Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, mám rozvedene rodiče. S matkou se nestýkám už přes 10 let a neplánuji to ani v budoucnu. U otce jsem po rozvodu vyrůstal, ale také s ním nemám dobrý vztah - vídám se s ním minimálně. Až budou rodiče staří a nemohoucí, nechci se o ně starat.
V dětství mě rodiče psychicky šikanovali, po rozvodu mi otec dával z alimentů (které posílala matka na mě) naprosté minimum, když jsem studoval na vysoké škole. Alimenty na mě za mých studií na vysoké škole šly otci na účet a já jsem z nich stěží dostal 20 %, někdy ani to ne.
Vím, že § 915 občanského zákoníku mi nařizuje, se o ně postarat, až budou staří a nemohoucí. Je tam ale výjimka, když by to bylo v rozporu s dobrými mravy.
Moje otázka je, jak mám pak soudu dokázat, že v mém dětství probíhalo psychické týrání? Že mi otec odmítl dávat veškeré alimenty, které patřili po dosažení mých 18 letech výhradně mě, když jsem studoval VŠ a soustavně se připravoval na budoucí povolání? Že si je nechal posílat sobě na účet? Jestli se dá považovat za fyzické týrání, že v době rozvodu se s námi (se mnou a moji sestrou) matka zamčela v bytě a odmítala nás pustit ven, protože za dveřmi bytu na chodbě byl otec, který se pokoušel rozmládit dveře a dostat se dovnitř? Že musela přijet celou situaci řešit policie. Že jsme se sestrou byli v době rozvodu svědky rvaček mezi rodiči, tahání za vlasy, odtáhnutí druhého rodiče surově z bytu ven... To se dá taky považovat za psychickou újmu. Dodnes jsem na antidepresivech a asi budu do konce svého života.
Jak se tomu v budoucnu ubránit, když by mě rodič (rodiče) na jejich stáří žalovali, a vyžadovali si starání se oně a finanční podporu?
V omylu nežiju. Po dovršení 18 let jsem se odstěhoval, platil si sám bydlení z brigád, platil si jídlo a svoje potřeby. Studoval jsem pak vysokou školu a u toho dělal brigády, abych mohl zaplatit bydlení ve městě, kde ta VŠ byla = daleko od domova. Peníze z alimentů jsem potřeboval na pomůcky do školy, skripta, na tištění výukových materiálů, na dojíždění, apod. Z brigád to moc nešlo všechno uhradit, vzhledem k tomu, že jsem si sám ze svého platil bydlení i další svoje věci. Otci chodily alimenty na mě i po mých 18 letech na účet, několikrát jsem se s ním bavil, že jsem chtěl, aby chodili mě. Neumožnil mi to, prý neexistuje. Neměl jsem v té době z hlediska psychických potíží právě způsobených rodinou sílu se soudit se svým tátou. Jinak otec tvrdíval, jak moc jsem nákladný. Přitom jsem si skoro vše hradil sám (náklady na bydlení a nějaké svoje věci) a domů se snažil jezdit minimálně, aby ani doma se mnou neměl nějaké náklady náhodou navíc. Dával mi čas od času z alimentů asi tak 20 %, ale to moc nestačilo pokrýt ty věci do školy a dojíždění.
@prostenekdo - Jak se tomu v budoucnu ubránit, když by mě rodič (rodiče) na jejich stáří žalovali, a vyžadovali si starání se oně a finanční podporu?
Starat se o rodiče osobně nemusíte. § 915 OZ, na který se odvoláváte, říká, že
(2) Dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu.
Slušná výživa znamená zajištění slušného bydlení, oblečení, stravy, zdravotní péče a kulturního či sociálního vyžití, ale v žádném případě neznamená povinnost potomka/ů zajištovat životní úroveň shodnou či lepší, než je jejich.
Ale v OZ je i
§ 911
Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
Lze předpokládat, že potřeby rodiče/ů budou (přinejmenším zčásti) saturovány důchodem, opět by tedy nešlo o kompletní "starání se oně a finanční podporu". Případný soud by při rozhodování o výživném zkoumal majetkové poměry rodičů i dětí, vzájemné vztahy a jejich kvalitu.
Píšete o sestře - jednak by byla brána v úvahu i její výpověď o rodinném prostředí (týrání, šikana a pod.), jednak by se na výživném musela podílet rovněž:
§ 914
Je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.
takže byste v tom nebyl sám.
Co řešíte?
Pokud jste vystudoval vysokou školu za těchto podmínek, tak jste dobrej. Teď se především zaměřte na sebe a neřešte něco, co ještě nenastalo. Zařiďte si lepší život, než měli Vaši rodiče. Pracujte, zařiďte si bydlení, najděte si dívku, s kterou se budete mít rádi a zapomenete.
Na antidepresivech nemusíte být do konce života, pokud začnete myslet jinak. Žijte svůj život a myslete na svoji budoucnost. Teď už to záleží jen na Vás,
Vyvarujte se všecho toho, co Vám nebylo v rodině příjemné a co Vám způsobovalo stres. Žijte tak, aby u Vás v budoucnosti nemuselo dojít k rozvodu, což jste zažil a víte co to obnáší. Aby Vaše budoucí rodina byla v pohodě. Aby se vše neopakovalo.
Minulost zapomeňte a žijte dál.
Držím palce. Zdravím.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.