Nejste přihlášen/a.
Prosím ženy o odpověďi na tuto otázku. Právě od žen potřebuji znát odpověď.
Mám hodně přes 30. Doposud jsem se věnoval práci (dlouhé směny), abych zaplatil vlastní bydlení. Při práci jsem ještě studoval atd. Tohle všechno zabralo téměř veškerý čas.
Teprve teď mám prostor si najít partnerku a mít s ní rodinu.
Prvně chci zdůraznit, že jsem chtěl rodinu a domácí rodinný život. To zdůrazňuji, aby někdo to nechápal že nechci děti.
V mém věku, musím počítat že partnerka s velkou pravděpodobností bude mít už dítě. A jedno malé dítě mohu přijmout.
Ovšem tady se potřebuji zeptat, žen - co očekáváte od partnera, k dítěti z předchozího vztahu?
Když si představím vztah k vlastnímu dítěti - zcela přirozeně bych je miloval, udělal pro ně vše, včetně nasazení vlastního života.
Nedovedu si představit, že bych byl schopen toho samého jako u vlastního potomka. Mám namysli v takové síle.
Bylo by to v menší míře, než u vlastního dítěte.
Samozřejmě, že bych byl přátelký a podporující.
Nechtěl bych nahrazovat roli skutečného otce dítěte. To mi připadá velmi špatné, zlé. Předpokládám, že otec má o dítě zájem.
Děkuji za odpověďi
Ženy očekávají a chtějí, aby partner nedělal rozdíl mezi vlastním a nevlastním (jejich) dítětem. Že je to splnitelné zřídka, je nezajímá. Když si vyberete ženu s dítětem, je to jako kdybyste si polovinu té ženy musel získat oblibou u dítěte. Ta situace je složitá - že nahrazování otce je špatné máte pravdu, ale třeba ta žena/dítě/situace bude požadovat něco jiného, nebo otec bude zcela funkční a Vy budete pro dítě vzduch (v lepším případě). Když by se žena měla rozhodnout mezi Vámi a dítětem, vyhraje dítě a Vy si to budete cítit špatně, mnohem hůř, než kdyby se postavila na stranu Vašeho vlastního dítěte. Nic Vám ale nebráni si najít bezdětnou ženu kolem třiceti. Jestli mezi Vámi bude věkový rozdíl 10 let, nevadí.
Když nechcete nahrazovat roli skutečného otce, dítě to vycítí jako nelásku a budeteli ještě k tomu upředňostovat vlastního potomka, ten nevlastní bude traumatizovn a neštastný. Bud nebudete dělat rozdíly, nebo se do takového vztahu nepouštějte.Není to jednoduché jak pro dítě, tak pro rodiče, jednejte uvážlivě, ještě si to v sobě přehodnotte.
Ano tohle je právě ta věc kterou si uvědomuji. Že je tam rozdíl v lásce a přijímání vlastního a nevlastního potomka.
Právě ten rozdíl budu muset najít cestu jak rozpustit, jelikož nechci nikomu působit traumata.
"Zdravé" prostředí a přístup tady dostane přednost před starými názory.
Vzhledem k tomu cíli (zdravý láskyplný domov, rodina) je to přijatelné.
Děkuji za odpověď!
Na druhou stranu ani s vlastním potomky nemusí mít rodiče ideální vztahy. Proč máme problematické vztahy s vlastími rodiči, s vlastními dětmi, se sourozenci, s partnery. Je to tak proto, aby nás tyto problematické vztahy něco naučily. Možná to tolik neřešte, nechtě věci plynout a uvidíte, co vám život přinese. Jestli toto téma budete neustále dokola řešit, vlastně si to tím budete brzdit a kazit. Být vámi, tak bych toto téma na nějaký čas zcela pustla z hlavy a soustředila se na své koníčky a na práci. Věci v životě se většinou někam pohnou, až když je přestaneme řešit.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.