Nejste přihlášen/a.
Zdravím, píši tady ve 2 v noci, nemůžu spát od nervů. Potřebuji to ze sebe dostat. Poslední dobou mám hrozné deprese. Před necelým rokem mi zemřela babička na srdeční selhání, přesněji 3. února 2023. Pořád si ten hrozný den pamatuji jakoby se stal ted´ nejde to vymazat a čím blíž se blíží výročí jejího úmrtí tak je to horší. Pozoruji na sobě nemoci mám strach at neumřu.Je tohrozný pocit mít furt strach. Tedˇ jsem onemocněl jednou dětskou nemocí taktéž mám strach at neumřu, šílený záber pro mou psychiku. Mám díru z důvodu zubního kazu, k zubařce objednaný na opravu zubu jsem,ale i tak mám strach. Bojím se at mi neselže srdce (kardiak nejsem), byl jsem na vyšetření a nic. I tak mám strach at se mi něco hrozného nestane. Je mi z toho k breku, nemůžu vůbec spát. Poradtěmi co mám dělat,nejsem starý je mi 16let. Za případné gramatické hrubky se omlouvám píši to od nervů.Potřebuji si nějak v noci ulevit, popřípaděprominte pokud by Vás můj příspěvek otraoval.
Začněte se zabývat něčím smysluplným a přestaňte si hrát na hypochondra. To není pravého muže důstojno. V 16 letech jsem se radovala ze života, jezdila na výlety na kole, plavala, plácala volejbal, brnkala na kytaru,chodila do tanečních, poznávala nové lidi a bylo mi prostě fajn. Vy mi připadáte jako stařec nad hrobem se sklánějící, jen ten věk tomu neodpovídá. Co Vám vlastně přináší radost? Nevidím nic, co by Vás bavilo, přinášelo Vám radost. Jste něco takového, čemu jsme zamlada říkávali: "starej-mladej." A ve své partě jsme podobné marody opravdu nemuseli.
A jen tak mimochodem - opravdu si myslíte, že hrubky jsou od nervů? Já myslím spíš, že jsou od absence učiva z mateřského jazyka. Neschovávajte se za něco, o čem sám víte, že to není pravda. Na tyhle výmluvy jsem alergická. I když mám "nervy,", i když jsem rozrušená, i když jsem třeba neštastná, nejsem nikdy takový pitomec, abych najednou přestala ovládat svůj mateřský jazyk. Co jsem se naučila, to dokáži použít za každé situace. Nervy, nenervy.
Jinak - úmrtí babičky je smutné. Ale všechny babičky jednou umřou. A nedá se za to nijak schovávat. Vzpomínám na ty dvě své, hodné. Umřely obě v 70 letech. Roky se překulily a teď už jsem na řadě já. Nikdo z nás tu nezůstane navždy. S tím se nějak musíte smířit. Pokud člověk žije život dobrý, plodný a ostatní ho mají rádi, neměl by se konce bát. Já vím, ono se to řekne...Ale - co naděláte? Všichni jsme smrtelní. Pokud Vás to snad potěší - já určitě dřív /69 let/, Vy až potom. Jaga.
Vstaň, obleč se na ven a běž si zaběhat nebo si udělej delší procházku kolem baráku. Pokud máš psa, tak ho vem. Pokud ne, nevadí. Ale lepší jak procházka bude ten běh nebo poklus.
Pak se ti bude chtít tak dobře spát, že na to zapomeneš a ráno bude zase jinak.
Na další věci si musíš udělat malé cíle. Třeba ten zub. Až bude opravenej, tak se nemusíš bát smrti. A když si ty zuby teď ještě jednou vyčistítš, tak ti taky bude líp.
Taky pomáhá vlažná nebo studená koupel. A určitě po ní neumřeš. To si totiž jen vsugerováváš a dáváš tomu tak velkou váhu, že se z toho hroutíš.
Nic lepšího "nahned" se asi poradit nedá.
Babičce už nepomůžeš, ale sobě pomůžeš nejvíc, když na sobě začneš postupně pracovat. Né to přepálit a pak se na to vykašlat. Ale postupně krůček po krůčku. Třeba nějaký pravidelný režim. V16ti můžeš začít i posilovat. Vybiješ energii a zapomeneš na nesmysly. Příjemně unavenej a bude se ti i lépe usínat.
Musíš se nějak namotivovat.
Už se musíš začít stavět na vlastní nohy. O tom život je. Né myslet na smrt.
A babičku tam někde nahoře to určitě potěší, když uvidí, že jsi dospěl a zvládl to.
Ne? Tak se mazej vyvětrat
... a nikdo nemá pohodu. Všichni něco řešíme a za něčím se honíme.
Každému někdo umřel, tak to chodí. O tom to je. Umírá tělo, duše je nesmrtelná a babička se už možná někde znovu narodila. Tak se s tím smiř. Kdyby jsi chtěl žít, nebudeš myslet na smrt. Vynechej počítač, odlož mobil, zajdi do přírody. Nebo si najdi hodnou holku a hned přestaneš umírat, ale budeš se těšit na druhý den. I dobrá knížka dovede odvést od špatných myšlenek. A nakonec, víš co je afirmace? Když si budeš denně představovat jek je život krásný, tak krásný bude. Pokud pořád myslíš že umřeš, pomalu si to přivoláváš.
Připadá mi, že jsi typická obět dnešní výchovy a společnosti. Prý je 40 procent mladých v depresi. To je jeden z příznaků patologického stavu západní civilizace.
Nejhorší smrt je z vyděšení, jak se říká. V reálu mnozí ani nepoznají, že jsou po smrti, a pokračují ve své rutině i bez fyzického těla.
Bohužel, to že všichni jednou umřeme je jedna z mála jistot, které na tomto světě máme.
Když umře babička je smutné, nicméně té jistě nebylo 16 let.
Na dětské nemoci se většinou neumírá, ty opravdu nebezpečné jsou vymýcené a jsme proti nim všichni očkovaní.
Co dělat, tak prostě brát to jak to je. Zřejmě jseš zcela zdravý, na vyšetření zřejmě potvrdili, že máš srdce jak zvon (ono zjistit u 16 letého něco jiného by bylo blbé). Takto mladí lidé většinou neumíraji na nemoci, ale na to nějaké blbosti (tzv. tragicky) a to máš ve plně svých rukách (teda jasně, že nějaké věci neovlivníš, třeba když pojedeš vlakem a náhle se na něj zřítí most, ale to se zase tak často nestává).
Takže je dobré sledovat svůj zdravotní stav, spousta nemocí má větší šanci na vyléčení nebo aspoň eliminaci nějakých následků, když se objeví včas. No ale hlavně se chovej rozumně, protože jak říkám, v tomto věku spousta lidí skončí třeba bouračkou v opilosti a podobnými excesy, kterým neni zase tak složité se vyvarovat.
Jako kdybych byl troll, tak by mě ani nenapadlo tohle napsat z hlavy. Podívejte se dotazy u kterých jde určit že si tady někdo dělá srandu. Chtěl jsem se jenom zeptat, normálních lidí, prostě vyzpovídat ze svých problémů.
It568 - zadavatel dotazu. Jsem si jistý, že sis z nás všech udělal blbce. Rád jsem ti poradil, než jsem si všiml jedné věci.
V "zoufalství" jsi otázku zadával 1. ledna 2024. Když se tě 1. února 2024 - tedy přesně za měsíc ptali jestli už je ti líp, tak jsi napsal že ano, že už se ti to stává jen jednou do měsíce. Mohl by ses aspoň trochu zastydět, zneužívat ochoty druhých. Jednou se ti to vrátí, až budeš opravdu potřebovat pomoc. Vzpomeň si pak na má slova.
Blbce jsem z Vás neudělal, a o zneužívaní ochoty by se dalo polemizovat. Pokud Vás tento dotaz obtěžuje tak na něj neodpovídejte, jak jednoduché. Nemůže se zeptat, ,,normálních" lidí? Asi ne. Kdybych něco zneužíval tak prosím, ale tohle mi moc jak zneužití nepřipadá.
Zneužití to určitě není. Všichni tu jsme dobrovolně.
Spíše bez nějakého progresu je přinejmenší trapné pořád se ptát dokolečka dokola na to samé.
Pokud ovšem si nechceš jen volně povídat, pokud ti to pomáhá, tak proč ne. Vždycky se najde nějaký dobrovolník, ale jak to bude časté, tak ti spousta lidí odpadne.
Záleží tedy, kam to směřuješ.
Sice si už nepamatuji že bych tady zadaval stejný dotaz na začátku ledna, a pokud jo tak jsem staro-mladý sklerotik a za to se omlouvám.
Nepřemýšlej tak moc nad odpověďmi. Spíš se každé kravině snaž zasmát. Budeš mít lehčí život. I to je krůček ven z těch tvých stavů, jak máš z každé maličkosti nervy
Trochu jsem spletl datum, je to ještě horší než jsem myslel. Dotaz jsi posílal 31.ledna a napsal jsi: "Zdravím, píši tady ve 2 v noci, nemůžu spát od nervů. Potřebuji to ze sebe dostat". Ale už druhý den 1.února jsi na dotaz jak se cítíš odpověděl, že už je to lepší, že už to máš jen jednou do měsíce. Nějak se v tom ztrácím. Jinak pokud máš opravdu nějaké potíže, přeji ti, aby ses z toho rychle - i pomocí našich rad v odpovědích dostal.
Víš, od zdravých, psychicky v pohodě lidí nemůžeš čekat adekvátní odpověď. Rady typu "jdi si zaběhat nebo zašukat a nemysli na to", jsou samozřejmě ubohé a k ničemu. Já mám diagnostikovanou depresivně-úzkostnou poruchu, a úzkost může s člověkem opravdu neskutečně zamávat. Prošla jsem si 2letým obdobím panických atak (příznaky infarktu, vč.pocitů dušení, modrání rtů a prstů - bylo to dost šílené, protože v rodině máme genetické kardiologické onemocnění), pak taky obdobím hypochondrie, kdy jsem měla příznaky roztroušené sklerózy, to bylo taky "fajn"období, protože RS se nedá jednoznačně diagnostikovat, její projevy různě přichází a odchází, a mně bylo fakt blbě, brněly mě nohy, zakopávala jsem, měla problémy s viděním... Ale asi to opravdu byla sugesce, protože po pár letech to přešlo.
Ono exisují nejrůznější fobie - bohužel když se někdo panicky bojí myší nebo uzavřených prostor, např., tak se tomu lidi moc nediví. Když se Ty bojíš smrti, dostaneš spoustu "chytrých"rad. Chorobný strach ze smrti se jmenuje thanatofobie. Přečti si tento článek: rehabilitace.info/... , myslím, že se v tom dost najdeš. Samozřejmě bude potřeba nějak pořešit tu úzkost, která toto vše způsobuje. Takže psycholog, možná od psychiatra lehká AD nebo nenávykové léky proti úzkosti, správná životospráva, dostatek spánku, omezit stresy, neuzavírat se do sebe atd. Z volně prodejných věcí můžeš vyzkoušet třeba čaj z meduňky, z kozlíku, tablety Persen, prostě něco uklidňujícího. Přeju, at se Ti podaří z toho dostat, vím, jaké je to peklo. Já už jsem stará vydra a tuto cestu jsem nezvládla, kvůli úzkosti jsem spadla do závislostí a v podstatě projela celý svůj život. Tak přeju víc štěstí
Celestyna@ to dobře napsala, že se dobře radí těm, kdo problémy nemají. Není tak lehké se toho zbavit, když to pořád přichází. Uvedla, že jsou vynikající uklidňující čaje, to je naprostá pravda. Meduňka před spaním dělá zázraky. Hlavně ne alkohol, ten to utlumí na hodinu a pak je to 5x horší. Já bych mohl doporučit nasaď si sluchátka a poslouchej meditace a léčivé hudby na deprese - např toto:
nebo tuto na úzkost a stres:
a pak nějakou hudbu pro radost ze života, třeba toto:
Na Youtube je toho spousta, najdi si takovou, která zabere. Uvidíš, jak se ti uleví.
Jenyku, že tě hudba znervozňovala? Nejsi na tento druh léčivé hudby zvyklý. Vynechej to, co posloucháš doteď (na 90% pro tvoje tělo škodlivé) a nalaď se na tuto hudbu, která má přesně vytvořené kmitočty, aby působila tam kde má. Píšu, že si každý musí vybrat, co mu sedne. Na YT je dost tónů a hudby, něco co ti sedne určitě najdeš. I mi je některá nepříjemná. To ale neznamená, že je špatná. Je to tím, že mám v těle problém a ta hudba na to působí. Některá hudba je nádherná, něktaré nepůsobí a je na nic, je třeba zkoušet. UPOZORNĚNÍ: Většinou jsou to Binaurální tóny, jsou nutná stereo sluchátka, jinak hudba nepůsobí. Mi v nemocnici léčili tóny přes sluchátka pohmožděné rameno.
Čekal jsem, kdy to přijde a přišlo dříve, než jsem čekal. Napojení na satana, to jsou nesmysly.
Strauss má taky nějaký špatný frekvence? Oba dva, nebo jen jeden?
Jaký jsou ty správný frekvence?
Ale koneckonců, poslouchej si, co chceš. Já si taky budu poslouchat co chci. Prostě si vyberu to, co mě dá největší pohodu, ale rozhodně to nebude nic z tvého odkazu, to by byl ráno jistej Chocholoušek.
Proč byste umíral? Jste mladý. Asi stále myslíte na babičku. Vybrečte se. Chce to čas. Věnujte se něčemo, co Vás těší. Přes den se něčím unavte a večer před spaním si čtěte nějakou zajímavou knihu. Choďte i pravidelně spát. Už je to asi lepší, že ano?
Určitě se to zlepší. Držím palce. Zdravím.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.