Styk otce s ditetem - syn za ním nechce

téměř dvouleté dítě je ještě malé aby pochopilo situaci. Záleží taky na tom, jak moc bylo na tatínka zvyklé, jak často a v jaké pohodě s ním pobývalo. Měli jste (a ted byste měli o to víc) kluka zvykat na jeho přítomnost, vyrazit spolu na procházku nebo na hřiště a aby dítě opečovával tatínek (přebalit, nakrmit...) a máma sledovala např. z povzdálí

Když si pro malého zase přijede - hlavně nedělejte scény, dejte malého do sedačky a připoutejte vy - at není scéna. Hlavně budte v klidu vy i otec, nesmíte plakat ani nic podovného - přenáší se to na dítě a to víc ho znejistíte...

zkoušejte to po dobrém oba dva. Vy budte ráda, že máte půl dne pro sebe a malý má tátu! je to taky jeho rodič jako vy.

V tomto věku je zrovna druhá vlna separační krize. Poklikejte, poguglujte a přečtěte. Udělejte všechno proto, aby malý znal tátu. Mi se stalo, že den ze dne jsem skončila ve špitále. A tam jsem si uvědomila, že kdyby se opravdu něco stalo, děti by šly k "nepříteli". A život chlapce bude bohatější, bude-li mužský prvek v dosahu.

Zažila jsem něco podobného se synem - měl 3 roky, když jsme se rozvedli, a soud tenkrát (před 27lety) určil styk otce s dítětem 1x za 14 dní od pátku odpoledne do neděle do večera. To bylo naprosto nevídané u tak malého dítěte, ale prostě to tak bylo, a jak to snáší šprček, nikoho nezajímalo. Bývalý manžel si syna odvážel do jiného města. Dítě se mi vracelo naprosto psychicky zhroucené, protože celou dobu poslouchalo, jaká je maminka zlá a tatínek jaký je chudák... Týden jsem k němu vždycky hledala cestu a týden mi bylo špatně, že zase odjede. Tenkrát se začal znovu počurávat a vydrželo mu to asi do 7 let.

Nedokážu Vám poradit. Nejhorší ale je vnímat jenom sebe a svůj vztah k bývalému manželovi a nevidět chudáčka dítě, které se s tím nějak musí vyrovnat. Cítím s Vámi, chce to velikou sílu a sebeovládání, taky jsem tenkrát udělala spoustu chyb, které bych dnes, už dávno s rozvodem vyrovnaná, neudělala. Dnes bych se usmívala, syna na návštěvu připravovala dopředu, aby se těšil, a po jeho návratu bych si vzala prášek na uklidnění a usmívala se dál. A čekala, až to všechno bude za námi - do takových 10 let dítěte. Pak už by měl otec trochu brát ohled na to, jestli dítě k němu chce nebo jestli má trénink a nehodí se mu to.

Možná Vám někdo "od fochu" poradí, jak to řešit přes úřady, dokud si dítě nemůže samo říci. Hodně sil.

ahoy,

budte rada, ze ma tata zajem.

sestra me pritelkyne to ma stejne, tata si pro ni parkrat prijel a decko chvili brecelo.

jak bude vedet ze se u neho nema ceho bat bude v pohode.

spise mi to pripada, ze jeji sestru ted stve, ze se cim dal tim vic od neho nechce chce min a min.

asi ji trefi slak, jak holka s tatou a mozna nekdy z nejakou jeho zenskou pojedou treba na dovolenou

kde se urcite budemit dobre.

sadim se ze by ji stvalo i kdyby o decko druhy rodic nemel zajem, porad by prskala

ale to urcite neni vas pripad

nechapu proc jsou lidi tak nezodpovedni a porizuji si deti, kdyz se po par letech, mesicich rozejdou.

ale zase, se decko potom ozna bude mit lepe 2x slavit narozky, 2x na dovcu

mozna to je vse dobre promyslene a v zajmu decka