Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Zamilovaná do ženatého kamaráda

Od: slunecno odpovědí: 17 změna:
Stručně..zamilovala jsem se do ženatého kamaráda a potřebuji najít způsob jak se té zamilovanosti zbavit bez toho, abych s ním musela omezit kontakt. Ženatý/zadaný muž ke pro mě z principu tabu, ale hormonům neporučíš.. Nechci o něj přijít, protože jsem v životě potkala jen dva lidi, se kterými bych si tak skvěle rozumněla (s tím druhým už nejsme v kontaktu). Navíc i když mám pár dalších přátel (kterým se obvykle musím ozvat já a obvykle nemají čas..) s ním mám pocit, že má skutečný zájem a těší ho čas se mnou, navíc k sobě dokážeme být velmi upřímní a autentičtí jeden před druhým. V téhle situaci je pro mě trýznivé se s ním bavit, když k němu něco cítím a vím, že nikdy nebude se mnou, zároveň nechci omezit naše hovory a setkávání, protože o něj velmi stojím i jako o skvělého kamaráda. Má někdo podobnou zkušenost? Zabralo něco?
Díky

 

 

17 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 


5x

Vy jste svobodná, nebo vdaná? Máte svou rodinu? Každopádně si musíte uvědomit, že ženáč je pro Vás zakázaná oblast. Pokud ho lapíte, zničíte dvě manželství,pokud Vy jste sama, tak aspoň to jeho.

Chápu, že hormonům neporučíte, máte je pěkně rozdivočelé, ale:

1/ jste-li sama, hledejte takového partnera, který nemá ženu. A nebyl by přitom proti věnovat Vám svou náklonnost.

2/ máte-li manžela, věnujte se jemu. Proč byste si ho jinak brala?

Jak by se Vám líbilo, kdyby kolem Vašeho vyvoleného, pokud byste nějakého měla, začala zblízka kroužit podobná poletucha, která sice má plnou pusu kamarádství, ale ve skutečnosti myslí na něco úplně jiného?

CO NECHCEŠ, ABY TI JINÍ ČINILI, NEČIŇ TY JIM. Prostě zapojíte rozum, odmilujete se a život půjde dál. Chápu, jsou to jen slova, ale pokud máte nějaký charakter, myslím, že se to musí podařit. Jaga.

slunecno

Moc děkuji za obsáhlou odpověď, jen nemusela být tak moralistická, protože toto si opravdu velmi dobře uvědomuji sama a řídím se tím, hormony nehormony a skutečně nemám v plánu nic zkoušet. Nabourávat druhým jejich vztahy, to je prostě hnus, to bych se na sebe už nemohla podívat do zrcadla. Jen si velmi vážím toho přátelství a štve mě, že mi ho teď začalo narušovat toto. Já jsem aktuálně svobodná, rozešli jsme se s přítelem před pár měsíci. Celkově mám teď dost náročné období (zdravotní problémy, rozchod, stěhování, hledání nové práce) i proto jsme se s tímto kamarádem začali po nějaké době trochu víc bavit, resp. je to teď jediný přítel, se kterým můžu mluvit velmi upřímně a otevřeně, před kterým se nemusím přetvařovat stran mé nemoci a který si na mě udělá čas častěji než jednou za měsíc, ozve se sám od sebe a cítím, že ho čas se mnou (at už když si píšeme, nebo když se jednou za pár týdnů vidíme) baví. Přitom (i když jsem nikdy nebyla moc společenská a s poznáváním nových lidí mám trochu problém) mám několik dalších přátel, se kterými se známe mnohem déle a považovala jsem je za mnohem bližší, ale po VŠ najednou nikdo nemá čas, v 90% případů se jim musím ozvat já a po pár dnech si tedy zavoláme/napíšeme a je z toho milá ale jen taková povrchní a zdvořilostní 20 minutová konverzace. A často to skončí omluvou, že teď nemůžou, ale že budou rádi až se uvidíme/zavoláme "jak to půjde"..letos jsem se viděla s kamarády a kamarádkami všehovšudy jednou, na jedné svatbě, (loňské skóre je stejné). Přitom sama často projevuji zájem ( a není to tak, že bych na ně vždy vysypala všechny moje současné problémy, vím že to by nikomu nebylo v takové situaci příjemné, to vůbec, spíš většinou vyslechnu jejich starosti a snažím se podpořit..). Je mi jasné, že i proto, teď přátelství s tímhle mužem takto zafungovalo, protože najednou o mě někdo projevuje skutečný zájem (a ne jen, když jsem zábavná, užitečná a v pohodě, nemám potřebu se před ním přetvařovat protože mě prostě přijímá.. což jsem nezažila ani v partnerském vztahu) a myslím, že jsem si ještě v životě s nikým takto nerozuměla. ALE, jak už jsem psala výše, využít toho nijak nehodlám! Jen bych opravdu ráda zachovala naše přátelství, ale postupně docházím k tomu, že to prostě bez nějakého omezení kontaktu a návratu k trochu větší povrchnosti nepůjde..

 

ltz

4x
Odmilovat se člověk sám ani nemůže, to musí odejít samo. Ale můžete tomu napomoci, že s pánem omezite kontakt, i když se vám moc nechce a pak to chce čas, kdy zapomenete. Bez omezení kontaktu se v tom povezte stále, navíc on to může vycítit, může pak on toho využít a to bude nepřijemné pro jeho manželku i pro něj. Nebo rychle se odmilujete, kdyz poznáte jiného muže, který vás hodně zaujme.
slunecno

Moc děkuji, i když mě to netěší tak s vámi asi musím souhlasit, také mě nenapadají jiné cesty jak z toho ven.

 

liska5

2x

Sejděte se s jeho manželkou, aby Vám poradila. Ona ho zná nejlíp.

slunecno

Super nápad :⁠-⁠D ..jinak jeho žena o mně samozřejmě ví, ví kdy se vidíme a tak, věřím ve vztahy založené na upřímnosti a důvěře, která samozřejmě nesmí být zrazena (oni také).
liska5

Divné, že jí to nevadí...Najde se i taková, která mu sbalí věci a vyhodí je z okna, nebo přinese jeho prádlo na vyprání milence.

Takže ona Vám i svému muži věří, že si spolu nic nezačnete? Tak nesmíte ani jeden zklamat její důvěru. To by pak znamenalo vyhýbat se vzájemným kontaktům a vymazat si ho z mysli. Jen to pokušení, to bude boj...

Jinak těžko někdo poradí, když není jasné tolik důležitých okolností.

slunecno

Budete se divit, ale věří a samozřejmě že tato důvěra nesmí být zklamána, to vím moc dobře. Já sama vnímám upřímnost a důvěru jako velmi důležitou součást vztahu, protože pokud si partneři nedůvěřují, často se podle mě stává, že se začnou ve vztahu "dusit" a hledat únik, kdežto když si dají svobodu, s tím že věří druhému, že by neudělal nic co by je nějak zranilo a zradilo, tak je to úplně o něčem jiném a už i ta samotná věrnost má mnohem větší váhu. I já jsem to takto měla s partnerem ve vztahu vždy nastavené, nevyzvídám kam s kým jde, nejsem žárlivá, protože mám v partnera vždy plnou důvěru (bez toho bych s ním nemohla být). Ale je samozřejmě důležitá i ta upřímnost, takže i manželka tohoto kamaráda ví, že se se mnou baví, ví když se máme potkat a tak. Oni mají oba trochu jiné zájmy a netráví spolu tolik času.

 


2x

Riesenie, kde sa vlk nazerie a koza ostane cela nie je. Zbavit sa zamilovanosti viete len tak, ked sa prestanete stretavat s tym "kamaratom". Hlavne sa vyvarujte situacii, ked budete osamote a budete mat nieco upite, to by zabrany sli rychlo bokom.

Presne kvoli pripadom, ako ten vas, neverim na priatelstvo medzi muzom a zenou. Ja byt jeho manzelka tak sa mi vobec nepaci, ked pravidelne travi cas s inymi zenami.

 


0x

Víte, kolikrát jsem byla v životě - podle mého - zamilovaná? Ale naštěstí jen platonicky a dotyčný o tom nevěděl. Nechte to tak,jak to je,objeví se jiný a bude to stejné.

slunecno

To mám v plánu. Taky jsem byla "zamilovaná" vícekrát, ale většinou to bylo do někoho koho jsem třeba jen vídala na chodbě ve škole apod., nebo do člověka, který mi imponoval jen něčím, jinak jsem věděla, že by to nefungovalo. Skutečně zamilovaná po všech stránkách jsem byla jednou, do prvního partnera, se kterým jsem se rozešla z nějaké divné ohleduplnosti, protože jsem měla pocit, že ho nadměrně zatěžuji a nechtěla jsem ho trápit (měla jsem jednu dobu také těžší období spojené s dlouhodobou nemocí), chtěla jsem aby byl štastný, sám toho měl taky hodně (náročná škola).. zpětně vím že to asi nebylo úplně dobré řešení, ale co už. Podruhé jsem byla takto zamilovaná teď, ale vím že to přejde, jen se potřebuji vypsat
petrovic
Kolik je Vam let? A kokik je jemu? A mluvil nekdy o rozvodu, ze by to chtel ukoncit a zacit s Vami? Nebo to je jen takovy kamos do nepohody?
slunecno

Mě je 28, jemu 33. O rozvodu ani jakychkoliv vztahových pochybnostech nikdy nemluvil, občas si na něco postěžuje, ale žádný vztah není jen růžový to je normální a většinou se snažím takové věci nerozebírat, to musí ti partneři. Oni jsou spolu celý dospělý život, tedy jsou velmi propojení, mají společné přátele,.. prostě patří k sobě. A já bych chtěla být tím posledním kdo by jim to chtěl jakkoliv kazit.

 


0x

Je potřebné, abyste se připravila na to, že po určitou dobu se budete dost trápit. City nelze "vypnout" ze dne na den.

slunecno

Achjo, já vím...to mi tak ještě scházelo

 


0x

Opravdu pomůže jen omezení kontaktu a čas. Zkuste si najít nějakého nového koníčka. Přijdete na jiné myšlenky, poznáte nové lidi. I když píšete, že máte problém se seznamováním druhých lidí, při společných zájmech to třeba časem opadne. A možná potkáte i někoho, kdo nebude ženatý a bude Vás mít rád. Takhle je to pro Vás utrpení. Chcete něco co nemůžete mít. V životě se to stává, ale je třeba to překonat a jít dál. Držím palce!

slunecno

Moc děkuji za podporu, já už to trochu vzdávám, protože za mých skoro 30 let se mi to nepodařilo ani co se týká přátelství, ani partnerství, jakmile já trošku povolím, ti druzí už mě většinou nevyhledávají. Taky je málo lidí se kterými si mám co říct. A pořád přemýšlím kde je ve mně chyba. Upřímně už mi tyhle rady lezou krkem "najdi si koníček/běž ven/zajdi si tam a tam a poznáš nové lidi", vždycky si připadám jen o to víc neschopná, protože to prostě nevychází. Asi se teď víc zaměřím na to co je potřeba, je toho teď na mě hodně co bych si měla v životě uspořádat a vyřešit. Jen mě štve že kvůli takové blbosti teď budu muset omezit jednu z mála milých věcí, co mě drží nad vodou.

 

 


 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]