Ale dneska mi v souvislosti s tou prací napsala, že si připadá zbytečná a že lituje, že v tom lednu to nebyl smrták. Pak teda když viděla moji reakci, tak se omlouvala a že to tak nemyslela.

Známe se 4 měsíce, vlastně do teď nevíme "co jsme" což by člověk řekl, že to nějak vyplyne, ale když se ji děcka hrabaly v telefonu a viděly naše fotky a řvaly, že jee to je pani učitelka, tak jsem se ptal co by odpověděla, kdyby se ptaly co jsem já a ona mi řekla "no, to nevím."

Včera se chtěla domluvit na schůzce na úterý, že bychom se viděli (stejné místo, stejný čas, stejné aktivity, už je to dost monotónní a že by mi den dopředu popřála k narozeninám. Já jsem ji řekl, že už jsem se dřív domluvil s kamoškou, že nemůžu a že stejně nechci aby mi přála dřív, že jsem pověrčivej. Tak chytala rapla málem, myslela si, že mě naštvala..přitom jsem vůbec naštvanej nebyl a možná byla trochu zaskočená, že jsem dal přednost kamošce nebo že jsem to nějak neudělal abychom se viděli. Já argumentoval tím, že týden má 7 dní. Jiný dny ona nemůže mi napsala. Mohla by v sobotu ale to já s rodinnou slavím narozky a v neděli má přípravu do školky. Tak jsem ji napsal, jestli nemůže udělat přípravu v sobotu abychom se v neděli viděli a to prej nejde, protože v sobotu jde s rodíčema KOPAT BRAMBORY! Tak jsem rád, že jsem kvůli ní nerušil ani neměnil schůzku s kamarádkou, když nemůže měnit plány kvuli kopání brambor.

Tenhle poslední odstavec je asi prkotina a možná díky poslední větě působím jako debil, ale poslední dva vztahy mě vyškolili, že člověk si má stát za svým a nebýt úplně dostupnej. A taky mám s čím porovnávat a ona je jinak fakt super a drásalo by mě srdce ji říct, že prostě už se neuvidíme...což ona měla už dva takový breakdowny, že jsme byli na hvězdárně, super odpoledne, skvělý...vezu ji na vlak a na parkovišti začne brečet, že už se neuvidíme, že ona si mě nezaslouží atd. Pak mi napsala, že dostala pojeb od kamošky, že si stojí v cestě za štěstím, tak jsme se zase začali vídat..ale občas jsem přemýšlel, jestli po tom druhým pláču jejím jsem ji neměl napsat, že už nemám zájem.

Ona je jinak fajn a já mám strach, že když to ukončím, tak bych toho později litoval. Jak jsem psal, je hodná, rozumíme si. Ale prostě to jak mi dneska napsala, že brečela kvůli tomu, že zvýšila hlas na děti, že si připadá zbytečná a že to v lednu měl bejt smrták...to mě prostě dostalo. Pak ještě bylo něco a to mi napsala, že mi to nechce psát a svěřit se mi. Já mám v sobě smutek a zároveň trochu vztek. Já ji mám rád ale potom co jsem viděl tu zprávu o tom smrtáku kterou vytáhla tak si říkám - tvl, tohle nevím jestli je člověk se kterým chci trávit budoucnost, život. Protože je otázka, jestli se z toho dostane nebo tyhle sebevražedný řeči si ponese celý život.