Nejste přihlášen/a.
Já nechápu, co máte za problém. Tykat můžete bez porušení zákona komukoli. Nikde to není legislativně upraveno, řídí se to jen etiketou (viz L. Špaček např.). Asi jako když se na veřejnosti budete dloubat v nose. Je to společensky nepřijatelné, ale ne nezákonné. Právo nemáte na to, co je zákonem zakázáno. A to tykání není.
Takže at si smrad trhne.
Odpověděl bych mu: to víš že jo, ty parchante, to by ses musel jako dospělej chovat a ještě bych mu dal pár facek za to ubližování menším.
"nemam právo mu vykat když už má občanku"
možná jste chtěla napsat tykat?
Tak já bych ho požádal o předložení občanky, když se s ní ohání ) Ale tento moment překvapení jste nevyužila,...
A zeptal bych se ho, jestli mu mám říkat ty ty ty kluku, anebo vy vy vy kluku
každopádně, jestliže výslovně projevil přání vykat, tak mu klidně vykej, Ono to sice nejde moc dobře přes ústa, ale nejspíš to bude nějaký chytráček, když do toho zatáhl ještě "právo".
Někteří samolibí mladí lidé, sotva dostanou občanku, už chtějí určitou úctu, viz. vykání. Proto je asi nejlepší se každého dotyčného předem, zeptat, zda raději přijme tykání či vykání. Chápu váš věkový rozdíl, 15 letý je pro vás ještě dítě, ale pokud to vyžaduje, musíte se přizpůsobit.
Řadu let jsem jezdila pracovat na letní tábor. Tam si všichni tykali, bez ohledu na to, zda to byla 18 letá vedoucí či 60 letý kuchař. Pak byl Svojšický Slunovrat. Přijela k nám na něj nocovat parta táborníků, asi 10 lidí. Mně v té době bylo něco přes 40, jim kolem dvaceti. Tykali jsme si, jako vždycky. Přítomna byla i moje matka a ta se doslova chytala stropu. Odvedla mě stranou a zle syčela: "Jak to, že ti ty cucáci tykají?" A nedokázala pochopit, že je to naprosto normální, že jsme společně zažili krásné dny na táboře u Babiččina údolí. A že spolu prostě držíme pohromadě.
Inu, co člověk, to unikát. Někdo tykání přijme rád, jinému to vadí. Tenhle namyšlený mladíček by asi na našem táboře neobstál. Vykejte mu, an si toho přeje. Jednou třeba by byl rád, kdyby mu někdo řekl: Ty jsi, Pepíku, stejně kus vola. A bude pozdě. Jaga.
Pokud si ale někdo dovoluje na mladší, tykala bych. Není to člověk, kterému bych chtěla vykáním projevit úctu. Řekněte mu, že mu vykat budete tehdy, až on se naučí slušně chovat.
Od nástupu na střední školu nám v ní profesoři vykali a oslovovali nás buď křestním jénem (Petře, pojďte k tabuli), nebo příjmením (k tabuli půjde Nováková). V zaměstnání záleželo na kolektivu a zvyklostech v něm. Klukovi, kterého znám od malička, tykám i když je už dospělý, Jinak výrostkům vykám s oslovením "mladý muži". Hajzlíkům, kteří něco vyvádí a ohrazují se že jim mám vykat, říkám že jim budu vykat až nebudou dělat to, co právě dělají a budou se chovat jako dospělí.
Maminka mojí spolužačky, která mě znala od první třídy a samozřejmě mi tykala, mi začala vykat, když jsem se vdala. Zničeho nic. Byla jsem překvapená a řekla jsem jí, at mi klidně tyká, ale ona byla toho názoru, že jsem vdaná paní a že se to nesluší. A od té doby mi vykala. Připadlo mi to starosvětské, ale takové zdvořilé a milé.
Ano má. Jen bych to nenazýval právem, protože k soudu vás za to dát nemůže. Je to "jen" slušnost. Vy ale můžete jako starší a navíc žena navrhnout tykání. Dle etikety si buď tykáte nebo vykáte, styl "já ti budu tykat, ty mi budš vykat" je vrchol neslušnosti, přestože podobná věta bývá slyšet, nebo není vyřčena, ale je praktikována poměrně často (ono taky té slušnosti u nás je jako šafránu).
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.