Vietnamská komunita

Ano, naprosto jak říkáte. Jsou slušní. Nejlepší kamarád mojí sestry je taky vietnamec. On se učí nejlíp ze třídy (chodí spolu na gympl), aby šel na vysokou školu a nemusel prodávat v krámku jako jeho rodiče. A každý den, tam hned po škole jde a až do večera tam prodává s nimi. Čestnej kluk a naprosto spolehlivej. Horší je to s asijskou mafií, ale s tou běžný člověk u nás do kontaktu nepřijde...

máš pravdu, jsou velmi pracovití, ale ne pro blaho našeho státu. podle mého jsou jejich obchody s potravinami, které našinec neprovozuje jelikož nevydělávají, jen zástěrkou k jiné činnosti.

S tim tzaky nemuzu souhlasit. Souded, vietnamec ma mensi vecerku a je to tak na preziti. Pracuje cela rodina od rana do vecera, kazdy den v tydnu.

Tak samo jako asijske bistro. Denne krom nedele od 8:00 do 21:00.

a jak víš, že neplatíme DPH?

Tam jde o firmy u kterých nakupují, fiktivní firmy. Zajeďte si do Malešic, do Sapy chvíli nakupujte a pak si řekněte o fakturu za 2%. Uvidíte sám.

Asi se budete muset zeptat nějakého vietnamce...

To jsou praktiky, které ve větší či menší míře provádí i obchodníci jiných národností. Takže jako vždycky: jsou mezi nimi normální malí obchodníčci ale i mafiáni a grázlové.

Tady to je ale systém, moc vyjímek tam není. Navíc naprosto nenapadnutelný. Snad se ledy jednou pohnou. Spotřební daň už se odkrývá tak třeba vlítnou i na toto a bude podnikatelské prostředí v ČR trochu rovnější.

zeptám se opačně. co platíte?

To samé co ostatní občané tohoto státu

rád bych Ti to věřil

Pro "vietnamec"

ahoj - Vaši komunitu možná až nekriticky obdivuju - líbíte se mi vzhledově, moc si vážím Vaší pracovitosti, skromnosti a inteligence.

- můj známý se s Vietnamci dosti stýká - i u něj bydleli - a říká, že mohl nechat kdekoliv ležet nějaké peníze - a nikdo mu nikdy nic neukradl. Ostatně podle vědců (už nevím, kde jsem to četla) patří asijská (neboli tzv. "žlutá") rasa mezi nijinteligentnější lidské rasy.

Tak držím palce a zdravím. Marcela.

ahoj "babkazov" - 1000-krát plus!

Jsou tady prakticky dvě generace. Ta první rozjela ty obchůdky a bistra atd. a ta druhá... to jsou vysokoškoláci atd. Hodně dobře se učí a myslím, že ta třetí generace už bude naprosto "asimilovaná" s námi. Za takovou kratičkou dobu. A jiným se to nepodařilo ani po několika stech letech...

amaro, ringo, kterýpak vy jste? Proč máme psát cigošům? Vůbec nechápu, jak to myslíte.

Chybí mu tam uvozovky - klidně napište "cigošům" (místo "jiným").

- no je to pořád dokola - ! - za prvé - jak můžete srovnávat "cigoše" s Vietnamci - a za druhé - jste si tak jistý, že jste natolik inteligentní - a na úrovni, - že jste oprávněn šmahem odsuzovat jiná etnika -? - No, jen se ptám. Marcela -české verbeže si zrovna tak moc nevažím.

Hogreta, děkuji za hezké povídání a i za to, že jste nás pustila nahlédnout do vašeho nevšedního soukromí.

Ahoj "hogreta", tvůj blok znám, jednou jsem na tvé stránky náhodou narazila a četla. Když už ses rozepsala i zde, přece jen ti napíšu jeden příběh. V našem městě také kdysi začínali Vietnamci na trhu, jako ostatní. Jeden měl známost s děvčetem a vzali se. Velká láska, krásné dvě děti, po několika letech měli kamenný obchod, už nemuseli v létě v horku a v zimě v mrazech prodávat venku. Pak najednou po letech přišlo neštěstí, které se nevyřešilo do dnes. Přes jeden víkend našli toho Vietnamce s prostřelenou hlavou a bylo po idylce. To děvče zůstalo samo s dvěma dětmi, ona byla na zhroucení, nedokázala pochopit, proč jejího muže někdo zastřelil. Tvrdila, že milovala svého muže a on zase ji. Možná nevěděla všechno, nebo myslíš, že mu kulka prolítla hlavou jen tak? Nikdo nic neví, nikdo neví co stalo. Tak se děvče i se svými dětmi odstěhovalo na Slovensko ke svým příbuzným, aby se uživili. Je to už hodně dávno, možná tě čeká lepší budoucnost, ale já ti to musela napsat. Hodně štěstí. - pt

Jojo, a já znám několik českých rodin, kdy chlap mlátil ženskou (mimochodem jsem nějaký ten rok v takové rodině také vyrůstala) a nebo se oba uchlastali. Víš, to si nevybereš. Kdyby měl člověk přemýšlet takhle, musel by být úplně sám a nesměl by vykročit z baráku. Jen tak mimochodem - Vietnamců je 80 000 000, což je osmkrát víc, než nás. Myslíš, že jsou všichni úplně stejní? Kdyby to šlo takhle posuzovat, tak bych se po podívání se na televizní noviny asi musela jít oběsit. Vraždy, násilí a podvody se totiž našemu národu nijak nevyhýbají.

Právě proto, že se mezi vietnamskou komunitou pohybuju, tak znám docela dost "míšených rodin". Nikomu zatím hlavou kulka neproletěla.

"hogreta", to nebylo nic proti tobě, jen příběh, který se sta, a kde nikdo nezná pozadí. Je mi líto, že jsi sama osobně prošla neblahou zkušeností ve své rodině, proto chápu tvoji volbu. Jak se díváš na některé oslavy, či výročí, které slaví Vietnamská komunita a ženy s dětmi sedí odděleně od mužů? Nebo je to jen místní zvyk z určité oblasti? Setkala ses s tím? Jinak ti přeju hodně štěstí a pěkný život z celého srdce. - pt

Ano, setkala jsem se s tím - ale i když to tak vypadá, tak není pravda, že by bylo řečeno "ženy a muži budou odděleně". Myslím, že i v naší společnosti se u oslav nakonec udělají "kroužky", které si povídají. Ženské kecají se ženskýma, chlapi s chlapami. Rozhodně to není tak, že by je někdo nutil, tohle dělají dobrovolně. Když je nějaká velká údálost, třeba svatba, tak sedí všichni se všema. Taky záleží na tom, jak si to uspořádá ten, kdo oslavu pořádá - když to pořádá v několika prostorech, tak je jasné, že zasedací pořádek udělá tak, aby si ti lidé rozuměli a měli se o čem bavit. Neznamená to, že by ženy byly nějaké méněcenné, to vůbec ne. A ani to neznamená, že by mezi muže nemohla přijít žena.

Jen tak mimochodem - já si svého přítele rozhodně nevybrala proto, že mám s Čechy špatnou zkušenost a on je cizinec. Kdyby to byl Čech, chodila bych s ním úplně stejně. Jsem s ním proto, že si rozumíme a že se máme rádi. Je mi úplně jedno, jestli je bílý, žlutý nebo třeba zelený.

"hogreto", to je dobře, že si rozumíte, to je základ vztahu. Barvu pleti bych sem netahala, šlo o to zda člověk může znát a proniknout do jejich komunity. Já si myslím, že ne. Jistě je Vietnamská svatba zážitek a člověk pozná jinou kulturu. Je zvláštní, že na vietnamské svatbě sedí nevěsta a ženich v čele oslavy, všichni se baví, jen ti dva se neusmějí a sedí tak nějak celé hodiny, jako sochy, ale jak říkám jiný kraj, jiný mrav. A co říkáš, že muž, si v jejich komunitě prosadí své i za cenu, no řekněme třeba facky? Setkala ses s tím? Nebo je to jen místní mrav, či zvyk? Možná je to jen o povaze muže, jedno z kterého kontinentu. Ale věřím, že ty budeš mít pěkný život a moc ti ho přeji. - pt

Já bych taky neřekla, že to, že se nevěsta a ženich nebaví, je pravidlo. Pokud jsi byla něčeho takového svědkem, tak toho toho všeho novomanželé už asi měli plné zuby. Dokonce už se dávno opouští od tradičních oděvů a tradičního obřadu. Nyní svatby vypadají hodně podobně, jako ty evropské (a to i ve Vietnamu), jen je teda pozváno strašně moc hostů.

Že se muž prosadí i za cenu facky? No, nevím. Tohle je věc, kterou se ženy asi moc nechlubí, ale řekla bych, že to bude podobné jako u nás. I ve Vietnamu platí nepsané pravidlo, že "ženy se nebijí". To platí i u nás a je spousta mužů, kterým nedělá problém dát ženě facku. Ve Vietnamu to asi nebude jiné. Ale rozhodně není pravda, že by to bylo pravidlem a že by to lidem připadalo normální. Jak říkám, žena ve Vietnamu nemá nijak nízké postavení, ženy studují vysoké školy i chodí do práce. A stejně tak znám Vietnamce, který je naprostý "podpantoflák" a jeho žena je hysterka, která je schopná bít jeho. Takže to nebude o tom, jaké národnosti muž je, ale spíš co je to za muže a jakého je vyznání. A jak jsem psala výše - ve Vietnamu je směsice mírumilovných náboženství, které jakékoli násilí odmítají.

Navíc si nemyslím, že jsou Vietnamci tak uzavřená komunita. To většinou tvrdí ti, kteří do ni nepronikli, protože neměli důvod do ni pronikat. Nejde přece přijít na tržnici a říct "Tak mě tu máte, chci proniknout do vaší komunity" . Takhle to nefunguje. Ale když člověk nějaký ten důvod má a má něco, co ho s vietnamskou komunitou spojuje, tak zjistí, že jsou to opravdu otevření lidé. Po tom, co jsem byla ve Vietnamu, mi naopak přišlo, že my jsme strašlivě uzavření. Každý si hledí svého, zajímají ho jen své problémy nebo problémy těch nejbližších. Vietnamci se navzájem všechno řeší, navzájem se podrží, navíc všichni o všech všechno vědí, soukromí neexistuje. Jen se někde něco šustne a ví to celá komunita. Baví se í s úplně cizími lidmi o věcech, o kterých bychom se my nebavili ani se známými. Vietnamci nemají problém říct i krutou pravdu i cizímu člověku, protože u nich se to tak dělá. Proto má s nimi i hodně Čechů nějaký konflikt, protože pro nás není normální, když přijdeme do obchodu a prodavačka nám řekne, že "tohle nám bude malé, protože jsme tlustí". I když by to byla pravda, urazili bychom se, protože cizím lidem do toho prostě nic není. Vietnamci něco takového klidně řeknou, protože to vůbec neberou jako urážku a už vůbec nemají pocit, že by něco takového nemohli říct cizímu člověku, když je to pravda. Otevřeně řeknou to, co si myslí. Na ulici se klidně dají do řeči s úplně cizím člověkem a proberou všechno. A když má někdo známý nějaký problém, tak o něm vědí všichni a všichni ho řeší. Pro Evropana to není nic příjemného .

A děkuji za přání.

"hogreto", děkuju za obšírné povídání. Věřím tomu, že mezi sebou o sobě vědí všechno, proto si říkají všichni bratře a setro, pokud se nemýlím. Ano pomáhají si hodně, ale dokáží si myslím i hodně ublížit. Nesetkala jsem se s tím, že by mi na tržnici někdo říkal že mi to nebude, spíš, že mi všechno sluší, aby byl obchod, ale to je vedlejší. Poznala jsi svou lásku hodně mladá a brzy ses začala sžívat s jejich kulturou a přijímáš ji za svou, možná i to je to příčina, proč jsi spokojená a zvyklá na zvyky, na jídlo, na život. Věřím, že pokud plánuješ do budoucna smíšené manželství a z toho plynoucí popřípadě děti, tak že budeš žít zde v Evropě, ale možná se přízpůsobíš i jinde. At se ti tedy splní tvé sny. Měj se hezky. - pt