Jak se zbavit rozptylování, neudržím pozornost

Předem se omlouvám jestli jsem vybral špatně rubriku, snad se psychické zdraví počítá pořád jako zdraví
Zdravím, je mi 19 let, budu nastupovat do 4. ročníku na gymnázium, problém který mám je dejme tomu netradiční a těžko mi asi někdo pomůže, ale i tak to zkusím a ocením i ty nejobecnější tipy a rady které by mě možná mohly napadnout i samy ale nevím jestli je to správná, nejrychlejší efektivní cesta. Poslední dobou si všímám, že je těžké pro mě udržet pozornost, ADHD nebo ADD mi nikdy nediagnostikovali (není to tak, že bych šel za lékařem nebo rodiče mě poslali k lékaři) nebo respektive necítím se že bych měl ADHD. Je to pro mě velký problém, jelikož to poslední dobou pocituji, když řídím auto tak se cítím mírně psychicky nekomfortně, cítím se jako kdybych každou chvilkou mojí nepozorností něco porušil z hlediska předpisů, a asi se dá říci že tam je taková mírná úzkost. Dříve když jsem řídil auto dokázal jsem se plně soustředit na dění kolem sebe, ale přijde mě dnes, že to není ono. Není to tak že bych způsobil nějakou autonehodu nebo blbě najel do křižovatky. Tou dobou by mi už asi přišel nějaký dopis od policie něčeho ve smyslu ujetí od nehody nebo něco podobného. Jednu chvilku sleduju otáčky, pak rychlost pak se dívám do zrcátek, pak na cestu, pak na značky, pak na cestu, pak na otáčky, pak zrcátka. Přijde mně, že dokážu sledovat jednu věc na 100% a ne třeba 2 věci z čehož obojí dávám 50% a 50% své pozornosti, a možná nedokážu ani sledovat jednu věc na 100% ale spíš tak 75%, nevím.
Mám pocit že mě to v budoucnosti bude ovlivňovat i na posledním ročníku SŠ a později na VŠ. Začalo to někdy ve 3. ročníku jsem přestupoval na jiný Gymnázium kde je dovoleno užívat počítače na psaní si poznámek. U některých předmětů a učitelů je dokonce dovoleno i používat telefony. Další věc je ta, že mám třídou takovou že to nejsou vyloženě zapálený studenti gymnázia, jsou takový, že škola je pro ně z 50% cirkus a zábava, takže většina lidí na těch počítačích sleduje sociální sítě (videa, facebook, instagram, hry, nakupování online apod.), samozřejmě každý takový není ale většina třídy ano. Prvních pár měsíců jsem ke škole přistupoval jako na původním gymnáziu, kde byla jiná mentalita výuky a většina lidí se učila z hodin u kterých dávali pozor adoma se moc neučili. Vypadalo to tak, že jsem dával pozor a poznámky si psal do sešitu. Je nutno říci, že moje původní Gymnázium bylo podstatně menší velikostí i počtem studentů a rozpočtem peněz a bráno jako méně "prestižnější". Později s takovou třídou to vyloženě nabádalo k tomu abych se přidal ke většině třídy a na počítači, protože jaká je motivace udržovat pozornost 45 minut k předmětu když tempo celé výuky je relativně pomalé a spolupráce učitel-žáci je taková mdlá. Začal jsem používat počítač na poznámky, a později to vypadalo tak, že jsem si dělal víceméně co jsem chtěl, čas od času když přišla nějaká společná práce tak jsem to nějak udělal. Samozřejmě kdybych měl větší vůli tak takové třídní mentalitě bych odolal, ale co se stalo se stalo a už to nezměním.

Nevím jaký je zde průměrný věk odpovídajících ale předpokládám, že většina z vás jsou pracující lidé s věkem 25+. Jde mi o to že moc dobře si uvědomuji, že většina z vás má teď obrázek o té "dnešní generaci" a myslím, že máte pravdu. Pocituji na kamarádech, lidech v mým věku a na sobě, že jsme dneska hodně psychicky roztříštění lidé, většina z nás zkusila nikotin, alkohol, marihuanu THC nebo HHC, kratom a do toho jsme lidé co potřebují být neustále online, projíždět instagramy, 2 hodiny tiktoku denně, při sledování filmu nedokážeme udržet pozornost aspoň tu hodinu a půl a někdy v půlce máme potřebu si otevřít telefon a kouknout se co se děje po světě, většina má rozhozený spací režim. A teď to nejhorší snad, že většina z nás nemá životní náplň, mám nevlastního bráchu ve cca 30 letech co po univerzitě našel práci, která ho baví a má slušný peníze (to samé i jeho manželka), můj mladší učitel z gymnázia je pyšný učitel a platí to i o jedné učitelce angličtiny, a zatímco já a moji kamarádi podobného věku nevíme co nás v životě baví, celý život jsme si užívali, ale nenašli jsme si něco u čeho si říkáme "chci být doktor, léčit lidi mě naplňuje" "tvorba počítačových programů mě naplňuje", kamarádi co si teď podávali přihlášky na VŠ si podali snad 4 různý obory a neví co chtějí dělat, kamarád před měsícem mi říkal jak chce být učitelem matiky a občanské výchovy na SŠ a teďka chce být nějakým IT programátorem. U těch sociálních sítí to částečně způsboujou algoritmy sociálních sítí, chodí nám notifikace tak abychom tam furt byli, na hlavní zdi se nám zobrazujou příspěvky a videa co jsou nejzajímavější, nejkontroverznější. Každý takhle nastavený není, ale do takovýho 13. roku života jsem ještě žil takovým normálním životem sice s internetem, ale byl na počátku vývoje.
Pořád ale nevím co s tím, jak získat nějaký mentální detox, kde se přestanu rozptylovat různýma věcma? Je třeba nějaký týdenní skautský tábor jak přežít v divočině bez ničeho? A pokud by mi ani to asi nepomohlo, jaký by byly vaše rady pro mě a mojí generaci, která se potřebuje pořád něčím rozptylovat a odtrhnout se od reality? Ovlivňuje to naši/moji motivaci v životě z hlediska školy/práce/učení a myslím si že zvlášt u toho řízení auta je to nebezpečné nedokázat udržet pozornost, ačkoliv zrovna u řízení telefon používám minimálně a používám ho jen na ovládání autorádia.