Nejste přihlášen/a.
takže nenažraní závistivci co ho neviděli 22 let, ale penízky by chtěli. Obrátil bych se na vrátného třeba na hlavním nádraží
Ale vždyt to není váš majetek. To byl majetek strýce a teď jeho syna, tedy bratrance. Po nich se nedědí. Tečka.
Samozřejmě, za života si může se svým majetkem dělat každý co sám uzná za vhodné. Věnovat komukoliv, prohrát v Las Vegas nebo zakopat na neznámém místě.
Tak si utři slzičku a začni něco dělat. Závist je moc ošklivá věc.
Ještě si můžeš stěžovat na lampárně. Tam berou stížnosti v úterý a na podzim.
No a co? Jak jsem již psal, za svého života si se svým majetkem může každý dělat co uzná za vhodné. Rozhodně se nemusí jakkoliv ohlížet na nějaké příbuzné.
Vezmi si to čistě teoreticky obráceně. Budeš mít milion a budeš ho chtít dát sousedce naproti přes ulici. Proč, to je úplně jedno. Oběhneš napřed všechny příbuzné a potencionální dědice, nebo dáš milion do igelitky a odneseš přes ulici sousedce?
Takhle už jsem se dlouho nenasmál... A na druhou stranu zase hodně smutné čtení.
Vaše chamtivost mi úplně vytéká přes monitor na klávesnici.
Ohánět se rodinou a přitom se tolik let nezajímat.
Kdybych měl čekat až někdo z rodiny umře a já něco podědím, to by byl hodně smutný život.
A kdybych to vycítil od svých dětí, že čekají, až zaklepu bačkorami, dal bych to co zbyde taky někomu jinému. Rodina nerodina. Ale myslím, že jsem je dobře vychoval a že mají radši mě živého.
Jestli to dávné dědictví bylo z linie vašeho otce, tak jste přece dědili také. A zřejmě také hodně. Jestli to bylo z linie jeho matky, tak se na to jako na rodinný majetek nemůžete dívat.
Jinak advokát mají pravdu. Co se stalo, stalo se.
Bohužel, nenaděláte nic. Nedostanete ani zlámanou grešli. Každy si za svého života může dělat se svým majetkem co chce a nikde není psáno, že po něm něco musí zůstat. Ze stejného důvodu vás po jeho smrti nekontaktoval notář.
To je jak u blbejch na půdě.
Pokud za svého života vše rozdal, není co dědit, není dědické řízení. Tečka, vyřízeno k dennímu pořádku.
Jarmilo, uklidněte se, všichni odborní poradci Vám sděluji pravdu a Vy stále jedete tu svoji básničku, je to k ničemu.
Paní Jarmilo, vedete si pořád svou. Ten pán byl nehodný, nepříjemný. A vy jste o něj neměli zájem. Že již nežije, dozvěděli jste se až po dlouhých sedmi letech. Se svým majetkem naložil, jak uznal za vhodné. Na vás se spolehnout nemohl.
Vím, jak je to nepříjemné. Byly jsme 2 sestry. Mamka vše, co měla, peníze, šperky i dům dala mé mladší sestře. Ještě za života. Nedostala jsem vůbec nic. Přitom jsme ji měly obě rády, vozily jí jídlo, když už sama nemohla...Jenže sestra to s ní holt uměla líp. Pořád neměla, pořád by potřebovala...a mamka měkla jako vosk a dávala a dávala...
Je mi to dodnes líto. Tím spíš, že jsem se nijak neprovinila. Měla jsem matku ráda stejně jako sestra. A co nadělám? Přece nebudu sestru kvůli tomu nenávidět. Život jde dál a majetek, nakonec, také není všechno. Radujte se ze života, z toho, že Vám slouží zdraví a zapomeňte na nějaké dávné dědictví. Jak strýc chtěl, tak udělal. A s tím nic nenaděláte. Jaga.
jojo, Babojago, majetek je v příbuzenských vztazích zhouba. Po sametovce jsme byly se sestrou rády, že našim po 89 nevrátili vilu v Říčanech, protože ji zabavili za války němci, po nich stát a tím jsme vypadly z restitucí. Ale víte co, aspoň jsme se po smrti rodičů nehádaly. Rozdělily jsme si pár kusů starožitností, peníze napůl a kamarádky jsme dodnes. Peníze máme, vydělaly jsme si za život dost, aby nám to stačilo a žádná hořkost mezi příbuznými není. Jsme vděčné rodičům, že byli rozumní a nedělali mezi námi rozdíly.
Paní Jarmilo, kolikrát chcete sdělit, že je vše v pořádku a dle práva? To že se Vám to nelíbí, neznamé, že se předělá zákon.
Stále tady házíte slovy "rodina" a "příbuzný". Když strýc byl vaše rodina, tak jak je možné, že sedm let nevíte, že je mrtvý. V rodině by se to snad mělo vědět hned. Rodinou se vy oháníte kvůli majetku, který daroval svým nejbližším, jeho "rodině"
To je příběh jak z televize Barrandov. Musím říct, že asi vám moc lidí nefandí, pokud je to pravda, co píšete, tak jste solidní hyeny. Neexistuje důvod, proč byste měli něco dostávat. Paní to buď dostala před zůstavitelovou smrtí nebo dědila ze zákona, protože s ním žila a starala se o něj. Holt prožijte ten svůj zadlužený život a užírejte se vzteky, jinak to nejde.
jarmilat ale ono je naprosto jedno, že jste příbuzní. pokud dobře chápu vaše rozčilené psaní, tak pán veškerý svůj majetek ještě za svého života někomu daroval, čili nebylo co dědit. a čistě teoreticky jediní nepominutelní dědici jsou jeho děti (které nemá), tak i kdyby majetek nikomu nedaroval a napsal závět, tak nikomu z příbuzných nemusel odkázat ani pětník
Existují neopomenutelní dědici, což jsou hlavně potomci a manželka, to vy nejste.
Pak existují dědici ze závěti, to vy asi taky nejste, ledaže máte v ruce nějakou platnou závět vašeho strýce. Kdyby takovou závět měl notář, jistě by vás kontaktoval.
Pak existují dědici ze zákona, to vy sice jste, ale ti přicházejí v úvahu až v případě, že nejsou žádní dědici z předchozích skupin.
Další otázkou je, zda vůbec bylo co dědit, třeba veškerý majetek na někoho přepsal za svého života.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.