Nejste přihlášen/a.
"To nejlepší, co může otec udělat pro své děti, je milovat jejich matku."
Jenže ten můj miluje víc naše děti než mě, ikdyž se mi nestydí o tom lhát do očí. Nemám o tom pochyb. Se mnou to dělá jen to, že jej také miluji méně a méně. Asi nejsme častý jev, ale co byste dělali vy? Komunikace nepomáhá, prostě zamilovanost je po letech manželství pryč a děti po něm přece nic nechtějí...Většinu času věnuje jim - nezáviďte mi, já ho občas za to i nenávidím.
Láska k dětem je přece úplně jiná, než k partnerovi. Nenávidíte otce svých dětí za to, že se jim věnuje? Nesouhlasím s úvodní větou, že to nejlepší, co může otec udělat pro své děti, je milovat jejich matku. To nejlepší, co otec může pro své děti udělat je vychovávat je, starat se o ně, věnovat se jim, mít je rád...Společně s matkou.
Měla by Vás být hanba. Kolik žen touží po tom, aby manželé milovali jsejich děti /tedy otcové své děti/. A je plno takových, kteří dají přednost fotbalu, hospodě, kamarádům...Vašeho manžela byste si měla vážit.
Láska milenecká se postupně mění v lásku manželskou a pak i rodičovskou. I když ta milenecká je nejkrásnější a nejbouřlivější, ten přechod je samozřejmý, partneři stárnou, přivádějí na svět děti...Takže každá z těch lásek je velice cenná.
Nebo snad chcete ještě někdy v 50 dělat rozverného diblíka, zvát manžela na rande a chtít po něm, aby Vám posílal růžová psaníčka?
Stárneme všichni, mění se náš v zhled, chutě, lásky, názory, co tedy proboha chcete. Poděkujte svému manželovi, že má děti rád. Ještě jsem neslyšela o ženské, že by žárlila na svého muže kvůli dětem. Svatá prostoto! Jaga.
nezlobte se, ale láska vašeho manžela mi připadá mnohem dospělejší než vaše - tak to přece má být, když přijdou děti, starat se hlavně o ně a zajištovat rodinu, vy si zřejmě představujete stálou zamilovanost, že vás bude i teď dobývat. Jestli chcete spolu trávit čas zajímavěji, co vám brání připojit se k jeho aktivitám s dětmi? přecejen už nejste zamilovaná dvojice, ale rodina, tak byste měli trávit čas společně všichni. A jestli chcete víc romantiky ve dvou, tak vyvíjejte iniciativu vy - až kdyby odmítal vaše snahy a návrhy, můžete mluvit o tom, že vás nemá rád... takhle to tak opravdu nevypadá
doplněno 03.11.12 14:09:a doplňuju - ano, mě připadá úplně normální, že dětem kupuje dárečky častěji než vám... vy už přece dítě nejste, abyste měřila lásku dárečky, nebo ano?
Milá nothing, nelze soupeřit s vlastními dětmi o pozornost rodičů. Vy se stavíte s nimi na roveň jako dítě, které žárlí na dárky a pozornosti. Život není o tom, že vás manžel bude obskakovat jako mopslík, to je jen pomýlená vize romantických seriálů. Po období vášní nastává stereotyp, kdy je všechno řečeno a pár především spojují děti.
Pokud chcete pozornost pro jen pro sebe, zapracujte na sobě, abyste za to stála a zorganizujte si čas, který budete mít s manželem jen vy dva pro sebe, kdy děti pohlídá babička nebo někdo jiný, či to bude společný večer, když už děti spí. Domluvte se na dni nebo večeru, který budete mít jen pro sebe a budete se moci na sebe naladit. Manželství už není o výbuchu vášní, to se musí zalévat jako kytička, aby prospívalo. Chce to delší přípravu. Vzpomeňte si na to, co jste rádi dělali bez dětí, udělejte program, kupte si něco sexy na sebe, zapracujte na své postavě, přečtěte si něco zajímavého, o čem můžete večer povídat.
Žárlit na vlastní děti je nejapné. A soupeřit s nimi, to už byste se mu naprosto zošklivila, kdybyste to dělala. Chodila jsem do školy s vnučkou Jana Wericha a ta mi vykládala, jak JW řekl, že chce třeba kafe a v tu ránu vystartovala jeho dcera i matka, aby postavily vodu a když ta voda vřela, lily si ji po nohách, kdy soupeřily takto o jeho pozornost. To byste jistě nechtěla, že ne?
Možná u něj žárlíte na něco, co jste měla dostat do svého tatínka, ale tohle by byla otázka pro psychoterapeuta, kterého bych vám doporučovala navštívit, abyste zas našla svůj klid a sebejistotu nekazila si vztah s dětmi i manželem.
Mám dojem, že vy si myslíte, že kdyby děti nebyly, věnoval by se cele jen vám, ale tak to není. Kdyby děti nebyly, nastal by stereotyp stejný ve vašem vztahu, akorát by manžel unikal za kamarády, do hospody nebo do práce či k nějakému jinému koníčku. Je moc krásné, když dva lidi spojuje nějaký zájem a nejlepší je, když jsou to jejich děti. Spolupracujte s ním na programu pro ně, zapojte se do her, zvolte a vymyslete takové, které zvládáte a budou i vás bavit, kdy budete mít pocit, že se na tom nějak podílíte. Bude to mnohem lepší, než když se zpruzeně budete mračit ode dveří, že zase nejste středem pozornosti. Nechovejte se jako jedináček, jinak postupně ztratíte jak manžela, tak přijdete i o lásku svých dětí k vám.
doplněno 04.11.12 07:27:Nothing, psala jste tu opravdu jinak, poměřovala normalitu počtem dárků a časem s dětmi a svou nespokojenost s manželem promítala do jeho vztahu k dětem. Bylo cítit, že svou nespokojenost s manželem promítáte do nich.
Je smutné, že vztah mezi vámi vyhořel a manžel vás vyškrtl. Nenapsala jste o tom nic víc, důvodů může být celá řada, ale podstatné je, jestli oba chcete toto změnit. Pokud ano, navštivte manželskou poradnu, abyste našli k sobě cestu zpět. Děti z toho oddělte a i tak buďte moc ráda, že manžel po vyškrtnutí vás ze svého života netráví mimo domov. Předpokládám, že o něj stále stojíte nebo s ním zůstat musíte, jinak byste asi dávno odešla.
Tedy neni nad to,kdyz vidim jak jsou deti sotcem stastni a neni nad to,kdyz je ma rad.Mela by jste byt stastna,ze je miluje.To,ze mezi vami vznekla propast,za to deti nemuzou .Vy na ne obycejne zarlite.Mate sve deti hodne rada?Mozna hloupa otazka,ale proc se tedy neradujete z toho ze maji milujiciho otce?Vite,nadarmo se nerika,prejte druhym,bude vam prano.Navic laska k detem a laska partnerska se neda srovnavat a nelze si ji vynucovat.Ta bud je nebo neni.Nekdy clovek ani sam nevi,proc zmizela.
doplněno 03.11.12 19:39:vznikla
Zřejmě jsem se nevyjádřila nejpřesněji, nebo jsme tak specifický případ...
Vám přijde normální, že dětem kupuje dárky, mě leda na vánoce?
Že s dětmi tráví celé dny, mě věnuje minuty. Pro ně vymýšlí zábavu, na nějakou naši romantiku kašle?
Hm, ale máte pravdu, že mě už stejně zbývají jen ty děti a koníčky...
Vážně si myslíte, že láska je jen o dárečkách? " Že s dětmi tráví celé dny, mě věnuje minuty " , a proč se nazapojíte do trávění času z dětmi taky a travit čas jako rodina.
Nevím jak jsou děti staré, ale stajně vaše pocity nechápu.
Zvase psani je zrejme,ze chcete byt stale ditetem a taky jim jste,proto vnimate deti jako sve protivniky.Ze s detmi travi cele dny,me venuje minuty.zeptejte se sama sebe,kolik minut venujete denne detem a kolik manzelovi?Dalsi veta-Hm,ale mate pravdu,ze me uz jen zbyvaji jen ty deti a konicky.Z tyhle vety me mrazi.vy si to neuvedomujete,ale ze vam zbyvaji uz jen deti,jako co se da delat,je hrozne.Jste dite,ktere potrebuje prilisnou pozornost,hyckani,opecovavani.Bud jste si toho uzila v detstvi malo a nebo naopak jste mela treba tatinka,ktery vas hyckal a vy to vyzadujete od manzela.Nebo se snad pletu?neberte to ve zlem,ale vy skutecne se svymi problemi,potrebujete dochazet na terapii a pokusit se pomoci odbornika,si to uvedomit,zacit na sobe pracovat,aby jste pochopila,proc jste nestastna.
Naučte se lásku hledat u dětí, ne u chlapů, dají vám jí moře, 1000x víc než chlapi. Nehledejte zlato v chlebu, ale ve šperkovnici. Když rozvinete svou lásku mateřskou, přestanete taky na ně žárlit a budete štastná, že se vaše děti mají dobře. Když budete hledat jen lásku mužskou, může se z vás stát věčná hledačka lásky, co po zamilování jde vždy dál. A až do smrti budete hledat romantické přeludy a všem kolem budete pro smích.
Já se domnívám, že chyba není na straně manžela, ale na straně Vaší. Doporučuji návštěvu psychologa. Žárlit na vlastní děti je nesmysl, to, že jim kupuje dárky je snad normální, jsou to děti. Vy jste zřejmě dospělá, ale ne psychicky vyspělá natolik, aby jste to pochopila. Nebo zasedněte s rodinou ke stolu a svůj názor před všemi vyjádřete. Co by Vám asi děti a manžel řekli, kdyby četli Váš dotaz na poradně? Nestyděla by jste se před nimi trochu?
Všem vaším odpovědím rozumím. Vždycky je třeba hledat chybu na straně zadavatele dotazu, že nevyjádří dostatek informací, někdy je špatně pochopen. Manžel ví, že se mi nevěnuje. Provedl jisté "věci" a náš vztah po letech manželství se sesypal. Nechtělo se mu na něm pracovat, tak mě ze svého života vyškrtl a upnul se jen na děti. Tohle jsem měla napsat v úvodu. Já si nemyslím, že pro děti je vztah matky a otce nedůležitý. Ani když je matka neštastná a otec jen hraje, že je spokojený. No, ale takovou domácnost už vedem roky. Věci však, jak už to bývá, jsou složitější...Já každopádně děkuji za odpovědi, z každé jsem si něco vzala a také mě těší, že je na světě TOLIK lidiček, co nezištně se snaží pomoci druhým )
POZOR, ne vždy je třeba hledat chybu na tazateli, ale k získání alespoň trošku objektivního názoru je dobré a potřebné slyšet obě strany. Tvrdím to stále, někdo mne za to chválí a jiný odsuzuje, ale v tomto neustoupím.
Vy máte poblémy ve vztahu a Váš manžel se díky těmto problémům odpoutal od Vás a svůj čas i lásku věnuje vašim společným dětem.
Nebudu řešit jaké problémy to byly, ale je to podle mne to "lepší" řešení, než odejít nebo začít ubližovat...
Taky by mohl chlastat, vás s dětma ožralej zmlátit a nechodit do práce ..Buďte ráda za to co máte a nevymýšlejte! Ovšem myslím si, že je to tak nějak přirozené, že muž začne mít víc rád svý děti a je jedině dobře, když jim to dává na jevo a dává jim všechnu svou pozornot, buďte velmi ráda, já svého otce skoro nepoznal a co provedl mé matce, sourozencům, by jste OPRAVDU NECHTĚLA.
Když to by bylo na román a ty tu nikdo nebude číst...Každý vztah je tak jedinečný, že je těžké a někdy nemožné najít to správné východisko. V tom guláši je tolik ingrediencí, které by bylo nutno tu popsat, abychom se k něčemu dobrali! V mém případě jde o to, že můj muž díky své flegmatičnosti nadělal takové věci, že jiná žena by od něj odešla ihned- děti neděti. Mě u něj drží děti a víra. Chtěla jsem, aby se změnil, abychom se v budoucnu nemuseli bát, že provede něco dokonce třeba ještě horšího, ale on místo toho se na mě vykašlal a upnul se k dětem. Já už byla u psycholožky i psychiatričky, kvůli dětem jsem se snažila manželství zachránit. Kvůli nim budu další roky zůstávat v umírajícím či asi už mrtvým manželství. On je vynikající otec, jsem si vědomá, že takových je jako šafránu. Děkuji za snahu poradit, domnívám se však, že odpověď na mou situaci je nelehká a nejednoznačná.
Neni tohle zase nějaký internetový průzkum? Paní nothing (nic) už svým nickem chce ukázat jak na ní nahlíží její manžel,jak je nespokojená,že po ní romanticky netouží a nestará se o jejich vztah a o vlastních dětech mluví jako o svých konkurentech...tohle snad nemůže být pravda a jestli ano,tak je to zlý sen
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.