Nejste přihlášen/a.
Zdravím předem všechny přispěvatele a měla bych otázku, týkající se čerpání dovolené.
Máme letět na dovolenou se známými, kteří to dostali k jubilejnímu výročí svatby. Bohužel ale vedoucí známou nechce v tomto uvolnit. Nutno podotknout, že dovolená je zaplacená a v případě zrušení přijdou o pár tisíc za storno. Navíc pokud by letěli v jiném termínu, tedy již v sezóně, vyjde je taková dovolená o několik tisíc více.
Moje otázka zní, jestli je vedoucí v právu a známá má prostě smůlu a zda by ji neměla teda uhradit ty náklady, které jim tím vznikly? Popř. vyřešilo by to, kdyby si vzala neplacené volno?
Budu ráda za všechny odpovědi, ale vynášení soudů předem si prosím nechejte do jiných diskuzí, řešíme opravdu poměrně důležitou záležitost měsíc před odletem a opravdu nemám nervy ani náladu se tady před kýmkoliv cizím, kdo chce jenom dělat chytrého a poradit nedokáže, obhajovat.
Děkuji.
Ano, vedoucí má právo na to ji nepustit...umožňuje to zákon... jiná situace by byla, kdyby nejdřív vedoucí termín dovolené potvrdil oni si vybrali termín dovolené a zaplatili...do by pak firma hradila náklady na zrušenou dovolenou...
Ovšem...když se to vezme z druhé strany...Docela se divím, že má nějaký vedoucí v dnešní době koule na to, dělat někomu problémy...když je všude nedostatek lidí a každej se může zvednout a jít jinam
Jojo, koule tahle paní asi má. Známá se ptala i kolegyň, nikdo by s tím neměl problém, dokonce ani zástupce vedoucí, nejde navíc o nijak důležitou profesi, jde o úklid v MŠ, tady se domnívám, že to zasahuje do nějakých osobních rozměrů a proto prostě vedoucí nechce známou pustit.
Ano, vedoucí má právo na to ji nepustit...umožňuje to zákon... jiná situace by byla, kdyby nejdřív vedoucí termín dovolené potvrdil oni si vybrali termín dovolené a zaplatili...to by pak firma hradila náklady na zrušenou dovolenou...
Ovšem...když se to vezme z druhé strany...Docela se divím, že má nějaký vedoucí v dnešní době koule na to, dělat někomu problémy...když je všude nedostatek lidí a každej se může zvednout a jít jinam
Ale ze zákona má taky zaměstnanec na 14 dní tahem a těch 14 dní si určit sám, dalších 14 dní mu dle zákona může určit zaměstnavatel. Tak v tomto případě to asi úplně neplatí, když si známá nemůže vzít dovolenou tehdy, kdy ona potřebuje.
Mluvíte nesmysly. Ano, ze zákona vám zaměstnavatel musí umožnit čerpat část dovolené 14 dní v kuse. Ale termíny celé zaměstnancovy dovolené určuje zaměstnavatel. Ten musí samozřejmě přihlédnout k oprávněným zájmům zaměstnance, což znamená, že by se ideálně měli spolu domluvit. Když se nedomluví, rozhoduje zaměstnavatel. Jediná výjimka je, že pokud vám zaměstnavatel neurčí dobu čerpání dovolené v daném kalendářním roce, tak se vám zbytek dovolené převede na konci roku stávajícího do dalšího roku. Pokud ani další rok do 30.6. neurčí zaměstnavatel, že si máte dovolenou vybrat a kdy, tak po 30.6. už si to určujete vybrání té "staré převedené dovolené" z minulého roku pouze vy - tj. to zaměstnavateli jen oznámíte termín a on vám do toho v tomhle případě nebude mít právo mluvit.
Ale ze zákona má taky zaměstnanec na 14 dní tahem a těch 14 dní si určit sám, dalších 14 dní mu dle zákona může určit zaměstnavatel.
Tak to určitě není...
Žijete v bludu, Milane. Zaměstnavatel určuje termíny CELÉ dovolené zaměstnanci. Máte v hlavě nějaké staré výklady Zákoníku práce. Nyní v zákoníku práce NEEXISTUJE informace o tom, že 14 dnů určuje zaměstnavatel a 14 dnů zaměstnanec.
Podle § 217 zákoníku práce určuje čerpání dovolené zaměstnavatel. Zaměstnanec si tedy nemůže sám stanovit dovolenou. V praxi je častým zvykem sjednat si dovolenou prostřednictvím dohody, rozhodující slovo ale náleží zaměstnavateli. To může představovat samozřejmě určité komplikace, proto zákon stanoví několik povinností, které musí zaměstnavatel při sestavování rozvrhu dovolené dodržovat. Zaměstnavatel je ale stižen i dalšími povinnostmi. Zaměstnanec má právo, aby zaměstnavatel jeho dovolenou určil tak, aby alespoň jedna byla v délce 2 týdnů. Je samozřejmě možné, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodli i jinak. Zaměstnavatel je dále povinen oznámit zaměstnanci jím stanovený rozvrh dovolené nejméně 14 dnů předem, ledaže by se dohodli na kratší době. Jestliže se dovolená nevyčerpá v daném kalendářním roce, je možné ji převést na následující kalendářní rok, jestliže o to zaměstnanec písemně požádá. Toto právo převést dovolenou se však týká jen dovolené přesahující stanovenou výměru čtyř týdnů.
a současně se tím samým vstoupením stává příjemcem mnohých jistot.
Prosit nemusí poníženě, ale stačí slušně, dodržovat Zákoník práce, který si sám vyřval touhou po dalších a dalších právech taky musí. Když půjde vedoucímu slušně vysvětlit situaci a nebude se domáhat nějakých hovadin a odškodného, tak mu bude nejspíš vyhověno. Ovšem pro příště, nejdřív se zeptat, zda dovolená v určitém termínu je možná a pak teprve si ji sjednávat.
Vedoucí mu sice nemusí vyhovět, ale i on musí umět vysvětlit, proč dělá obstrukce. Takže se přestaňte lidi hrbit nebo vztekat a jednejte jako dospělí.
Máte nárok například na tu dovolenou, kterou když si nevyberete, tak vám ji na konci pracovního poměru proplatí. Nebo když jste nemocný, tak dostáváte nemocenskou. Za začátku pracovně-právního vztahu se vyskytuje často zkušební doba - také výhoda pro vás - můžete si vyzkoušet spolupráci se zaměstnavatelem a ze dne na den ukončit spolupráci bez uvedení důvodu, nejste ničím zavázaný. O tomhle si OSVČ mohou nechat leda zdát.
Já ZP chápu. Nikdo nebrání nikomu pracovat podle ZP, ani jako OSVČ. Jen jsem si také zkusila pracovat jako OSVČ, a mnohdy není o co stát, nebot jsou tam Smlouvy o mlčenlivosti, tzv. NDAčka, kde si subjekty, s kterými chcete jako OSVČ spolupracovat napíšou do smlouvy, že cokoliv kdy řeknou, tak je důvěrná informace a za její vyzrazení komukoliv dostanete pokutu 500 000 Kč klidně opakovaně. Podepište, jinak nebude spolupráce možná. Chcete upravit smlouvu a vyškrtnout nesmyslně vysoké sankční pokuty? Nebo ty sankční pokuty snížit? To nejde, nemáme čas to řešit s právníky, buď to podepište, jak to je, nebo nebude spolupráce. Jj, kdyby všichni byli OSVČ, to by byl rázem sluníčkovej svět.
@inzinyrka nemocenské pojištění placené zaměstnancem je tu s náma už desítky let. Viz cssz.cz/... - zaměstnavatel za vás platí 24,8 % z prostředků, které má na vaši výplatu, pak vám spočte hrubou mzdu a vy z ní jste povina zaplatit na své pojištění 6,5 % - no a protože vám, jakožto zaměstnanci, nelze věřit, že byste znala a řádně plnila své povinnosti (a jak jste předvedla, tak je neznáte), tak se zaměstnavatel ze zákona postará, abyste je i tak plnila - z vaší výplaty pošle těch 6,5 % do správných rukou dřív, než se k tomu vůbec dostanete vy a máte šanci to prošustrovat.
Když jsem krátce po revoluci začal psát mzdové programy, tak už to v zákoně bylo "dávno"a mzdové účetní to braly jako naprosto normální a notoricky známou věc.
Jinými slovy - pokud jste zaměstnanec, tak jste si zdravotní pojištění chca-nechca platila už za Babiše i všech předchozích vlád. A ta platba vám - jakožto nespolehlivému elementu - byla ze zákona strhávána přímo z platu.
Jasně, upadl jsem na hlavu, včetně oficiálních vládních webů, účetních metodik, zákonů, velkých firem a všeho ostatního a vy to víte líp.
Já vám to neberu a kdo potřebuje fakta, tomu už jsem odkaz dal a dohledá si to i kdekoliv jinde svými vlastními postupy.
@gilhad zkusím to s Vámi ještě jednou, nedělá mi radost, když někdo chce umřít hloupý.
Jasně, chápu, že jako mzdu zaměstnance uvažujete komplet mzdové náklady včetně socky a zdravky placené zam-telem, ale to je zvláštní výklad.
Těch 6,5 %, která se strhnou zaměstnanci ze mzdy na sociální pojištění, je výhradně pojištění důchodové. Více např. zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, § 5 odst. 1. Zaměstnavatel k tomu uhradí 24,8 %, z čehož je 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
Jurodivá vláda uvažuje, že by si zaměstnanci platili na nemocenské pojištění 0,6 % z vyměřovacího základu. Zatím neplatí na nemocenské pojištění nic.
Zdravotní pojištění, které tak laskavě zmiňujete ve svém příspěvku pro mě, je něco úplně jiného a o tom nebyla řeč.
Pokud jste programoval mzdy, nemám co dodat.
Zrovna dneska o této nové danimluvili v médiích.
že by si zaměstnanci platili na nemocenské pojištění 0,6 % z vyměřovacího základu
Podle zákona dovolenou určuje zaměstnavatel.
Že je spousta zaměstnavatelů vstřícná a se zaměstnancem se dohodne, kdy by chtěl dovolenou a pak mu ji určí zrovna právě na ten termín, to je jen jejich dobrá vůle. (Ono je obecně výhodné mít dobré zaměstnance spokojené ...)
Pokud vedoucí té známé dovolenou dala na daný termín, známá potom koupila lístky a vedoucí to potom odmítla, tak může známá žádat náhradu.
Pokud ovšem známá koupila lístky a vedoucí ji potom odmítla dát dovolenou na tu dobu, tak má známá prostě smůlu.
Proč by měla známá něco platit? Ona si něco objednala? At dá výpověď a nechodí uklízet a je to hned...jestli je v důchodu jako já tak ještě rychlejší.
To je teda blbec zamněstnavatel - chci si vzít dovoleno,seženu náhradu, a on mi dovolenou nedá.Tak pryč od takového búúú...a hledat si pokud to jde něco jiného a jinde.
Kdyby všichni dodržovali zákoník práce, byl by ráj na zemi. Protože ho nedodržuje nikdo, je to nehorázný bordel a miliony křivd, at domnělých nebo skutečných.
§ 217
(1) Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
Byl v případě tazatelčiny známé stanoven písemný rozvrh čerpání dovolené? Jasně, nebyl, dyt sme lidi a domluvíme se. Tak je to v praxi. Zaměstnanci to považují za zbytečné stejně jako zaměstnavatel. Taky mě štvalo spousty let ve státní správě do 8.2. každý rok zpracovávat plán dovolené na celý rok dopředu, domlouvat se s kolegyní v kanceláři, abychom se nedovolovaly obě zároveň, brát v úvahu všechny termíny a pak do zbytku vtěsnat dovolenou... a potom, když pršelo, tak si ji bez pardonu vybrat, protože je naplánovaná... co je lepší?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.