Vodítko na dítě

Kamarád bez nohy používál klasické kširy do kočárku + navíjecí vodítko pro psa.

Nikdo v okolí neřekl ani popel, až jednou nějaká aktivní soudružka, na něho poslala sociálku, no a po vysvětlení jak se věci mají mu z úsměvem poblahopřáli k dobrému nápadu.

Radši dítě na vodítku, než pod autem.

Takže z chutí do toho

Nooo, asi bych to vnímal špatně, za předpokladu, že bych neznal okolnosti. Vidět dítě na vodítku, pomyslel bych si o rodičích něco nehezkého. To myslím jako cizí, náhodný pozorovatel. Na druhou stranu, život mě naučil dlabat na to, co si o mně myslí okolí a jet si své blues. Takže - dobrý nápad, pokud Vám to pomůže. A pokud narazíte na vola, který bude mít nemístné poznámky, pošlete ho do lokality úplně stranou civilizace.

Měla jsem děti v 70.letech. Tenkrát bývaly děti na kšírách v kočárcích běžně. Hlavně ve sportácích byla batolata téměř vždy připnutá. A když se to odepnulo, daly se tak děti vodit. Já bych si reakcemi lidí nelámala hlavu. Mám problém s nohou a děcko, co rádo zdrhá, nějak to období musíme zvládnout.

A že těch vodítek pro dítě je...v různých barvách i provedeních...at se vám dobře "vede"

Já to viděla kdysi před lety. Ale to měla paní trojčata.

Nelamte si s tím vůbec hlavu a klidně je používejte.

Myslím si, že normální člověk to pochopí a blbci se stejně nikdy nezavděčíte, tak to neřešte. Zrovna tento týden jsem viděl maminu s dvojčátky a i když je měla na "vodítku", měla co dělat. Důležitý je účel.

Jedno mé dítě bylo veliký cestovatel. Stačila chvilička, opravdu několik vteřin a byla fuč. Uvázala jsem ji špagátek na knoflík a když se někdo blbě podíval, dělala jsem zvuky jako mašinka a ona houkala. Teď se mi vybavilo několik míst, kde jsme ji našli. Zamčenou v cizím bytě, zamčenou ve zkušební kabince, kde na sebe dělala opičky v zrcadle a hledal celý ovchoďak, u kolotočů 3km od domova atd. Bylo to strašné. Ještě dnes mám úsměv hodně křivý. A to už je tomu "dítěti" 54 let a je babičkou.

Lepší mít dítě na vodítku než pod autem. Samozřejmě bych to používal jen když je to nutné. Pamatuju se, že moje babička, když před 50.lety jela s bratrancem do Prahy, tak ho taky měla na špagátě. Prostě mu za pásek u kalhot přivázala špagát.

Dítěti je třeba zajistit bezpečnost a pořád ho mít na očích. Nesmála bych se kšírkům. Viděli jsme s nimi děcko v Itálii, byl to prcek dost pohyblivý a náměstí veliké. Nemít je, hledali by ho pořád kdovíkde.

Děcko se naučí udržovat rovnováhu, nikdo jej nevláčí za ručičku, ale musí spoléhat samo na sebe. Když hrozil pád, ostražitý tatínek za kšírky zatáhl - a dítě zůstalo na nožičkách.

Ano, několik lidí se smálo, ukazovalo...ale sama si myslím, že to bylo dobré řešení. Lepší, než pak řešit nějaký zbytečný úraz. Jaga.

V Praze jsem potkala dvojčata, kluky, na kšírech. Šlapali, jak dva koníci a moc jim to slušelo.

Máme doma obdobný "problém". Řešení - jelikož se jedná pouze o dočasný stav, dítě bylo vozeno poměrně dlouho v kočárku, než se tak nějak rozumově vyvinulo a nikam nezdrhá. Zkrátka bylo nutné omezit některé aktivity, resp. některé aktivity se děly pouze za přítomnosti "zdravého" jedince. O "vodítku" jsme ani nevěděli, ale proč ne. Ještě je tu jedna věc - otec nemůže vypomoct? Tzn. že věci, které je nutné řešit v rizikovém prostředí, se dějí za přítomnosti otce nebo další osoby, která dítě ohlídá. Hodně zdaru!

Existuje i něco takového: outletelectro.cz/...