Kolkování bankovek 1993

Pretoze rozdelenie statu bolo dohodnute pomerne rychlo a pripravy bankoviek vratane tlace a distribucie trvaju dlho.

Protože prostě nikdo tak rychle nedokázal nové vyrobit (pokud ano, měly by výtvarnou úroveň poreformních bankovek roku 53). Zvažovalo se prý tehdy zavedení nějakých provizorních bankovek, a několik dalších variant, ale kolkování nakonec zvítězilo. (Namísto tisku nějaké provizorní emise, která by se pak musela zase stahovat se natiskly jenom kolky, snad akorát tisícovky se tiskly už s kolkem, protože těch bylo asi málo. Nová se udělala akorát dvoustovka, ale dalčí následovaly docela brzo.) Navíc kolkování tehdy prováděl i Štefanik v roce 19 takže to byla cesta hodná následování, přecejenom první republika byla nejlepší. V historii bylo i několik dalších kolkovacích kampaní, třeba v roce 45.

Spíš je otázkou, proč se s měnovou odlukou nemohlo počkat, oficiální dezinformace mluvili o měnové unii (později bylo přiznáno, že šlo o cílené dezinformace, aby se zamezilo panice). Na to ale je taky odpověď.

Podrobnosti o tom byly v několika knihách, jedna z nich byla dostupná i online, já ji měl z knihovny: Bankovky a mince České národní banky 1993-1994 / [předml. J. Tošovský ; fot. P. Krajíček, J. Pekárek]. -- 1. vyd. -- Praha : Nuga, 1994. -- 110 s., tb.grafy, příl.-- (Encyclopaedia Bohemica). -- ISBN 80-85903-00-8 to, co bylo online bylo nějaké novější vydání (přímo na stránkách čnb; nemůžu to najít, ale co jednou bylo na internetu, to se jen tak neztratí, chce to jen hledat a mít trochu štěstí). Pokud máte konto v knihovně, doporučuju se po tét knize podívat, pokud ne, určitě se někde na internetu najde, byla tehdy volně ke stažení.

Kvoli špekulácii a zisteniu stavu hotovosti u ľudí. Okolkovat sa dal len určitý obnos peňazí,ostatné ste museli vložit do banky. Zároveň hotovost už mala svojho majiteľa podľa mena. Čo sa neprihlásilo,tak to sa zmenilo na farebný papier. Boli výnimky kde Národna banka potom ešte menila zabudnuté obnosy,najmä po úmrti majiteľa.

Kolkování je rychlejší než výroba nových bankovek. Proto se po měnové odluce bankovky napřed rychle kolkují a pak teprve mění za nové. Bylo to tak i v roce 1918.