Nejste přihlášen/a.
Zdravím. Přesně vím, o čem mluvíte, sama jsem si tímto prošla. Vy budete muset přestat rozebírat jednotlivé události a jednotlivé ataky své matky, přehlížet její důvody a zvyknout si na ni nahlížet jako na nemocnou osobu, která své chování neovládá, se kterou se nelze na ničem domluvit a pokud už se domluvíte a dohodnete, nic nedodrží. Ona za to nemůže, její mozek není ovládán její vůlí, ona sama je leckdy překvapená, co její pusa říká. Toto jsou jasné projevy nastupující stařecké demence, možná počínající Alzheimerovy choroby. Počítejte s tím, že takovéto chování bude stále častější, až se stane setrvalým stavem. Začne vám i utíkat, chodit k sousedům, tam si na vás stěžovat, brečet a prosit o záchranu. Bohužel, v dnešní době je ve velké míře zneužíváno takovýchto nemocných lidí, kdy nezdárný potomek nepracuje, žije z peněz nemocného rodiče a terorizuje ho, protože nechce poslouchat jeho výlevy. Počítejte s tím, že na vás bude policie, lékaři... nahlížet jako na takovéhoto příživníka, dokud je nepřesvědčíte o opaku. Jediná cesta z toho je ta, že budete jednat s nadhledem (vědět, že jde o nemoc), nepatlat se v jednotlivostech, nenechat se vyprovokovat k hádce (pokud situace začne gradovat, sebrat se a bez řečí ODEJÍT) a netrápit se nespravedlnostmi, nebo vás vlastní matka zahubí. Tedy bych vám radila, abyste si vyžádal pro matku na neurologii nebo na psychiatrii (někde lze objednat rovnou, někde jen s doporučením obvoďáka) prášky na sklidnění nervů (bývá to většinou Citalon) a začal pracovat na tom, aby byla umístěna buď do Domu s pečovatelskou službou, nebo do Domova seniorů. Ale, musíte přesvědčit především matku, protože ona to musí podepsat. Počítejte s tím, že na umístění se dlouho čeká (zvlášt dnes, kdy byla poskytnuta pomoc Ukrajincům i v těchto zařízeních), proto je potřeba urychleně vytipovat vhodný ústav či 2 a podat přihlášku. Taky požádat o příspěvek na péči (pokud ho matka ještě nepobírá), bez něj vám ji nikde nevezmou. A uvidíte, jak se matka v ústavu změní, jak budou nejhorší saně na světě ty sestřičky, a vás bude zase vidět jako toho nejmilejšího. Tyto osoby si totiž veškerou svou (nemocnou) nespokojenost vybíjejí na tom, kdo je po ruce, a ti ostatní jsou ti hodní. Přeju pevné nervy a hodně síly. Ida
idanova: Dal bych vám min. 10 bodů pokud bych mohl a za vším se podepsal. Nic víc nebudu připisovat jen to, že jsem si tímto prošel 12 let. Vydržel jsem to až do její smrti v 99 letech a umřela mi v náručí doma. Nikdy, ani v těch nejhorších dobách jsem ji nesvěřil do domova. Tím nechci říct, že by se o ní nepostarali, ale tak dlouho by tady rozhodně nebyla. Vím to s naprostou přesností.
Ano, je to tragédie a hanba sourozenců pokud se proti vám staví v tomto období stáří a nemoci vaší matky. Rozhodně to ale řešte, pokud cítíte, že váš zdravotní stav se zhoršuje okolnostmi které uvádíte. Ty léky na zklidnění musíte propašovat nějak do stravy. Léky na zklidnění mají rovněž svoje riziko. Malátnost může být příčinou pádů a zlomenin. Mohl bych vyprávět. Je to těžké období, které nijak nelze pojmenovat než zkouškou charakteru, fizické a především psychické síly. Vždy si říkejte, ač propláčete mnohé chvíle, jednou bude líp a svědomí budete mít čisté.
Se starými lidmi je vždy kříž. Do mě kdyby v mládí otec nevložil tolik dobrého, vůbec bych se s ním ve stáří nebavil, jak se změnil. Takhle aspoň bylo kde brát sílu.
Nevím co od nás chcete slyšet. Na pár dní /týdnů/ se odstěhovat jinam?
Vše řešit shovívavě a vždy na její urážky a lhaní říkat...Ale jděte maminko, to přeháníte, tak to není...
Vzít si někoho k sobě aby vám to dosvědčil?
Podle mě to i trochu prožíváte a přitahujete. Nechte to plynout, běžte na dlouhé hodiny z domu pryč atd. Víc opravdu nevím jak vám poradit, když lékaři nechtějí.
Váš první příspěvek je, pokud se nemýlím, z února 2019. A další následovaly. Situace ve společném domě se stále zhoršuje. Jestli nechcete, aby to v budoucnu dopadlo tragicky, vratte půlku domu své matce a najděte si své bydlení. Jste sám, bez manželky a dětí, k čemu vám je půlka domu? Je vám kolem 50ti let, pracujete a jste soběstačný, ne? Neříkejte, že byste nezvládnul podnájem v garsonce? A budete mít svatý klid. Řešení se přímo nabízí. Ale jestli chcete skončit v lepším případě na psychiatrii...
Dobry den, tak jsem to docetl az jsem a potvrdilo se mi ze je to zase o majetku. Takze jako u nas, doporucuji polovinu nebo dum prodat. Koupit si byty a budete spokojeni, pokud to matka nechce tak prodejte svou polovinu a muzete ji navstevovat.
Jinak vas to znici.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.