Nejste přihlášen/a.
Přeji všem dobrý den, asi se chci jen vypovídat. Pokud mi ale někdo k danému problému přidá jeho názor, budu ráda. Mám setru, kterou zaměstnávám už 14 let, bohužel měla insolvenci a já jí i tak zaměstnala a tím jí i pomohla a po 5ti letech insolvenci celou řádně doplatila, respektive jsem jí s tím pomohla. Měla jsem bratra, ale ten před X lety tragicky zemřel. Mamka vždycky trpěla jen na bratra a hlavně i sestru, sestra má na mamku velký vliv dodnes. Celý život mne trápilo, že mamka dělá sakra rozdíly koho má nejraději a dávala to najevo. Když byl můj syn v peřince po narození, tak jsem ještě tenkrát bydlela u mamky, to mi tenkrát někdo z rodiny ukradl peníze z kasičky pro mého syna...cca 6 tis kč. Mamka nás tam nechtěla, myslím že jsme jí tam se synem překáželi, vůbec mi nepomohla, když jsem to nejvíc potřebovala, ba naopak ještě se mi ztráceli peníze. Peníze se mi ztratili i v době, kdy už jsem bydlela v RD, kdy mne navšívila sestra, to bylo tenkrát asi 15 tis kč. Celý život jsem tak nějak sama s dětmi budovala, ale nebylo to snadné...podnikala jsem, začala sportovat a tak. Moje mamka a sestra se vždycky akorát na mě pověsily a to mne sžíralo, protože nikdy mi nepomohli ale obráceně žádali o pomoc neustále - jen brali. Za dalších pár let jsem se dozvěděla, že moje sestra všude, ale opravdu všude kde může o mne nemluví hezky a říká jak mne nenávidí, přitom jsem jí nikdy nic v životě neudělala, ba naopak. Je to jen velmi krátké shrnutí , jelikož by to bylo na knihu. Nechci se litovat a psát tu jaká jsem chudinka, jen mne trápí ten nevděk. Vadí mi, že mě poškodila mezi lidmi jak oblasti soukromé tak i v pracovní. Celá situace po tolika letech vygradovala...mamka onemocněla a sestra jí zmanipulovala a její byt samozřejmě zajistila jen pro sebe. Sestra mne v práci vůbec nebrala jako zaměstnavatele a to se zhoršovalo každým rokem. Teď když už přišla poslední kapka, rozhodla jsem se dát sestře výpověď. Tou kapkou bylo to, že mou naplánovanou dovolenou sestra v kalenáři přepsala na svou. Možná je to až k smíchu, ale ve skutečnosti k pláči. Situace je nyní taková, že mamka je nemocná a dožaduje se péče, já na ní nechci zanevřít, ale mám to stále v sobě. Vykašlala se na mě když jsem to potřebovala a teď si chce hrát na rodinu. Jenže nedokážu se přes všechny ty bolesti, které jsem tu zde ani neuvedla přenést. Za mamkou chci občas zajít, protože je to pořád máma, ale se sestrou už se nechci nikdy vidět. Děkuji za přečtení.
Chtít můžeš, ale neděláš pro to vpodstatě nic a stále jim podlézáš a vadí ti následky.
Buď se vzpamatuješ a tvrdě se odřízneš, nebudeš reagovat na telefony a vůbec se nebudeš o příbuzné zajímat a nebo se nestane nic a stále se budeš utápět ve vlastní neschopnosti odpojení.
Tak to je a né jinak.
Situace je obsahově k ničemu, takže nemá cenu to číst celé.
Nemáš zač. Pochopíš časem, až tě stáhnou na úplné dno.
Nerozčilujte se, že jste dostala odpověď, kterou jste nechtěla slyšet. Chcete pravdu, nebo jen utěšování?
Gumidkuv názor je podle mne pragmatický nezatížený Vaším pohledem a tudíž relativně rozumný. To, že je od klávesnice je vcelku na internetové poradně normální. Samozřejmě máme pouze popis situace z Vašeho pohledu, který může být ne zcela pravdivý ev nestranně zobrazený, ale buď se budete dále obětovat / budete zneužívána/ nebo řeknete razantní NE.
Nepěkné rodinné vztahy jsem nezažila, ale vzpomínám na pár náročných měsíců, kdy jsem ještě hodně mladá pečovala o tchána. Ze šesti dětí padla volba péče o již nemohoucího tatínka na nejmladšího syna a mě. Nevěděla jsem, co to obnáší, neprotestovala jsem. Manželovi sourozenci tehdy přijížděli za tatínkem na návštěvu. Vždy se jeho ptali, jak se daří a jestli jsou na něj hodní (to jako já a manžel). Přiváželi mu zbytečné nové košile a zbytečné nové svetry. Já nedostávala nic a vlastně se mě nikdo neptal, jak se mi pečuje. Po nějakých 8 - 10 měsících si tchána vzal k sobě jiný syn. Já na to teď vzpomínám proto, že moje rada ve Vaší situaci je, abyste se sestrou komunikovala minimálně nebo vůbec, ale maminku přece jen občas navštívila. Třeba s nějakým "zbytečným" dárkem, ale sama píšete ...je to pořád máma... K soustavné ani dlouhodobější nárazové péči se ale přemluvit nenechte.
Jenže nedokážu se přes všechny ty bolesti, které jsem tu zde ani neuvedla přenést.
Podle mě je chudák a jako takový to sama stejně nedokáže. Už jen ten fakt, že jí urazí jasná a funkční rada. Bude asi takový ten typ člověka, který se nechá snadno ovlivnit a snadno se hroutí z každé situace. Proto s tím nedokáže hnout a potřebuje pomoc odborníka.
Výborně, na mě sebevědomá si, tak proč tak nejednáš s rodinou?
V čem je tedy problém? Nepíšeš o otci...
Možná by mohl o matce dost vyprávět.
Jestli jsi jejich, tak si zdědila něco od obou.
...
Ale na věci to nic nemění, že jsi se stále nerozhodla žít svůj život a žiješ společný s těma parazitama.
Jacho a jak se ti to jeví, když jsis přečetla tolik názorů? Budeš s tím umět sama naložit a konečně se rozhodneš? Pomohla diskuze? Obsahově je dobře bohatá at už na pozitivní či negativní až pragmatické názory, které mohou působit drsně, ale aspoň je z čeho vybírat a říct, že tohle tak není a tohle tak je a díky tomu by se mohlo zdát, že se na tom už dá zapracovat (zamyslet se).
A o to přeci šlo, nebo ne?
To jsi se vypovidala a v tom povidani je spousa ukrivdenosti a nelogicnosti, pripadne tvych chyb.
Poradim ti jedno: kdyz chces menit svet, nafackuj si, kdyz chces menit tve okoli, nafackuj si, jedine co muzes zmenit: sebe sama.
Nikdo te nenutil nikoho zachranovat (sestru), i pokud by to co pises byla 100% objektivni pravda, tak mas co jsi zasadila, nic jsi (mladsi) sestru nenaucila, jen jsi ji zachranovala a ona te vzdy odrela, protoze jsi ji to dovolila.
Ja lidem verim do prvniho podrazu. Pak uz jim neverim. Spolupracuji s nimi, ale vzdy uz na zaklade zajisteni a zaruk. To je cele.
resume: kdyz chces pomahat a zachranovat, OK, ale nikdy necekej nic zpet. Zistne zachranovani kdy ocekavas vdek!? To nefunguje. Bud si vyjednej podminky zachrany anebo necekej nic, nebude te mrzet, ze take NIC dostanes. Kdyby nahodou ne, bude to tvuj prijemny pocit. Ale nemuzes to delat s tim, ze nekdo je natolik slusny, ze ... TO TE SEZERE!
Milá jacha,
ak ste ešte tu a čítate si príspevky, pridám sa aj ja svojou troškou do mlejna. V prvom rade netuším, prečo od Vás tu diskutujúci pýtajú ešte kvantum iných informácií (vek, kde je otec, kde je manžel, prečo toto, prečo tamto, kto s kým kde a ako), nenastínila ste to v obsiahlom príspevku dostatočne? Myslím, že áno. K Vášmu príspevku - po nedobrom detstve s minimom lásky je každý jedinec do určitej miery labilný a nerozhodný (niekto sa to snaží zakryt agresiou, iní nie), je to proste v nás. Nemali sme v detstve potrebnú oporu, tak sa nie je čo divit. Tiež som zažila rozlišovanie, otec nikde, matka zdrhla, ostatní sa tvária, že nechápu...nebudem to zbytočne rozpisovat, len proste viem potvrdit, že viem presne, čo je to toxická rodina.
Aby som Vám ale odpovedala na Vaše otázky, resp. Vaše vyrozprávanie sa - sestru bez výčitiek svedomia kľudne odstrihnite, urobili ste pre ňu až príliš, a takto sa Vám odvďačuje (úprimne mohli ste oveľa oveľa skôr, no ale čo už teraz, darmo plakat nad rozliatym mliekom), žiadne telefonáty, e-maily, z práce šup von, keď ju stretnete, max tak ahoj, a odíďte (ste predsa slušný človek, to jej môžete ukázat). Je samozrejmé, že Vás bude ohovárat, to je jej jediná zbraň, ako sa pokúsit svoju neschopnost a spackaný život zakryt a odviest pozornost na Vás, pre ňu budete vždy tá zlá, aj keď by ste jej dala prvé posledné. Na to si musíte zvyknút a vypúštat z hlavy hneď von, mysliet na to čo najmenej. Ľudia, čo Vás poznajú a majú vás radi, si o nej pomyslia svoje, ľudí, čo Vás nepoznajú, môžete mat na háku, čo si o Vás myslia.
Čo sa týka mamky, tam je rada trochu komplikovanejšia - ja som svoju tiež odstrihla, to nemalo žiaden zmysel, nijak sa ani po rokoch nezmenila, a ak ani tá Vaša, čo zistíte na tých návštevách, skúste ten styk obmedzit na základné minimum, ak ju už nechcete odstrihnút (inak, toto je už asi náš údel, ľudí s podobným osudom, členovia našej "rodiny" nám môžu urobit aj to najväčšie peklo zo života, aj tak voči nim budeme pocitovat náklonnost či ľútost, ak ich na ich staré kolená, alebo kvôli zdrav. problémom zanedbáme, ach ty pekelné svedomie, prečo sa neprebudíš aj v nich, nie len v nás...) - návšteva typu ahoj, ako sa máš, čo nové - ja to a to (nezabúdajte aj na seba, ona nie je v tej chvíli jediný človek na zemi, aj keď si to asi bude mysliet), snažte sa rozprávat o neutrálnym témach, vyhýbat sa konfliktom. Ak nastane a mamka si nepomôže a nastanú výčitky, zlost, krik - odíst. A tak znova pár krát. Ak sa to nezmení, na Vašom mieste by som sa poriadne rozmyslela, či má cenu v tomto pokračovat - zbytočne si budete pridávat stres navyše, určite ho máte i tak dost. Bohužiaľ títo ľudia si to často nechcú uvedomit, že len celý život berú a berú, trápia svojich najbližších, nemajú zľutovania, a potom, keď sú oni v núdzi, automaticky očakávajú, že sa na to všetko zabudne a vy im obetujete prvé posledné - a ak nie, tak ste samozrejme najhoršia na svete len vy, aj na to sa môžete pripravit. Ale opät, vnútorne sa obrnit, pochopit, že daný človek zrejme psychicky veľmi nie je v poriadku, že sa proste nezmení, nech spraví či Vy spravíte čokoľvek, a trápit sa kvôli niečomu, čo nemôžete ovplyvnit? Ani náhodou! Dali ste im úplne všetko, svoj život, svoje peniaze, svoje nervy, a oni Vás nepodporili, nepomohli, keď ste potrebovali, len "otŕčali dlaň"? Myslím, že tým je povedané všetko, ono každý sme si strojcom svojho osudu, a tak aj oni. Čo zasiali, to budú žat.
Nájdite si v niekom oporu (ak je to možné, ak nie v partnerovi, tak aspoň v dobrých priateľoch, čo Vás vypočujú a poradia), nájdite si čas aj len pre seba, opät ak je to možné, niečo, čo Vás zaujíma, čo Vás aspoň trochu poteší a vnesie svetlo do života, rozvíjajte svoje sebavedomie, ktoré Vám rodina od malička udupávala, venujte sa záujmom aj so svojím dietatkom a ukážte mu silnú, sebavedomú a rozhodnú mamku, ktorá ho bude ľúbit nadovšetko na svete To je to najlepšie čo mu môžete dat.
Držím palce, držte sa a veľa zdravia, fyzického aj psychického.
"mamka onemocněla a sestra jí zmanipulovala a její byt samozřejmě zajistila jen pro sebe."
a v neposledni rade, na prvnim miste jsou zase majetky
Tak hele, sejdete se vsichni tri (dva sourozenci a jeden rodic) a promluvite si o tom, jak si rozdelite pozustalost, ja vim je to blby, ale vzdelany a moudry rodice takove rozhodnuti udelaji za zivota a svepravni, nevzdelani hloupi a v nazorech nepevni to nechaji tak nejak vyhnit, vis co myslim.
Takze uz dost bylo tvych ukrivdeneckych nazoru a i na tu sestru (jak se na tebe povesily, jak te pomlouva a uahhhaaaahaha)... Tohle by bylo dobry si vyjasnit se sestrou, maminkou, dokud jeste muzete!
ty si priprav plan, na papir, jak by sis to rozdeleni predstavovala... klidne ho tady muzeme probrat... on je to problem, ono i v velmi bohatych a vzdelanych rodinach jsou spory o to, ktery potomek toho udelal vic a zaslouzi vic
ver ze o tomhle vim hodne... ty tu pises o tom, ze jsi uspesnejsi nez sestra, ze mamku ani ji nemas moc rada, no a ja uz uplne vidim nekolik moznych stenaru, co jim a co tobe srotuje v hlave )
Doprde... tak ty mas barak sestra insolvenci, tak ji aspon ten byt prej a neder se po nem ne? ) Ja vim, to se mi to keca vid? Ale zase muzes za mamkou chodit jen na navstevu a vzdy rici: segra, dostalas byt za 6 milionu a tak se budes o nasi mamku perfektne starat, aby se mela dobre, a jestli ne, postaram se ja a dar se odvola pro nevdek. )
tak bych to udelal ja, a byl happy, ze se nemusim tahat o nejake majetky a ze je v rodine jasno... co ty na to,,. Mas s tim nejaky problem?
Chces tve umirajici mamince vycitat nejaka jeji rozhodnuti anebo sve mene uspesne sestre v zivote vycitat nejake pomluvy anebo to, ze jsi ji pomahala? PROOOOCCCCC? Proc se budes v teto situaci ODPOJOVAT? Nechapu to? Ja bych delal presny opak toho, nez by cekali...
"ale se sestrou už se nechci nikdy vidět" - no mozna to nechces ty ale tvoje sestra, dostala co chtela a tebe uz potrebovat nebude... Tak toho vyuzij
A jak dlouho jste si hledala něco svýho? Ono je to asi dost patologický bydlet s rodiči.
Tak to je smutný, že se ani nepozdravíte. Ta moudřejší z vás by měla aspoň na narozeniny koupit kytku a ...
Bylo to chvíli, pár měsíců. O smírné gesto právě s kytkou a dárkem jsme se pokusily / i s mou ségrou měla problémy / a nepochodily jsme. To by bylo na delší psaní. Sestra byla i u její psychiatričky a stejně to nepomohlo. Ani vnoučata nikdy nepoznala. Ji prostě nějak nedošlo, že už jsme dospělé a nemůže nám dirigovat život.
Z celého obsáhlého popisu mi není jasné, proč jste na sebe pořád navázané. Kde jsou muži? O otci a manželích tam nic nepíšete. Proč jste bydlela s malým dítětem u matky a dál byla s dětmi (mn.č.) sama? Obvykle mladý člověk odejde od své rodiny na prahu dospělosti se svým životním partnerem a tím se přirozeně oddělí od rodičů. V tomto věku byste měly řešit své problémy se svými partnery a nad problémy původní rodiny byste už měli umět mávnout rukou. Nějaké teatrální oddělování od rodiny bych přenechal umělcům.
Asi matka z druhou dcerou na té první finančně parazitují a protože je labilní a nedokáže fakticky rozhodovat, tak jí neustále vysávají. Viz. insolvence o které se zmiňuje.
Ze je tazatelka labilni a nedokaze rozhodovat? No pravda je prostsi: se nedokáže rozhodovat. Jednou větou řečeno nám napíše, že protože nedostala byt, tak se chce oddělit a jak celý život trpěla
nechci ale, aby to vyznělo ode mě cynicky V poměrně obsáhlý ch příspěvcích tam píšu detailní rozbor
Já kdybych celý život trpěl, tak bych si to teď aspoň užil, a ne že udělám přesně to, co mi domnělý protivníci přesně chtějí, abych zalez a někde chcípnul to je základní psychologie
@hlada... přečetl jsem vše a všechny reakce. Upřímě, který chlap by toužil po takové manželce a takové tchýni. Přiženil by se někdo do téhle nenormální rodiny?
Místo dalšího rozepsání se stále jen diví. Dotaz na chlapa už padl.
Nepadlo ovšem, kdy je otec opustil.
Také nepadl věk tazatelky, její ségry a matky.
Odpoved "o majetek mi nejde. Šlo o princip voe...lidi proberte se..." je vypovidajici, a jeste neopomene zamerne zkomolit jmeno Obavam se, ze tazatelce pomuze leda psycholog, tedy pokud ego dovoli.
Tohle není zpovědnice. Jmenuje se to poradna. Pokud hledáš radu, tak je potřeba zdělit vše, aby cizí člověk chápal a mohl s informacemi poradit.
Vybrečet se chodí jinam. Tak neplést
Pěkný den.
@jacha Nejste povinná zde na sebe napsat vše. K posouzení složité rodinné situace je jednostranně vylíčený pohled zavádějící a doplňující informace jsou nezbytně nutné. Jedině po zvážení všech okolností vás může někdo přivést k jiným úvahám a jinému způsobu řešení. Chápu, že jde o citlivé informace. Jestli je nechcete zveřejnit tady, obratte se raději na vztahového odborníka, ke kterému budete mít důvěru. Nad situací je potřeba získat nadhled. S konfliktním řešením bych počkal.
Z mé strany je tato rada...byt si "zajistila" sestra, tak s tím "získala" i péči o nemocnou matku. Vy ji opravu navštěvujte podle své potřeby a uvážení. A sestru s klidným srdcem propustte z práce. Těch celoživotních křivd už jste si užila dost, tak proč ji mít stále na očích a ještě ji finančně podporovat - byt jen formou řádného platu... Je pravda, že pokud to neuhrajete na snížení stavu zaměstnanců, tak jí budete muset zaplatit odstupné. Ale to za to, že vám zmizí ze života, určitě stojí. Příbuzné si člověk nevybírá, ale kolegy a přátele ano. Držím palce
Sestra má rodinu , deti?
Vy jste vejš, jste podnikatelka. Od vás se očekáva blahosklonnost.
Sestra nic moc neznamená , vy jste podnikatelka . Jak to že s vámi manipuluje. V živote to býva obrácene. Ten komu se darí má moc.
Takových rodin je spousta , co preferují jedno díte a jiné utlačují. Vy ale na utisknutou nevypadáte , když se umíte v živote obracet.
Sestra vám jenom závidí. Vy se litujete.
Zaměstnat rodinu? Snad sestru, ne? Je jasný, proč jste zaměstnala sestru, a jak to bylo s placením. prostě buď si sestry rozumí a domluví se, anebo ne.
Ale myslím že já jsem první tady radil psychologa, nejhorší je, když si člověk nepřipustí, že ho opravdu potřebuje... kde máte partnera, děti, domov?
Z prvotního textu jasně vyplynulo, že jste nasraná, že sestra dostane byt nebo již dostala. Jako jsem také napsal jako první, tak dostala také matku do péče. Tak co je na tom vlastně špatně.
Pokud jste chtěla dělat obchodníka, měli jste si to vyjasnit všichni 3 ještě před insolvencí. Myslím že naprosto jasně cítit křivdu za to, že jste sestru vytáhla že sraček, a ona navíc shrábne byt.
Tak doufám, že se s mamkou usmíříte a nebudete si nic vyčítat.
Tak teď ještě jak to vidí ta sestra a matka, škoda, že to sem nenapíšou. Ale odpověď na otázku. Osoba schopná někoho 14 let zaměstnávat, tedy buď podnikatelka nebo vyšší management je jistě natolik schopná, že vyrazit ségru z práce, přestat s kontakty vůči matce a sestře a žít si svůj život zvládne levou zadní, oznamte jim, že si nepřejete se s nimi nadále stýkat a žijte si svůj úspěšný život. Co je na tom složitého?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.