Nejste přihlášen/a.
Dobrý den. Já já mám podobný problém - ale jsem tedy trochu mladší, je mi 13 - a už docela vím, jak si k sebevědomí pomoci, i když je to dosti těžké a komplikované. Jednou jsem četla jednu knížku, kde se psalo, že nám vesmír na všechno odpoví "ano". A jak všichni vědí, ne vždy to ano potěší.
Vy: "Všecko se posere."
Vesmír: "Ano."
XXX
Vy: "Bude to v pořádku."
Vesmír: "Ano."
Docela rozdíl, nemyslíte? Já jsem se stala zapřísáhlým optimistou - někdy mi to ale samozřejmě ujede - a mnozí lidé mi řekli, že působím úplně jiným dojmem. Když si pořád budete připomínat, jak se k Vám chovali a dokonce si i Vy sám potvrdíte, že na nic nemáte, skutečně se Vám bude svět rozpadat pod rukama. Kdyby k Vám kamarád nebyl jen upřímný, ale třeba k tomu i dodal nějakou kravinu, např. A radši s tím xichtem nechoď do společnosti, nejspíš by Vám to radost neudělalo. Tak se hlavně nesnižte k tomu, aby jste sám sebe považoval za něco míň.
Čímž chci říct - naučte se sám sebe mít rád. Ona je sebelítost moc hezká věc a všichni spíš vzpomínají na to, co podělali, ale zamyslete se nad, co jste dokázal. Určitě je toho docela dost, ne?
Tak, a teďka trochu toho světla do tmavého dne: Jako ostatní obyvatelé naší planety, jste i Vy jedinečný a neopakovatelný tvor. Nejste dokonalí a máte taky svoje mínusy, ale máty nějaké ty plusy. A tak to mají všichni. Takže; když se daří jiným, proč by nemohlo i Vám? Trochu hrdosti.
Doufám, že jsem trochu pomohla. Já si ve zkratce dokolečka opakuju to, co jsem Vám sem napsala, a opravdu je mi líp.
Hodně štěstí Vám přeje Break.
"Aňo,aňo,aňo!"...Jak to bývalo v jedné tel. reklamě na nějaký finanční produkt. Myslím,že to byla půjčka od Kom. banky. Souhlasím.Ta afirmace s tím vesmírem je dobrá! Někomu pomáhá také to,když si v momentě setkání s nějakým "problematickým" člověkem,si představí dotyčného jak sedí na záchodě na velké. Lze to i různě vystupňovat třeba tím,že tam není papír(úplně vidíte tu prázdnou ruličku a tou zoufalství ) a nebo,že má střevní problémy a odskočil si od stolu s krásnou ženou,která už začíná být nervozní,protože je tam sama a protože "co může chlap tak dlouho dělat na záchodě", atd. atd...
Dobré je být v kontaktu se svými pocity,at už jsou jakékoliv,právě v tom okamžiku,kdy se člověk tak cítí.Neutíkat od toho. Pokud Vás někdo shazuje,buďte upřímně s těmi svými pocity v té chvíli.Neutíkejte od sebe. Kritika je totiž maska.On nevidí,že takový problém co vidí ve Vás má také. Jak napsal klasik:" Neptej se komu zvoní hrana.Tobě zvoní!"
Všimnul jste si, že ti nejošklivější chlapi jsou nejslavnějšími a nejvíce sexy? Koukněte mezi herce! Zvláště pak Francouze! Svůj problém máte v hlavě. Ne ve tváři, na postavě. Pro začátek se narovnejte, trošičku, jen trošičku usmějte a pokuste se tuto pózu chvíli udržet. Až zjistíte, že tohle může fungovat, udělejte další krůček. Vím, že to není tak jednoduché. Jednou k nám nastoupila nová kolegyně. Byla hodně ostýchavá, s dětmi to opravdu uměla, ale když se jí rodiče na něco zeptali, vůbec nedokázala souvisle odpovědět. Jednou zvonil telefon a ona ho odmítla zvednout, protože je na druhé straně někdo cizí. To jí bylo tolik roků jako vám a nikdy netelefonovala! Vdala se, má pěknou rodinu. Jen se naučila "tvářit se". Budete si muset zvolit pózu a "tvářit se". To vlasně děláme skoro všichni. Dokonce klasik pravil, že kybychom potkali sami sebe, musel by být u toho někdo cizí, aby nás představil, protože bychom sami sebe nepoznali. Hlavu vzhůru, svět je jedno velké jeviště a my všichni jsme jen herci. .
Zamyslete se sám nad sebou, a to důkladně.
Vezměte to takhle: Nejsem žádný krasavec, ale přece není možné, aby bylo všechno špatně. Takže: Co oči? Možná zajímavá barva, dlouhé řasy? Zajímavý tvar nosu? Jsem štíhlý nebo spíše tlustý? Neoblékám se blbě? Tolik zevnějšek.
A pak duchovno. Jsem blbý? Nejsem. Co je na mně zajímavé? Četl jsem dost knížek a leccos z nich znám. Mám hudební sluch? Moc ne, ale nezpívám falešně. Co moje sebevědomí? Nestojí za nic, ale jsem odhodlán s tím něco udělat. Jak začít? Třeba tím, že se vyydržím dívat lidem do očí, když s nimi mluvím. Dokážu se usmívat i na lidi, co jsou mi lhostejní. Najdu si víc kamarádů, třeba se pak mezi nimi ukáže i někdo opačného pohlaví. Budu myslet na to, že jsem jedinečný v některých věcech, akorát to zatím nedokážu těm ostatním únosnou formou ukázat.
Dobrý den. Normálně mezi lidi choďte a bavte se. Svět nepatří přece jen těm krásným...A jedině tak, že se nebudete vyhýbat styku s lidmi, můžete se naučit z různých situací, zvládat je. Máte možnost vyhledat odbornou pomoc psychologa, pokud byste to sám nezvládl, ale já se domnívám, že bude stačit, když si nenecháte líbit to, aby se Vám někdo bezdůvodně šklebil do obličeje a jakkoliv se do Vás trefoval. Čelte tomu, nedejte se! Jedině tak se naučíte sám sebe si vážit a druhé odkázat do patřičných mezí. Sebevědomí si zkuste zvyšovat postupně, chce to trénovat a nevyhýbat se styku s lidmi. Zvládnete to, ale chce to čas. Držím Vám palce.
Dobrý den.
Čekáte nejhorší, bojíte se, nevěříte si. Problém je ve Vás. Jste nesmělý, ve společnosti úzkostný. Říkáte, že neumíte komunikovat. S trénováním komunikace tedy začněte. Máte kamaráda, který Vám dokáže říct pravdu. Zkuste tedy pro začátek chodit do společnosti s ním. Určitě Vám poradí, kde děláte chyby a povzbudí Vás ve chvíli nejistoty. A nebojte se, že Vám někdo něco řekne. No a co. Tak mu odpovězte a nebo si ho prostě nevšímejte. Těžko se to posuzuje, ale můžete trpět i sociální fobií. Zkuste si o tomto problému přečíst něco na internetu. Je-li to Váš případ, buďte si jistý, že sociání fobie se dá úspěšně léčit. Přeji odvahu a štěstí.
Já bych se Vás ráda zeptala. Co to podle Vás znamená, že nevypadáte normálně? Až to popíšete, pak mi možná bude Vaše otázka jasnější a budu moci reagovat. Jinak jste tady dostal dobré rady.
Co se týče sebevědomí, to naučit nelze. Buďto ho máte, nebo nemáte. A já třeba znám hodně blbců, kteří "sebevědomím" doslova hýří. Takže klid. A jak už tady někdo řekl, třeba to malé štamprdle" na té diskotéce, Vás uvolní. Přestaňte se sledovat víc, než Vás sledují ti ostatní. Stejně to budete muset řešit sám se sebou, at už tady kdokoli z nás napíše cokoli. Je to ve Vás. Uvolněte se - prosím!
Ahoj, problém nízkého sebevědomí řeší opravdu hodně lidí a dokonce o hodně starších než jste vy. Rady, které jste dostal jsou pravdivé a fungují. Sama bojuji s nízkým sebevědomím už dlouho. A když přijde chmurný den snažím se s tím bojovat především optimismem. Věřte funguje to! Musíte si vážit především sám sebe, bránit se a nenechat si líbit něco, co se vám nelíbí. Někdy stačí něco odpovědět jak to útočník nečeká, jindy se na patě otočit a nereagovat. Uvidíte, stačí pár podobných zásahů a bude vám lépe!
Monoho životního optimismu a trpělivosti přeje Kopretina
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.