Nejste přihlášen/a.
Rád bych slyšel pár názorů na stav,do kterého jsem se dostal svoji vinnou,ale teď nevím jak dál.
Začnu asi od začátku.S manželkou jsme spolu 5 let,z toho dnes jsou to 3roky,co jsme svoji a máme krásnou 2,5letou holčičku.Do svatby bylo vše v pořádku,bydleli jsme u jejich rodičů,no a vše klapalo.Po svatbě jsem ale začal cítit,že bych chtěl vlastní bydlení a manželkou a připravovat se na příchod dítěte.Manželka to však cítila jinak,tak jsme zůstali u rodičů.V době,kdy žena nastoupila na mateřskou dovolenou,odešel i tchán do důchodu a my úplně ztratily soukromí,bo byl pořád s námi.Ikdyž se to manželka snažila několikrát řešit,vždy to pomohlo na týden a pak bylo vše při starém.Po narození dcery,jsem se nějak uklidnil a nechal věci plynout,ale pak jsem se dostal do stavu,kdy mi začlo vadit úplně vše.Začal jsem být podrážděnej,protivnej a nesnesitelnej.Nevěnoval jsem se manželce,únik z reality jsem hledal ve virtuálních známostech,nikdy jsem to však nenechal zajít tak daleko,aby došlo k setkání atd.Loni se problémy nakupily ještě víc (úmrtí v rodině,nejistota práce,nedostatek peněz apod.) no a já to přestal zvládat úplně.Rozumově jsem vysadil a na manželku "kašlal",chtěl jsem nás nejdřív dostat z problémů a dostat se do klidu.Ovšem žena už to nevydržela a navrhla mi,at se odtěhuji,abychom přišly na to,jestli si budem chybět.Já byl nejdřív proti tomu,ale nakonec jsem ustoupil a odešel.Po odstěhování,jsem přišel na to,jak jsem se zachoval a začal hledat cestu k nápravě.Jenže ikdyž jsem byl milej,pozornej,manželka mě odmítala a pořád měnila názory co a ajk bude.Nakonec jsem se dozvěděl po 5ti měsících,že má vztah z někým jiným,že se snají už rok přes net,no a 2měsíce po mém odchodu se začli scházet.Já na to přišel jen náhodou a ona se mi pak přiznala.On jim sehnal byt,zaplatil za ni pohledávky co měla a ona se odstěhovala k němu.Jsme spolu skoro každý den v kontaktu,manželka mi řekla,že se zatím nechce rozvést,že by ještě rok počkala,s tím že každý budem žít po svém a do roka se ukáže,jsne-li si souzeni,nebo už to mezi námi nemá cenu.Jak jsem psal,jsme v kontaktu přes net a mobil,vídáme se skoro každý víkend kvůli dceři,říkala,že je mi kdykoli s čímkoli ochotná pomoct,ale že teď od něj momentálně neodejde a že pokud jí ten vztah překazím,bude mě strašně nesnášet.Já nevím co dělat,strašně ji miluji,ale todle mě ničí,že je z jiným,ukončit to však nedokážu,chci věřit,že k sobě nejdem někjakou cestu,ale nevím jak se chovat,co dělat.Jeden jí na vše kývnu,za dva dny ale se mi to nelíbí,kopu kolem sebe a vyčítám jí,jak to mohla udělat.
Poradí mi tu někdo jak dál?
pitrs, na rozdíl od ostatních si nemyslím, že jste na vině jen Vy. Problémy z různých příčin jsou v manželství všude, tu Vaši situaci nevyjímaje. Nejste jediní, kteří bydleli u rodičů a přišly do toho finanční , zdravotní a rodinné problémy. Vaše žena chtěla u rodičů bydlet. Tohle jí vyhovovalo. Co jí nevyhovovalo byla asi fnanční nejistota a způsob Vašeho chování. Každý tyhle krizovky zvládá jinak, na každého mají jiný dopad. Vy jste oba řešily vztahové problémy únikem na net. Vaše žena to dotáhla na rozdíl od vás do konce a myslím že jakmile našla řešení , tedy potkala někoho, kdo je ochoten platit a obstarat pohodlný život, tak vám navrhla abyste odešel. To co dělá teď je jen vyčkávací technika, kdy to pochopíte, aby to ona vám nemusela říct na rovinu a náhodou jí nezůstal v ruce černý petr.. Udržuje si vás jako viníka a původce všech problémů. Nechce se vrátit, má mecenáše a je to asi pro ni priorita. Podle mého názoru jste za rozpad soužití zodpovědni rovným dílem ale oba dva, ne pouze vy. Nečekejte na ni , zařiďte si vlastní život s někým, kdo o Vás bude stát. Pozitivní na tom všem je to, že Vaše dítě netrpí a na společné výchově se jistě dohodnete. Karina
pitrs, aby se nestalo, když nejste rozvedeni a Vaše paní by otěhotněla, že byste celý život platil na cizí dítě. Toje jen můj názor. PT /stařenka/
bydletu rodičů je fakt to,co Vás dostalo do stresu a problémů. Nikdy bych do toho nešel. Pokud to Vaše žena a začala si s někým a chce to zkusit,v mém případě by to byla KONEČNÁ, jistě chápete. zvláštpokud máte malé dítě a nemůžete se mu věnovat společně. sorry. jen můj názor. Na pokusy v manželství navíc s malým dítětem nevěřím. Spíš volím radikání řešení za cenu možná i horších následků. Jsem trochu samorost. (mj.nejsem sám, a pár "náročných" vztahů mám již zasebou, tudíž si dovoluji komentovat) hoj.
Bohužel nemám čas se vyjádřit ke všemu, ale zaráží mne, že trpíte to, si Vás nechává jako "zalohu" do budoucna, kdyby jí ten vztah nevyšel...
Opravdu chcete jako jako poslušný pejsek čekat, jak to dopadne? Veřte mi, že za to nestojí... Teď je jí dobře a Vy se užíráte... Jí ten vztah pravděpodobně stejně nevyjde, otázka je jen, za jakou dobu. A chcete čekat než to bude?
I kdyby to mělo být příští týden, tak se vzchopte, přece máte taky svoji hrdost a začněte nový život. Bez ní. Ani si nemusíte okamžitě najít novou známost, ale dejte jí rozhodně najevo, že už o ni nestojíte. Proč by měla mít záloze jistotu, že u Vás bude mít dveře stále otevřené?
dobrý večer,
myslím si, že si Vás nenechává jako zálohu, ale má "srdce" a je jí Vás líto, proto Vám dává falešnou naději.Naděje vždy je, že se dáte dohromady, ale musel by jste být lepší než její současný přítel. Nejednat nikdy ve stresu, dárky- pozornosti, návrhy na společný výlet (s dítětem) důležité -"neskuhrat" nikdy na nedostatek peněz (musíte dokázat, že ji zajistíte po všech stránkách).
To je pro ženu důležité!
Zavinil jste si situaci sám a Vaši ženu bych neobviňovala jedná logicky a myslím, že současný přítel to s ní myslí fér a jistě mu není příjemné urovnat její finanční situaci a vědět , že se stýká s Vámi (kontakt s dcerou).
máte šanci
ale dá to práci
nelibí se mi ,když manželé nehledají cestu k sobě a většina se rozvede a neřeší nic
doplněno 15.09.10 20:13:je dobré při nějakých problémech , se rozcházet a zase si najít někoho jiného, přijít na omyl a zase se rozcházet?
pak se do toho pletou rodiny ,naše vaše děti. Vždyt to není rarita, skoro každý už je rozvedený...pro to se lidé přece neberou
Dobrý den, to manželství Vám asi rozbilo bydlení u rodičů, příchod dítěte a další jiné starosti. Prostě jste to neustáli. Vaše žena asi od Vás čekala více porozumění, proto to odcizení. A vy jste zatím hledal útěchu ve virtuálních vztazích. Já Vás chápu, že přiženit se muselo být pro Vás stresující, ale spousta rodin takto žije a nerozchází se kvůli tomu. Vy jste jako záchranu zřejmě viděl ve vlastním bydlení. Ale - žena, když je těhotná a pak když má dítě narozené může často reagovat citlivěji na vše, jak se zachováte. Jí zřejmě mrzelo Vaše chování, cítila se být nemilovaná. Proto to takto dopadlo, jak to dopadlo. Vy jste odešel, když Vám žena nabídla, at se odstěhujete. Ale ve skutečnosti to ona ani tak nechtěla, jen třeba chtěla znát Vaši reakci - no a Vy jste odešel. Jak se asi mohla cítit, že... Bohužel, nyní mi to připadá, že si Vás opravdu drží jako zálohu, kdyby jí ten nový vztah nevyšel. Toto totiž není seriozní jednání na rovinu - být vdaná, ale bydlet u milence. Být mužem, nelíbilo by se mi to. Jestli jste si souzeni, tak se k sobě vrátíte, i když budete rozvedeni. Cesty osudů lidí jsou opravdu někdy nevyzpytatelné. Třeba jste oba takoví ještě nedospělí a životní trable a potíže Vás zocelí.
Zajímalo by mě, kolik Ti je, chlapče? Odpustím si moralizování ve stylu - dokud nejsi dospělý i sociálně, tedy dokud nejsi schopen postarat se o rodinu, používej prezervativ a chladnou hlavu a do chomoutu se nežeň...
Myslím, že jsi selhal, v tom že jsi nebyl schopen postarat se o rodinu a opatrit si slušné bydlení tam, kde by pro výchovu dítěte byl klid...a teď selháváš jako chlap, u zvířat samečci o samičky bojují, kradou si je atd, a ty se poslušně díváš, jak tvá žena žije a spí s jiným...Myslím že jsi obyčejná bačkora, každému normálnímu samečkovi musí vadit chlap, který měl jeho ženu po něm, ti co byli před, ti nám většinou nevadí...myslíš že po roce se dáte dohroamdy? Že manželce odpustíš? Myslíš, že navždy zapomeneš, že mala po tobě jiného? Nikdy jí to nevyčteš? ANi když se doma v nečem nepohodnete, když přijde další větší krize? Přemnýšlej, bačkoro
Ahoj
Taky jsme bydleli 4 rky (než jsme postavili) u rodičů,bylo točasto dost náročné,o to víc ,že jsme měli jen jedinou místnost,víceméně na spaní.Dále s námi bydlela sestra ,která si během té doby pořídila 2 děti,my měli jedno.No co Vám budu povídat,kokilkrát to bylo na p...Ale ustáli jsme to.Asi ta vidina nového bydlení,nevím.
A ted k Vám.Řešení hledat si virtuální vztahy je na dospělého chlapa a tátu od rodiny trochu dětinské,ne?Co je podle vás nevěra?Jen ta fyzická?Nevážil)i) jste si toho ,co máte doma,nechtěl(i) jste to řešit.Teď máte víceméně virtuální vztah s manželkou.Ale ani ona není bez viny,vše se dá řešit.Ale nový vztah ,pokud ten současný ještě má naději)vylučuji alkoholiky,gamblery,žárlivce a násilníky) není řešením,naopak problémů přibyde.Snad mohla být důslednější v prosazování právu na soukromý a vlastní život byt v bytě rodičů.Věřím však ,že když Vaše paní srovnala svého současného partnera,který sehnal bydlení a nic bokem nehledal a Vás s tou hlavou v písku -pardon ve virtuálním světě,měla jednoušší volbu.
Stejně jako rádci nade mnou Vám radím nenechat se dále takto ponižovat,dejte paní na vybranou.Ovšem měl byste přijít také s vlastním bytem či domem ,ptž návrat do původního stavu by bylo 100% fiasko.Lenka
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.