Dopisní známka A

Pokud nemají nějaký automat, tak předpokládám jen když to vypadá na překročení (pošlete nějaký tlustospis jako 50g).

Pokud to odhalí, tak adresát normálně doplatí do poštovného plus nějakou přirážku, bývávalo to 5 korun v době kdy známka stála 10 korun, aktuální hodnota se najde v jejich ceníku. Jeden čas patřilo k zálibám pošty vybírat přirážky za nepravoúhlý tvar (kulaté pohledy, vadily i pohledy jako delší nudle (poměr stran neni 2:3) nebo větší než A6), ale už jsem o tom dlouho neslyšel.

Jeden obyčejný (80g) list A4 váží 5 gramů. Váhu obálky bych počítal podobně, takže do 50 gramů se vejdete s 9 listy. Když dáte 10, tak asi nikdo nic nepozná.

Na těžší dopis nalepíte známku (nebo známky, aby složily potřebnou hodnotu) podle ceníku a můžete ho normálně hodit do schránky. Limit pro obyčejný dopis jsou 2 centimetry tlouštky a 2 kilogramy váhy (krát cca A4). Díra ve schránce má podle mě právě ty 2 centimetry, takže se to tam dá hodit. Na poštu s tím musíte, pokud to chcete doporučeně (tam býval limit tlouštky 4 centimetry) nebo pokud si tam chcete nechat ty známky nalepit od nich.

Ještě jsem si vzpomněl na jednu příhodu. Přišel mi ohromný balík, normálně vypplacený, ale na tom oznámení (a jak jsem zjistil i na balíku) byla váha zhruba 10 deka. Na poště ho hledaly snad půl hodiny a omlouvali se, že ho nemůžou najít, že někam zapadnul, abych to zkusil později. Já říkám podiveně, jak může někam zapadnout něco tak velkého a ukazuju očekávané rozměry, pani zjistí, že ho má přímo vedle sebe, ale prostě hledala desetidekovou věc. Podávala mi ho radši nějak bokem dveřma, možná aby nešel přes váhu v tom podávacím okénku, možná, že ho nechtěla zvedat. No až tehdy jsem si uvědomil, že ho v systému měli zavedený s váhou 10 deka (ale známka byla za cca 200).

Tak mi to nedalo a koukám na stránky pošty - obyčejný dopis je už jen do kila. Zase při pohledu na škálu cen to neni tak drahé proti standardu za 30 kilový stojí 44. Ten růst býval dřív strmější, skoro prímá úměrnost (2x těžší byl 2x dražší).