Co jit studovat?

A musíš jít na vejšku? Nebo jenom cítíš tlak okolí a obecně společnosti, že "vejšku má dneska každej"? Tohle "chci jít studovat, ale nevím co" je hroznej mor. Vycházej z toho, co tě zajímá a co ti jde, aby ses plácala na škole, kde nebudeš vědět, co tam děláš - to jdi radši na plnej úvazek pracovat a vyděláš si víc, než když se tři dny v týdnu budeš ploužit na brigádě.

Pokud by ses chtěla věnovat psychologii se zaměřením na lidi s PPP, tak jdi na psychologii a potom se profesně vymez daným směrem - většinou se psychologie vyučuje na fildách (filozofických fakultách), ale přijímačkové síto je tam dost drsné - říká se akle, že kdo se tam dostane, už se tam udrží. Pokud by ses ale chtěla úzce profilovat, tak počítej, že budeš potřebovat min. Mgr. (to je dohromady pětileté studium - 3 roky Bc. + 2 roky Mgr.) - psycholog "jenom" s Bc. nebudí moc důvěru - a zároveň tam utopíš spoustu peněz - ne že si vyděláš, ale různé další kurzy a sebevzdělávání ti spoustu peněz sebere + příp. pokud by sis chtěla rozjet vlastní praxi, tak tam taky spoustu peněz zahučí.

Zkus se poradit ve škole, nějakého poradce ohledně "kam dál" tam určitě máte - ale na rovinu říkám - pokud nevíš, kam jít, tak na vejšku (zatím) nelez. Ve druháku už jsme všichni věděli (taky mám gympl), kam chceme jít profesně dál.

Pokud někam vlezeš "omylem," nebo po nátlaku rodičů, tak tam stejně nejspíš nevydržíš a vyhodí tě - a nedokončená vejška nevypadá v životopisu nic moc a zároveň pokud by sis chtěla vejšku potom dodělat až někdy v budoucnu (je spoustu lidí, co buď úplně nové Bc. studium, nebo třeba už mají Bc. a chtějí si dodělat magistra - dodělají až třeba kolem třicítky i později), tak by ti mohly roky chybět - na bakaláře máš bezplatně čtyři roky, na magistra tři - a když se budeš někde rok, natož víc jenom tak někde plácat (protože se přece očekává, že hned po maturitě se někam zavrtáš), tak potom při případným dodělání studia v budocnu můžeš být pod pořádným tlakem, protože poplatky za delší studium nejsou úplně pár drobných.