Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Jsem chlap a často brečím

Od: buldas3000 odpovědí: 15 změna:
Čau, je mi 25 a jsem hodně citlivý. U filmů brečím běžně, i nad životem. Jsem se sebou vyrovnaný, bývám i velice štastný, umím silně prožívat lásku a milovat. Dělá mi to ale problém před lidma v práci i před rodinou, když jsem např. dlouhodobě frustrovaný a vyvrcholí to nějakou situací at se snažím jakkoliv neudržím emoce, mne samotnému to nevadí jsem na to zvyklý, ale okolí to vždycky vnímá nelibě jako něco přehnaného a často se pak stydím, když se o tom mluví. V práci jsem teda nebulel, ale jednou mi už celkem zrudly oči při hádce. Takže otázka na lidové psychology a na ostatní citlivky , jak byste to řešili, nebo jak k tomu přistupujete. Mír a klid.

 

 

15 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 


4x
Nic nezvyklého na tom nevidím. Pláčem naopak můžeš dobře uvolnit napětí apod. To, že brečí jen ženské je samozřejmě mýtus.

 

riva

3x

No a co. Tak si občas zabul. Kdyby byli všichni stejní, byla by to nuda.

buldas3000
13.07.23 14:06

 

olinl

1x

Mír a klid( v práci se zdravíme ahoj, čau, dobrý den atd.) Každý to máme nastaveno jinak, ale nebudeš určitě s tímto problémem jediný. Najdi si buď jinou klidnější práci, asi s rostlinami nebo se zvířaty, případně s neživým materiálem, ale pomáhá hlavně to, že budeš s kolegy o tomto svém problému mluvit(nenecháš si to pro sebe jaký jsi), potom pochopí, že takový jsi, ne že to děláš schválně-přijmou to jako fakt a ti rozumní budou s tebou jednat citlivěji. Na zženštilé chlapy moc ženské nejsou, ale najdou se i vyjímky, tak to prostě je. Pokud by si navštívil psychologa, doporučí ti to samé-mluvit o svém problému s okolím. Otevřený člověk získá více přátel, než ten, kdo nic neříká. Nemusíš samozřejmě mluvit úplně o všem. Tak jako tak je to na tobě, kdy s mluvením o sobě začneš.

 

slovan

1x
Podle mě o lásce zatím nevíš nic moc a pojem "milování" si pleteš s nějakou momentální emocí nebo sentimentalitou. Nebo dokonce s nějakým kmitavým pohybem :-/
Láska, hochu, to je hluboký, trvalý, neměnný postoj, projevovaný konkrétními činy, jehož kvalitu, ryzost prověří až čas a vyhrocené situace.
Maximálním vzorem lásky byl Kristus. Proto ho zlí lidé nenáviděli a vládnoucí systém ho nechal popravit. Kdyby přišel dnes, stalo by se totéž, byt v jiných kulisách.
Jedna výborná definice říká, že : "Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, nevychloubá se a není domýšlivá. Nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. At se děje cokoliv, láska vydrží, věří, má naději, vytrvá a nezanikne."
Každopádně, jako chlap by ses měl připravovat i na to, že jednou budeš muset na nějakou hrozbu reagovat tvrdě a bulením agresora nezastavíš...
nov

Cpát do téměř každé odpovědi Krista, nebo bibli mi už přijde dost přes čáru...

coze
Co prosím podrobněji myslíte tím kmitavým pohybem?
" Maximálním vzorem lásky byl Kristus" - cože? Řečeno dnešní terminologií to byl spíše hodně dobře vycvičený agent, špičkový operativec a hodně schopný chlap. Nečtěte jen bibli, koukněte i na dějiny a popřemýšlejte, co se tam fakt dělo. Reálně, bez zázraků...
cid

"Proto ho zlí lidé nenáviděli a vládnoucí systém ho nechal popravit.”

Jak to víš, tys jim svítil? A Husa také nechal systém popravit a Horákovou taky, viď.

Nevíš ani 10% a děláš závěry. Navíc of topic. Radši mu poraď jak nemá bulet, asi mu to vadí, když to řeší.

Muset - nebude muset, může se vzdát... Podlehnout. Musí jen jedno.

buldas3000

ne, nepletu si lásku s nějakou pubertáckou zamilovaností. Pro mě milovat znamená o někoho pečovat, dělat jeho život o něco lepší, chtít pro něj to nejlepší at se stane cokoliv, nebo at udělá cokoliv. Třeba svoji bejvalku nidky nepřestanu milovat, i když jsme se už 5 let neviděli. Můj vnitřní vztah k ní je pořád stejný, i když už spolu nejsme a ani nechceme být.
Já slyšel, že Kristus když vstal z mrtvých, tak předtím nezemřel, jen se přehulil hašiše a opia a pak tři dny spal.

buldas3000

A vůbec, co vy o mě víte? To jste asi vševědoucí když poznáte člověka, podle pár vět. Mně to trvá minimálně 15 střetnutí a rozmluv.

 

cid

0x

Pokud před cizími budeš nedůvodně brečet, budeš brán za slabocha, řešením je se jít vybrečet psychologovi, případně vyřešit příčiny.

Píšeš, že v práci se ti to nestalo, tak to asi nebude tak horký. Nehádej se a je to

 

anonymxa4

0x
Hele s tím se moc dělat nedá. Občas mi pomůže upustit páru už doma. Pláč si vyvolám uměle nějakou dojemnou scénou z filmu (nejčastěji závěr Gladiátora, jak umírá na konci, nebo Armagedon, jak se na konci loučí Harry se svou dcerou) a pak začnu přemýšlet nad tím,nco mě trápí a už to jede samo. Uleví se mi, pak jsem v takové neutralitě, cítím třeba smutek, ale nerozbrečí mě nic, zatnu zuby, odnesu si to domu a tam v soukromí zase upustím. Ale tohle mám fakt výjimečně, 1x za 3 měsíce třeba, když je toho ma mě už fakt moc. Pokud to máš častěji, možná bych zkusil tuhle metodu a pokud se to nezlepší, tak za odborníkem.
buldas3000
13.07.23 14:06

dík

 


0x
Já jsem přesvědčená, že citliví lidé musejí vzorně dělat psychohygienu. Teda že je důležité si uvnitř sebe dobře uklízet. Když nechci ubližovat lidem, tak ani sobě. Rychle řešit a vyhazovat to, co mne zraňuje. Snažit se vidět situaci tak, aby mi neubližovala. Když mi někdo ublíží, snažit se pochopit, že jde o jeho pohled na celý svět, neposuzuje přímo mne a jinak svět vidět třeba neumí, takže mne posuzuje přes svůj filtr. To se mne netýká.
Frustrace je tvořená delší bolestí, řešit ji včas, zklidnit to.
Rozčíleným lidem červená obličej nebo oči běžněji, říká se vidět rudě. Já takové situace nepotkávám. V extrému mám podobné zpoždění jako tu popsal rádce přede mnou, řeším to až sama jindy, doma. Stejně bych to tak čerstvé neuměla vidět s důležitým nadhledem a viděla jen část, chci to posoudit v klidu.
Já jsem si řekla, že jsem velká holka a ty nebrečí. Přestala jsem brečet a začala zvracet, když mne něco zraňovalo. Jak jsem štastná, že to šlo opravit a vrátit zpět.
Frustraci předcházím relaxací i takovou jako radost ze života přes den. A pomáhám si relaxačním cvikem z jógy, pak mi obvykle nic nevadí.
Ale vedle nás je dost hruboušů, a zase platí, nemůžeme a nechceme být všichni stejní. Asi je to v pořádku, že tu nějací jsou. Podle mne mají citliví lidé bohatší vnitřní svět a třeba se snaží neubližovat druhým, to je cenné.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]