Nejste přihlášen/a.
To si vás brzo omotala kolem prstu, až jí bude 10 tak budete sloužit jak otroci
Přečíst pohádku, dát do postýlky popřát dobrou noc, zhasnout a jít pryč. Začne řvát = přijít zkontrolovat co se děje, jestli nic tak suše oznámit že je čas spát a odejít. Začne zas řvát = nechat vyřvat.
No, jak to říci slušně. Prostě ukradené chvilky, tu ve špajzu, jindy na rychlovku, než se mladej zvedl z nočníku. Po dvou letech dítě k ségře a šup na týden na dovolenou. Je pravda, že my jsme to honosně nenazývali separační úzkostí, ale prachobyčejným pruděním dítěte, které přišlo na to, jak si prodloužit dobu bdění a mazlení. Navíc na nás ještě vždy čuměl pes
Na milování není nutná tma (u většiny lidí, co žijí spolu..) - takže když mimčo spí přes poledne, máte šanci. Jinak pokud chcete mít sexu víc, starejte se aktivněji o domácnost i dítě, aby byla partnerka odpočatá a naladěná. On takový chlap v zástěře může být pro partnerku velmi sexy...
Ono vyřvání je pro socialistické dětské domovy...
cituji radu:
10 tipů, jak dětátku pomoci a vše mu "ulehčit"
Vždycky je důležité s dítětem se rozloučit a ujistit ho o svém návratu.
Vycházejte maximálně vstříc potřebám dítěte, zároveň ho ale pozitivně povzbuzujte k přátelskému a vstřícnému přístupu k lidem v okolí (vlastním příkladem).
Dětátko na jeho zmatené a těžké období alespoň částečně připravíte tak, bude-li ještě před jeho propuknutím pravidelně a na kratší čas hlídáno vlídným opatrovníkem (babička, dědeček, teta apod.). Zkrátka si v přívětivém náruči několikrát prožije, že i maminka odchází a přichází.
Děti i dospělí bývají nervóznější, jsou-li hladoví, nemocní či unavení. A tak nikdy v období separační úzkosti neopouštějte dítko, je-li hladové, unavené či nemocné. Reakce na vaší nepřítomnost by mohla být mnohem emotivnější.
Dítě by v tomto období měla hlídat stále stejná osoba a eventuelní hlídání by mělo probíhat v důvěrně známém domácím prostředí.
Pokud dítě necháváte hlídat pravidelně, vytvořte pro dítě "odcházecí" rituál – dítko časem pochopí, že všechny zvolené úkony, gesta i slova směrují k jednomu: Maminka odejde. A samozřejmě se s dítětem nezapomeňte rozloučit.
Buďte férová, neopouštějte dítě ve chvíli, kdy je zabrané do hry, jídla apod. Dítě pak může být ještě úzkostlivější, nebot získá zkušenost, že maminka může zmizet naprosto kdykoliv.
A hlavně; snažte se být "v pohodě", každé období jednou přejde a svým rozladěním zbytečně zahuštujete již tak hutnou atmosféru, násobíte negativní emoce a přenášíte svou nejistotu a strach na dítko.
Pokud jste v kontaktu s cizími lidmi, mějte potomka pořád u sebe, nepřerušujte fyzický kontakt – posaďte si ho na klín, pochovejte, držte za ručičku, přiviňte k sobě.
Respektujte obavy a nejistotu dítěte, nevyhrožujte, citově nevydírejte, netrestejte, dejte mu čas.
Já se jenom opatrně zeptám. A má to vaše přítelkyně zrovna tak jako Vy? Také jí to vadí, nebo této situace vlastně využívá k tomu, aby se častějšímu sexu vyhnula. Ale nedám otazník, je mi předem jasné, co mi eventuálně odpovíte.
To je správná poznámka a pokud to je skutečně tak, pak bude muset tazatel postupovat velmi opatrně, pro možná až nadpoloviční množství v roce rozvedených manželství je právě toto důvodem neshod, které se postupně přenesou i do dalších oblastí soužití. Tedy ne nepřiměřeně naléhat na ženu a vyžadovat "plnění manželských povinností", ale neustávat ve snahách o pozornost, něhu a i ten sex, taktně, po dobrém, ale neříci si po pár měsících "když nechce, at si trhne". A samozřejmě, i žena s musí toto uvědomovat a nezaseknou se v sobeckém pocitu " protože se mi nechce, ani o tom nebudu ani uvažovat".
my po prvním dítěti mohli sex až po dvou letech. Zdravotní komplikace, a jestli jsme pak měli sex jednou max dva krát do měsíce, tak bylo super. U druhého už pak byla četnost, jednou za měsíc maximálně, normálně spíše tak jednou za dva měsíce. Manželka lehla na záda, a dělala že ji to baví. Bez změny polohy, pak mi ještě suše oznámila, že je unavená... Takže jsou i horší stavy než máte vy. Když jsem si to pak kompenzoval pornem, tak bylo zle...nemít děti, tak už jsme dávno od sebe...
Tak podle "vimcojeto" vlastně stačí pro utahanou ženskou se stereotypním životem pořádnej fisting, ruku nebo bejzbolku...skvělá rada. Docela by mne zajímali ti porodníci, co tohle tvrdí. Zřejmě MUDr Sade.
tzv. "vykleštění vagíny" je prostě normální, nikdy to nebude jako dřív.
Zkušenější ženy si pobrukují i při užití chodidla partnera, musí být však samozřejmě nakrátko a dobře zastřižené nehty, které mohou poranit. K minimalizaci rizika poranění od nějakého ostrého výčnělku nehtu se dá užít návlek na chodidlo muže.
Než toto odmítnete jako něco jako "Sadie",tak doporučuji vyzkoušet.
Dobrý den, sice to jasně nepíšete, ale zdá se, že ruce máte nějak bolavé nebo líné. Zavzpomínejte si na ty časy, kdy jste byl ještě sám a tu chvilku si na sebe udělejte (a prostata Vám bude vděčná). Zdravím!
Souhlasím se @suzymon, která zmínila, že se jedná hlavně o nezájem o sex ze strany přítelkyně.
Po porodu dojde dle porodníků ke známému jevu- tzv. "vykleštění vagíny", kdy je žena dole roztažená ještě po nějakou dobu. Problém je to u můžů,jejichž velikost-tlouštka je jen průměrná. Dají se však koupit gumové návleky, které "vykleštění vagíny" kompenzují. Nebo lze použít celou ruku.
Skor to bude takto : hormony riadia chut na sex a tie po porode a najma pri kojeni chut na sex znizuju, aby dieta nemalo prilis rychlo konkurenciu v podobe surodenca. Partnerka proste ma mensiu az nulovu chut a zabila dve muchy jednou ranou : dotiahnutim decka do postele "vyriesila" jeho udajnu separacnu uzkost a poriesila aj vas.
Ak sa budete spravat ako pomocna opatrovatelka bez guli, stratite posledne zvysky toho, co vas robi chlapom a jej chut bude este mensia. Takze ano, pomahat doma, aj sa pohrat s dietatom ale sucasne zahlasit (samozrejme nie kazdy den) : idem von s kolegami a kolegynami z prace a pod, trosku ju zneistit.
Mimino s rodiči v posteli, to je teď móda. Já bych se bála, že ho zalehnu. Stačí snad postýlka vedle. Jenže tam ono necítí tu blízkost a řve. Dilema. A do toho ta sexuální abstinence...No, těžká doba..
To není móda, to je po tisíciletí vyvinuté chování potřebné k zachování druhu. Jsme primáti a mláďata primátů jsou nošenci, matka je nosí na svém těle. To až my jsme posledních asi 200 let nastrkali děti do kočárů a odstrčili z postele rodičů do dětských pokojů. Dítě se vyvinulo v matčině lůně, bylo na ní závislé a najednou se má po porodu odstrčit. Kdyby pračlověk strčil mininko do jiné jeskyně, ráno ho už nenajde, protože by mu ho někdo sežral. Tisíce let se lidský rod takhle vyvíjel, druhová pamět velí zůstat v bezpečí u mámy, jinak umřu. Proto separační úzkost.
Můj starší syn měl taky separační úzkost, tak prostě spal čtvrt roku mezi námi v posteli, pak ho to přešlo. Ve vlastní postýlce spal u nás v ložnici do 3,5 let, pak ve vedlejším pokoji.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.