Nejste přihlášen/a.
Bydlím v domě deset let. Míváme schůze SVJ. V domě bydlí převážně starší lidé, kteří tam jsou od postavení sídliště, to znamená více než 50 let. A protože někteří ti důchodci již schůze absolvovat kvůli svému věku nechtějí, tak místo jednoho takového na ně začal docházet jeho syn, kterého ostatní pamatují jako usmrkance s plínou.
No a na schůzi, kterou tento inženýr absolvoval byl jednou starousedlicí osloven tykáním křestním jménem. Ten se proti tomu ohradil slovy, jestli si potykali... Důchodkyně mu odpověděla, jestli jej má tedy oslovovat příjmením nebo titulem "pane inženýre".
Nevíte, jakou školu mohl pan inženýr absolvovat?
Je lhostejné, jakou školu absolvoval. Je to dospělý, vzdělaný člověk, nějaká bába, která léta bývala domovní důvěrnice by mu neměla tykat. Ve školce jsem měla, za ta dlouhá léta, snad stovky dětí. A také v sousedství jsem viděla vyrůstat malé děti, uplakánky, usmrkánky. Když někoho potkám, vykám. A také vyjadřuji úctu a obdiv k tomu, čeho dosáhly. To, že já jsem stará, mi nedává právo jednat s mladým člověkem jako s malým smradem.
Pokud jej každodenně starousedlice pokávala od dětství a dobře se jako sousedi znali, potom to není od něho nic jiného než namyšlenost. Mohl to klidně v tichosti přejít. I studovný člověk může být i jinak docela magor a jeho inteligence mizivá. Takových je víc než by si člověk myslel.
Nějak nevidím souvislost mezi schůzí SVJ a oslovováním cizího člověka (bez ohledu na délku bydlení a věk oslovujícího).
Tykání a oslovování křestním jménem kohokoliv dospělého, kdo k tomu nedal souhlas je naprosto nepřípustné, i když ho oslovující znal "už jako usmrkance" a svědčí to o určitém pohrdání osloveným. Oslovování titulem je ve zdejších krajinách naopak rozšířené a běžné, i když v se v současné době už tolik nepoužívá. Vyjadřuje se tím určitá míra úcty k člověku, který věnoval část života úspěšnému studiu. Když třeba přijdete k mladému doktorovi, také ho neoslovíte "Franto, můžeš se mi pdívat na koleno?", ale "pane doktore, můžete se mi podívat na koleno?".
Jestli Vás vážně zajímá, jakou školu vystudoval (netuším, co to na věci změní), budete se muset asi zeptat jeho. To tady skutečně nikdo neví.
Skoro každý den se potkávají v domě a docela by mě zajímalo, kdy nastane ten den, kdy se ze sousedovic kluka stane ten, komu se má vykat a oslovovat přímením. Sousedka mě znala jako malého kluka, 35 let tam již nebydlím a když spolu mluvíme, tak mi tyká. Připadá mi to normální.
Také mi to připadá normální. A také mě mnoho lidí v mé dospělosti oslovovalo zdobnělimou křestního jména a tykalo mi. Ubývá jich, ale stále ještě jich pár žije. Nikdy jsem v tom necítila neúctu, vždycky mnohem víc dávné přátelské vztahy s mou rodinou.
Mne jeden pan 80+ striedavo vyka a tyka, ale vobec to neriesim. Pri velkom vekovom rozdiele, ak ma pozna davno, na tom nezalezi.
Automaticke tykanie v priblizne rovnakom veku je prejav buranstva dotycneho, nebudem sa znizovat na jeho uroven nejakym upozornovanim. Niekedy staci vykat mu dalej s vyraznou intonaciou na slovicka "vy", "vam"
Je mi přes 60l., bývalé sousedce přes 80l., když se snad po 40letech potkáme, tak mě tyká a oslovuje zdrobnělým křestním jménem. Příjde mi to normální a fajn, jsem pro ni pořád ta mladá holka. Pan inženýr je možná vzdělaný, ale není moudrý, kdyby byl moudrý tak se neurazí.
jp, bývalá sousedka vám tyká a říká zdrobnělinami a z toho vyplývá, že vás má ráda. Nevíme, jestli ti z vyprávění tazatele, to mají také tak nebo jsou to prostě starousedlíci s vybydleným právem na všechno a takto jednají pohrdavě s "cucákem" a náplavou. Tohle není o modrosti nikoho z nich. Je to o slušnosti a civilizovanosti.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.