Jak říct starostlivé mámě, že se chci odstěhovat?

Dobrý den. V klidu si s mámou sedněte a komunikujte. Řekněte jí, že jste již dospělý mužský a chcete se postavit na vlastní nohy a žít si po svém. Že rád budete za ní na návštěvu jezdit, pomůžete když bude potřeba atd..Nakonec se s tím smíří, jako každý rodič. Časem ocení, že jste soběstačný a samostatný.

Přesně tak,jak jste to tady napsal,to v klidu vysvětlete mamince.Má vás určitě ráda,tak bude hlavně chtít,aby jste byl štastný.A řekněte jí,že spolu můžete kromě návštěv komunikovat přes mobil a sociální sítě.

Dobrý den, třeba jako v pohádce, netradičně a hlavně bez tragického obličeje. Oznámíte svůj úmysl jít do světa, maminka napeče buchty, sbalíte si uzlíček a půjdete na zkušenou a najít si i nevěstu (princezna to asi nebude, ale i tak bude mamka ráda za pomoc do chaloupky). A jinak - rozumní rodiče počítají s tím, že jejich "ptáčata" jednou vyletí z hnízda, tak snad nedojde na maminčin hysterický záchvat. Zdravím!

To jste v baráku jen Vy a matka? Sourozenci a otec tam nejsou?

Každá máma,má starost.Ale pokud miluje,tak i pochopí a ví,že jednou se potomek,bude chtít postavit na vlastní nohy.Dovolím si napsat,jednu vsuvku a nemyslím ji zle.Píšete,že ještě chodíte do školy,jak chcete utáhnout,někde nájem a ostatní?Zpátky k věci.Každá,dobrá máma,ikdyž ví,že příjde den osamostatnění,tak si musí na to zvykat a každá ,zvládne za jinou dobu.Je těžké radit,když jste moc nepopsal,povahu,vaší matky,víme,že je jen starostlivá a to je také široký pojem.Jak se ta starostlivost projevuje?Zda máte pocit,že je na vás upnutá?Nebo čekáte histerickou reakci?Za normálních okolností,není nic lepšího,než si popovídat v klidu a prostě říct jak to vidíte.Žijete jen s maminkou sám?To je celkem také dost důležitá informace.Poněvadž také bude třeba maminka ,v dalších letech ,potřebovat pomoci,aby jste bydlel někde né daleko?Víte,já chápu,co je vesnice,kde nic není,také jsem kdysi takhle žila,ale vybrala jsem si k bydlení,menší město.Ono,jít jednou za čas,vyřádit se a pobavit do města,je uplně něco jiného,než tam pak bydlet.Všechno má své pro a proti a dokud si to člověk nevyzkouší,opravdu nemůže vědět.Jak víte že jste opravdu městský,když jste trvale ve městě ještě nebydlel?Život není jen o zábavě,ikdyž chápu,mládí.Když jsem byla ve městě,táhlo mě to na venkov a obráceně.Nakonec jsem ráda za takový střed a do větších měst blízko .Tohle je třeba vše promyslet a zkusit si to.Držím palce,pro hledání se a nový začátek,něčeho.