Nejste přihlášen/a.
Předpokládám, že jste muž a že jste před časem za zmíněných několik desítek tisíc korun své milé koupil zásnubní prsten. Pak přišel sňatek a navlékli jste si už levnější zlaté prsteny. Už jen kroužky bez drahých kamenů. Po rozvodu se ze všech prstenů ztratí to kouzlo spolupatřičnosti, už jsou to jen kousky cenného kovu a asi nějaký drahý kámen. Snubní prsteny by si měl nechat každý svůj.někde v krabičce a časem zpeněžit nebo použít jako zlato na výrobu jiného šperku.
Cenný zásnubní prsten by grand i po rozvodu nechal bývalé partnerce. Přece jen to byl dobrovolný dar. Že jste volil velmi drahý dar, bylo vaše rozhodnutí. A asi Vás nedostatek financí netrápil. Situace se mohla změnit a dnes by byla každá tisícovka dobrá. Zkuste navrhnout, že se prsten prodá a o zisk se rozdělíte. Některým rozvádějícícm se párům by se taková dohoda mohla zdát rozumná. Ale pokud tušíte, že by bývalá manželka z toho vyvolala nějaké scény a celkově se ten nápad tvrdě obrátil proti Vám, smiřte se s tím, že už neuvidíte prsten ani peníze z jeho prodeje.
Začátek je správný. Ale dál mi nejde o jeho prodej. Ten naopak nechci a bojím se toho, že ho žena prodá, aby si mohla za něj koupit různé vybavení domácnosti a prsten už tak bude nenávratně ztracen. Kór když ani neví jeho cenu.. Spíš mi jde o vzpomínku, kterou bych si rád uchoval, jak již napsal někdo jiný.
A zároveň mě to dost zajímalo z pohledu etikety. Protože před svatbou se zásnubní prsten správně vrací, ale nikde se nepíše, co se s ním dělá po rozvodu (ponechání / také navrácení).
Jestli jste jí ho daroval a ona ho nevrátila a svatba proběhla, tak je prostě její.
Pokud vám ho "nevrátí"(=nevěnuje) ona sama, tak máte smůlu. A jestli se nerozcházíte v dobrém, tak je to dost pravděpodobné.
Můžete vy (a nebo možná ještě lépe třeba vaši rodiče, kteří nemají s ní peníze v SJM, nebo jak se to dnes jmenuje) jí navrhnout odkup za nějakou částku, které se jí bude zdát výhodnější, než nabídka náhodného šperkařství.
A nebo jí můžete vysvětlit, jakou má doopravdy cenu, aby ho alespoň neprodávala moc lacino, pokud ho nebude chtít prodat vaší rodině zpět.
Vymoct ho z ní silou (rozhodnutím soudu a tak) nejspíš nepůjde (soud se za vás nepostaví).
(A jak se pravilo v k mížce Bibi databazeknih.cz/... kdo něcoé dá a pak to chce zpátky, ten bude mít chlupaté děti - tak bacha
@kdosi: na nic netlačím a odkupovat ho opravdu nechci, zas tak cenná ta vzpomínka pro mě není. Ani jsem se o tom prstýnku s ní nebavil.
Spíš mě to zajímalo z pohledu etikety, resp. jak by to správně mělo být. To je celé.
@silver - co se dělá (resp. má se správně dělat) se zásnubním prstenem po rozvodu? Pokud na svatbu vůbec nedojde, tak se má vrátit zpět...
Zcela dle suchého práva - dar lze odvolat pouze pro nouzi (§ 2068 a násl. OZ) nebo pro nevděk (§ 2072 a násl. OZ). Pokud neplatí ani jedna možnost, prsten by tedy měl zůstat v majetku obdarované a o jeho případném vrácení se lze nanejvýš pokusit vyjednávat.
Ledaže by některý z pánů prstýnek nepovažoval za dar, ale zálohu na smouvu o dílo, od níž teď (rozvodem) odstupuje pro její neplnění druhou stranou a vrácení zálohy proto požaduje (svatý Ivo, odpust ).
Já si myslím, že to byl dar a vy nejste žádný vořešprut, abyste se táhal o prstýnek. A měl z toho divný poci. A ještě, co pak s ním? Dáte ho jiné. Za zlomkové zlato ho prodáte za srandovní peníz v bazaru? Tím příjmem, myslíte si, že si zvýšíte životní úroveň. Buďte nad věcí a nechejte jí ho.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.